Lýková vlákna

Lýková vlákna se získávají ze stonku některých, zejména dvojděložných plodin. Patří k nim především juta, len, konopí, ramie, sisal, kenaf a kokos.[1]

V odborné literatuře nepřiřazují někteří autoři k lýkovým vláknům vlákna z listů (sisal),[2] a ani vlákna ze semen (kokos)[3]

Vlastnosti lýkových vláken

V tabulce je uvedena světová spotřeba a některé fyzikální vlastnosti nejdůležitějších lýkových vláken v porovnání s bavlnou: [3]

Vlákno Světová
spotřeba
x

1000 t[4]

Střední
délka

mm

Střední
jemnost

µm

Relativní
pevnost

mN/tex

juta 2 500 2-4 15-20 53-196
len 500 17-20 12-17 440-530
konopí 100 10-14 14-17 290-690
ramie 150 50-65 30-50 500-900
bavlna 25 000 19-38 10-17 245-370

x Hrubý odhad spotřeby v roce 2015

Galerie výrobků z lýkových vláken

Odkazy

Reference

  1. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 32
  2. Franck:  Bast and other plant fiblres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5
  3. a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 95, 126, 139, 146, 151.
  4. Other Natural Fibres [online]. Ministry of Textiles, 2017-08-28 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Literatura

  • Kozlowski/Mackiewicz-Talarczyk: Handbook of Natural Fibres, Woodhead Publishing 2020, ISBN 9780128206669

Zdroj