Rumburská pahorkatina

Rumburská pahorkatina
Vlčí hora
Nejvyšší bod	591 m n. m. (Vlčí hora)
Nejnižší bod	310 m n. m. (Mandava ve Varnsdorfu)
Rozloha	110 km² (na území Česka)
Střední výška	433 m n. m.
Nadřazená jednotka	Šluknovská pahorkatina
Podřazené jednotky	Jiříkovská pahorkatina, Krásnolipská pahorkatina, Varnsdorfská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Horniny	granodiorit, žula, bazaltoidy, znělec
Povodí	Mandava, Křinice, Spréva
Souřadnice	50°56′23″ s. š., 14°27′56″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rumburská pahorkatina je geomorfologická jednotka, okrsek Šluknovské pahorkatiny. Nachází se v severní části Česka ve Šluknovském výběžku. Její rozloha je 110 km² a nejvyšším vrcholem je Vlčí hora (591 m).^[1]

Rumburská pahorkatina je geomorfologický okrsek Šluknovské pahorkatiny o rozloze 110 km² s členitým reliéfem. Nachází se ve střední, jižní a východní části Šluknovského výběžku. Severovýchodní, východní až jihovýchodní hranice tvoří česko-německá státní hranice s přesahem svahů do sousedního Německa. Západní až jižní hranice kopíruje lužický zlom, severní hranice prochází údolím Mandavy a z Dolních Křečan pak údolími na sever až ke státní hranici západně od Jiříkova. Střední sklon území je 3°55' a střední nadmořská výška 433 m. Nejvyšším bodem je vrchol Vlčí hory (591 m), nejnižším pak hladina Mandavy na státní hranici s Německem ve Varnsdorfu (310 m).^[2][3] Převládajícími horninami jsou brtnická a rumburská žula a lužický a václavický granodiorit, které doplňují průniky třetihorních výlevných vyvřelin, především čediči příbuzných hornin, méně znělec, a dále žilný dolerit.^[4] Územím prochází hlavní evropské rozvodí. K povodí Labe a úmoří Severního moře náleží Křinice a přítoky Sprévy, k povodí Odry a úmoří Baltského moře patří Mandava a její přítoky. Krajina je středně zalesněná a náleží k 4.–5. lesnímu vegetačnímu stupni (bukovému, respektive jedlo-bukovému). Původní lesní porosty se dochovaly jen ojediněle, převládají smrkové monokultury s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies), doplněným bukem lesním (Fagus sylvatica), jedlí bělokorou (Abies alba) či modřínem opadavým (Larix decidua). Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6,5–7 °C, průměrné roční srážky pak v rozpětí 700–800 mm. Na území zasahuje chráněná krajinná oblast Labské pískovce, chráněná krajinná oblast Lužické hory a okrajově také národní park České Švýcarsko.

Výběr zahrnuje kopce pojmenované na Základní topografické mapě ČR (s výjimkou Šibeničního vrchu), jejichž vrchol leží na českém území.^[5]

• Vlčí hora (591 m)
• Špičák (544 m)
• Valy (543 m)
• Dymník (517 m)
• Petružálkovy skály (515 m)
• Kamenný vrch (510 m)
• Vyhlídka (452 m)
• Křížový vrch (446 m)
• Hrádek (440 m)
• Strážný vrch (425 m)
• Šibeniční vrch (389 m)

Geomorfologický okrsek Rumburská pahorkatina se dělí na tři podokrsky:^[6][7][8]

• provincie: Česká vysočina
  • subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
    • oblast: IVA Krkonošská
      • celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
        • okrsek: IVA-1-B Rumburská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-B-a Jiříkovská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-B-b Krásnolipská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-B-c Varnsdorfská pahorkatina

• DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 
• GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. 
• KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s. 
• MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1. 

• Šluknovská pahorkatina
• Seznam vrcholů ve Šluknovské pahorkatině

• Geomorfologické jednotky na stránkách ČÚZK

Zdroj