Nopka (textil)

Nopka (angl.: nap, něm.: Nisse) je shluk textilních vláken nebo nití. Výraz nopka resp. (častěji) nopek se používá pro několik vzájemně odlišných útvarů.

Nopkové tkaniny (tvíd)

Druhy nopků

Nopky v přízi

jsou nežádoucí smotky vláken, které vznikají při přípravě textilních materiálů k předení.

Např. surová bavlna před vyzrňováním neobsahuje téměř žádné nopky, ale v průběhu zpracování je zaznamenán průměrný výskyt na 1 gram: po vyzrňování – 200, po čechrání – 300, po mykání – 50, po česání – 25. V hotové mykané přízi se počítalo (asi do roku 2000) s 500 nopky na 1000 m, později se (vlivem zlepšených metod zpracování) snížil výskyt na 350 a u česané příze se dosáhlo ve stejné době zlepšení ze 100/1000 m na polovinu.[1]

(U vlněných česanců se počítá s 5–8 nopky na 20 g) [2].

Nopky v efektní přízi

Jsou úmyslně tvořená silná místa v přízi, která vznikají přimícháváním vlákenných smotků. Speciálně zhotovené slepence z krátkých, zplstěných vláken obarvených na určitý odstín se přisypávají na mykacím stroji pomocí dávkovacího ústrojí do zpracovávaného materiálu.

Jednoduché nebo skané příze se zapředenými nopky se používají na ruční pletení[3] jako jednotlivé efektní nitě nebo na tkaniny (např. tvídové) zhotovené kompletně z nopkových přízí.

Někteří odborníci považují za nopky (angl.: slubs, něm.: Noppen) také shluky vláken, které se tvoří jako zesílená místa v přízi ve zvlášť upraveném průtahovém ústrojí dopřádacího stroje.[4] Těmto se však všeobecně říká plameny.[5]

Nopová vazba pletenin

Nopky na vlasovém koberci (10 x zvětšeno)

je varianta chytové vazby zátažných pletenin, u které se hromadí chytové kličky a vytváří tak nopkovou strukturu. Známá jsou početná vzorování:

  • např. u jednolícní vazby následují po jednom řádku s očky nejméně tři řádky se střídáním oček a chytových kliček
  • nopový vzor v oboulícní vazbě má po dvou řádcích oček nejméně dva řádky s chytovými kličkami pletenými na druhém jehelním lůžku.[6]

Nopky na vlasových a smyčkových textiliích

jsou konce nití tvořících vlas a smyčky u sametů a plyšů. Obzvlášť u podlahových krytin se pro tyto útvary používá označení nopky.[7]

Jemnost koberců se vyjadřuje obvykle počtem nopků na cm2. Dosud (2015) nejjemnější (hedvábný) nástěnný koberec na světě pocházející z tureckého Hereke má dostavu 32 x 32 tj. 1024 nopků na cm2.[8]

Odvozené pojmy

Nopování

je oprava chyb na hotových dražších (hlavně vlněných) tkaninách

  • odstraňováním nečistot ručně speciálními kleštičkami nebo strojově (kývavými plochými noži).[9]
První nopovací stroj byl patentován ve 20. letech 19. století ve Francii, vynálezci byli údajně bratři Seydourové.[10]
  • štepováním malých dírek
  • vylepšování barevných skvrn nopovacími barvami, tinkturami nebo extrakty[11]

Noppé

je tkanina s uzlíkovitou strukturou z různých surovin používaná na šatovky[11]

Reference

  1. ↑ Nopkovitost bavlněné tkaniny [online]. VŠ strojní a textilní, 1989 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 483
  3. ↑ Noppengarn [online]. 7Guns, 2021 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 495
  5. ↑ Efektní nitě [online]. TU Liberec, 2021 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4, str. 214
  7. ↑ Kettsamt [online]. stoff4you, 2021 [cit. 2021-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-02. (německy) 
  8. ↑ Die feinsten Seidenteppiche unserer Erde [online]. Hereke Carpets, 2011 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Šteiglová: Textilní slovník, Univerzita Palackého v Olomouci 2014, ISBN 978-80-244-4003-3, str. 62
  10. ↑ von Keess: Systematische Darstellung der neuesten Fortschritte, Band 1, C. Gerold 1829, digit. 2011, str. 383
  11. ↑ a b Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 270

Literatura

Související články

Zdroj