Seznam ratibořských knížat

Znak Ratibořského knížectví
Znak Ratibořského knížectví
Znak Ratibořských knížat
Znak Ratibořských knížat

Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku.

Roku 1821 získal Corveyské a Ratibořské panství (jako mediatizované knížectví se kterým mohl volně nakládat) hesensko-rotenburský lankrabě Viktor Amadeus jako odškodnění za území v Porýní ztracená ve prospěch Pruska. Jelikož byl bezdětný, odkázal celé panství manželčiným synovcům z rodu Hohenlohe-Schillingsfürst. Po jeho smrti v roce 1836 a následném vypořádání dědictví byl v říjmu 1840 pruským králem Fridrichem Vilémem IV. nově udělen titul ratibořského knížete (resp. vévody) a knížete z Corvey v rámci Pruska pro Viktora z Hohenlohe-Schillingsfürstu a jeho potomstvo.[1][2]

Slezští Piastovci (1172–1327)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Měšek I. Křivonohý Měšek I. na obraze ze 17. století 1131–1146 16. května 1211 1172–1211 Bratr Boleslava I. Vysokého. Jako Měšek IV. polský kníže. Také kníže ratibořský. Za jeho vlády došlo ke spojení Opolského a Ratibořského knížectví.
2. Kazimír I. Opolský Jezdecká pečeť Kazimíra I. 1178–1180 13. května 1230 1211–1230 Syn Měška I. Kníže opolsko-ratibořský.
3. Jindřich I. Bradatý (regent) Jindřich I. Bradatý na kresbě Jana Matejka 1163? 19. března 1238 1230–1238 Syn Boleslava I. Vysokého. Také vratislavský a opolský kníže. Podstoupil Opolské knížectví svému strýci Měškovi I.
4. Jindřich II. Pobožný (regent) Jindřich II. Pobožný na kresbě Jana Matejka 1196/1207 9. dubna 1241 1238–1239 Syn Jindřicha II. Také polský kníže-senior. Padl v bitvě u Lehnice.
5. Měšek II. Opolsko-Ratibořský, zvaný též Otylý 1220 22. října 1246 1239–1246
6. Vladislav I. Opolský Jezdecká pečeť Vladislava I. Opolského 1225? 12. srpen 1281/82 1246–1281 Syn Kazimíra I. Kníže opolsko-ratibořský. Spolu s bratrem Měškem také kníže kališský a wieluňský.
7. Přemek Ratibořský 1258/1268 7. května 1306 1281–1306, do roku 1290 společně s bratrem Měškem
8. Lešek Ratibořský Lešek Ratibořský 1290/1292 1336 1306–1336, od roku 1327 jako vazal českého krále V roce 1327 spolu s ostatními hornoslezskými knížaty složil lenní slib českému králi Janu Lucemburskému.

Opavští Přemyslovci (1336–1521)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Mikuláš I. Jezdecká pečeť Mikuláše II. Opavského 1288? 8. prosince 1365 1336–1365 První z Přemyslovců na ratibořském knížecím stolci. Vnuk Přemysla Otakara II.
2. Jan I. Ratibořský 1332? 1380/1382 1365–1378 Nejstarší syn Mikuláše II. Opavského.
3. Jan II. Železný 1365? 1424 1378–1424 Byl také královským hofmistrem, hejtmanem v Kladsku a Frankenštejně.
4. Václav I. 1405? 1456 1424–1456
5. Jan III. Náhrobek Jana Ratibořského a jeho choti Magdalény (bývalý Klášter dominikánek v Ratiboři) 1446? 14. květen 1493 1456–1493 Stál na straně krále Jiřího z Poděbrad, když ho v roce 1469 napadl Matyáš Korvín. O dva roky později podpořil Vladislava Jagellonského v době jeho výpravy z Krakova do Prahy.
6. Mikuláš III. 1483? 1506 1493–1506 V ratibořském knížectví vládl společně s bratry Janem a Valentinem
7. Jan IV. Mladší 1484? 1506 1493–1506 Bratr Mikuláše III.
8. Valentin Hrbatý 1485? 13. listopad 1521 1506–1521 Bratr knížat Mikuláše III. a Jana IV.

Slezští Piastovci (1521–1532)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Jan V. Sarkofág Jana II. Opolského ? 1532 1521–1532 Poslední příslušník opolské větve Piastovců.

Hohenzollernové (1532–1552)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Jiří Braniborsko-Ansbašský zvaný též Zbožný Jiří Zbožný 4. března 1484 27. prosince 1543 1532–1543 Také markrabě braniborsko-ansbašský.
2. Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský Jiří Fridrich 1539 1603 1543–1552 Ač dvakrát ženat, markrabě Jiří Fridrich zemřel bezdětný a jeho statky připadly kurfiřtské linii hohenzollernského rodu. Knížectví jako odúmrť připadlo zpět českému králi.

Habsburkové (1552–1645)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Ferdinand I. Ferdinand I. na obrazu Martina Roty. 10. března 1503 25. července 1564 1552–1564 Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, infant španělský a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
2. Maxmilián I. Maxmilián II. Habsburský 31. července 1527 12. října 1576 1564–1576 Císař Svaté říše římské, český a uherský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
3. Rudolf I. Rudolf II. na dobovém portrétu. Autorem je Hans von Aachen. 18. července 1552 20. ledna 1612 1576–1612 Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
4. Matyáš I. Matyáš Habsburský 24. února 1557 20. března 1619 1612–1619 Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
5. Ferdinand II. Portrét Ferdinanda II. od Justa Sustermanse 9. července 1578 15. února 1637 1619–1637 Císař římský, král český, uherský a chorvatský v letech 1620–1637, arcivévoda rakouský a v letech 1590–1637 rovněž vévoda štýrský. Vládce knížectví z titulu českého krále.
6. Ferdinand III. Portrét Ferdinanda III. 13. července 1608 2. dubna 1657 1637–1645 Císař římský, král český, uherský a chorvatský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657). Vládce knížectví z titulu českého krále. Přidělil Ratibořské knížectví Vasovcům.

Vasovci (1646–1663)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Vladislav II. Vladislav IV. Vasa na malbě Petera Paula Rubense 9. června 1595 20. května 1648 1646–1648 Král polský a velkokníže litevský (také car Ruský).
2. Jan Kazimír I. Jan Kazimír II. Vasa 22. března 1609 16. prosince 1672 1648 Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660.
3. Karel Ferdinand I. Karel Ferdinand Vasa 13. října 1613 9. května 1655 1648–1655 Vratislavský a plocký biskup a niský a opolský kníže.
4. Jan Kazimír I. Jan Kazimír II. Vasa 22. března 1609 16. prosince 1672 1655 Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660.
5. Ludovika Marie Ludovika Marie Gonzagová, obraz Justuse van Egmonta 18. srpna 1611 10. května 1667 1655–1663 Polská královna a manželka dvou polských králů – nejprve Vladislava IV. a poté jeho nevlastního bratra Jana Kazimíra II.

d’Enghienové (1663)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Julius I. d’Enghien ? ? 1663

Vasovci (1663–1666)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Ludovika Marie Ludovika Marie Gonzagová, obraz Justuse van Egmonta 18. srpna 1611 10. května 1667 1663–1666 V roce 1666 navrátila Ratibořské knížectví Habsburkům.

Habsburkové (1666–1742)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Leopold I. Leopold I. 9. června 1640 5. května 1705 1666–1705 Císař Svaté říše římské, král český a uherský.
2. Josef I. Josef I. Habsburský 26. července 1678 17. dubna 1711 1705–1711 Římský císař, český a uherský král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii.
3. Karel I. Karel VI. 1. října 1685 20. října 1740 1711–1740 Císař Svaté říše římské, král český a uherský. Poslední Habsburk v mužské linii.
4. Marie Terezie I. Marie Terezie 13. května 1717 29. listopadu 1780 1740–1742 Někdy označována jako „matka dvou císařů“, Josefa II. a Leopolda II. Byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1740–1780) a českou (1743–1780).

Hohenzollernové (1742–1840)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Fridrich I. Fridrich II. Veliký 24. ledna 1712 17. srpna 1786 1742–1786 Po podepsání Hubertusburského míru (1763) se Ratibořské knížectví stalo součástí Pruska.
2. Fridrich Vilém I. Fridrich Vilém II. 25. září 1744 16. listopadu 1797 1786–1797 Pruský král kurfiřt a markrabě braniborský kníže neuchâtelský.
3. Fridrich Vilém II. Fridrich Vilém III. 3. srpna 1770 7. června 1840 1797–1840 Pruský král a braniborský markrabě, a v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
4. Fridrich Vilém III. Fridrich Vilém IV. 15. října 1795 2. ledna 1861 7. červen–15. říjen 1840 Pruský král, nejstarší syn krále Fridricha Viléma III.

Hohenlohové (1840–současnost)

větev Hohenlohe-Schillingsfürst

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Viktor I. Viktor I. 10. února 1818 30. ledna 1893 1840–1893 Synovec a dědic Viktora Amadea Hesensko-Rotenburského. Titul nově udělen v rámci Pruska po vypořádání dědictví a vzdání se nároku na titul knížete z Hohenlohe.
2. Viktor II. Viktor II. 6. září 1847 9. srpna 1923 1893–1923
3. Viktor III. Viktor III. 2. února 1879 11. listopadu 1945 1923–1945
4. František I. František I. Albrecht 23. října 1920 25. června 2009 1945–2009 Získal titul ratibořského knížete, protože jeho starší bratr Viktor IV. zahynul během invaze do Polska v roce 1939.
5. Viktor V. Viktor V. Martin 1964 ? * 2009

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Książęta raciborscy na polské Wikipedii.

  1. ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha 5: Euromedia Group, a.s., 2021. ISBN 978-80-242-7761-5. S. 465. 
  2. ↑ VELDE, François. Succession laws of Hesse [online]. Heraldica.org, 17. listopadu 2005 [cit. 2022-04-24]. Kapitola Electoral Hesse (Hesse-Cassel), podkapitola The Rothenburg line. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Zdroj