Přimdský les
| Přimdský les | |
|---|---|
 Hrad Přimda v květnu 2024
| |
| Nejvyšší bod | 894 m n. m. (Havran) |
| Rozloha | 330 km² |
| Nadřazená jednotka | Český les |
| Sousední jednotky |
Podčeskoleská pahorkatina |
| Podřazené jednotky |
Málkovská vrchovina Plešivecká vrchovina Havranská vrchovina Rozvadovská pahorkatina |
| Stát |
 Česko
|
  Přimdský les
| |
| Horniny | pararula, migmatit, žula |
| Povodí | v ČR: Přimda → Dunaj; Mže → Labe |
| Souřadnice | 49°43′48″ s. š., 12°33′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IA-1C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přimdský les je geomorfologický podcelek ve střední části Českého lesa v okrese Tachov a okrese Domažlice v Plzeňském kraji.
Vymezení území
Větší, severní část Přimdského lesa leží v okrese Tachov, nepatrná část území na jihu zasahuje do okresu Domažlice. Západní hranici Přimdského lesa tvoří státní hranice s Německem. Na německém území na něj navazuje Hornofalcký les (německy Oberpfälzer Wald). Nejsevernější okraj je na státní hranici s Německem, západně od Tachova. Nejjižnější okraj se nachází západně od Bělé nad Radbuzou, nejvýchodnější leží východně od Přimdy.[1]
Přírodní poměry
Geomorfologické členění
Na českém území sousedí Přimdský les (označení 1A-1C) na východě s geomorfologickým celkem Podčeskoleská pahorkatina.[2] Podrobné dělení včetně okrsků je uvedené v tabulce.
| Geomorfologické členění Českého lesa | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Českoleská oblast | ||
| ČERCHOVSKÝ LES | Haltravská hornatina |
Čerchovský hřbet (Čerchov, 1042 m)
Smrčský hřbet (Dlouhá skála, 969 m) Bučinsko-černovršský hřbet (Bučina, 860 m) Haltravský hřbet (Škarmanka, 888 m) Staroherštejnský hřbet (Starý Herštejn, 878 m) Modřínovecká vrchovina (Na skále, 691 m) |
| Nemanická vrchovina |
Lískovecká vrchovina (Nad Zámečkem, 721 m)
Plešská hornatina (Velký Zvon, 862 m) |
|
| Ostrovská vrchovina |
Šidlákovská vrchovina (Pivoňské hory, 756 m)
Bystřická vrchovina (Výšina, 708 m) |
|
| KATEŘINSKÁ KOTLINA | nečlení se |
nečlení se (Bukáč, 571 m)
|
| PŘIMDSKÝ LES | Málkovská vrchovina |
Málkovský hřbet (Přimda, 848 m)
Novoveská pahorkatina (bezejmenný, 660 m) Velkodvorská pahorkatina (Lískovský vrch, 710 m) |
| Plešivecká vrchovina |
Hoštěcká vrchovina (Plešivec, 766 m)
Pastvinská vrchovina (Rozsocha, 758 m) |
|
| Havranská vrchovina |
Tetřeví vrchovina (Havran, 894 m)
Pavlostudenecká vrchovina (Studenecký, 798 m) Sečská vrchovina (Seč, 773 m) |
|
| Rozvadovská pahorkatina |
Žebrácká pahorkatina (Březový vrch, 625 m)
Lučinská pahorkatina (Peklo, 715 m) |
|
| DYLEŇSKÝ LES | Žďárská vrchovina |
nečlení se (Na Výšině, 789 m)
|
| Tišinská vrchovina |
Hřebínecká pahorkatina (Hraniční vrch, 731 m)
Holinská vrchovina (Tišina, 792 m) Pekelská pahorkatina (654 m) |
|
| Třísekerská pahorkatina |
Kamenišťská pahorkatina (Kameniště, 719 m)
Krásenská pahorkatina (680 m) |
|
| Dyleňská hornatina | ||
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Významné vrcholy
Nejvyšším bodem je vrchol kopce Havran s nadmořskou výškou 894 m Leží v Havranské vrchovině necelých 300 metrů od státní hranice s Německem. Na jeho vrcholu stálo až do roku 2013 torzo chátrající vojenské věže, která sloužila v době studené války jako hláska protiletecké obrany a stanoviště radiotechnického průzkumu Československé lidové armády. V průběhu roku 2013 byla přestavěna na rozhlednu.[2] Významným vrcholem je Přimda s nadmořskou výškou 848 m. Na jejímž vrcholu stojí zřícenina stejnojmenného hradu.[3]
Geologie
Území se rozkládá v Českého masivu a nachází se v geologické jednotce moldanubiku. Převládajícími horninami jsou pararuly, migmatity a žuly.[4]
Vodstvo
Územím prochází rozvodí Severního moře a Černého moře. Rozvodí Severního moře je reprezentováno částí Mže, v rozvodí Černého moře to jsou Celní potok (německy Zottbach) nebo Hraniční potok (německy Rehlingbach). Na Mži se nachází vodní nádrž Lučina.[1]
Ochrana přírody
Většina území leží v CHKO Český les. V Přimdském lese se nachází několik maloplošných chráněných území.[5]
Z národních přírodních památek to je:
Z přírodních rezervací to jsou:
Z přírodních památek to jsou:
Sídla
Území Přimdského lesa je pro svoji odlehlost řídce osídlené. Mezi větší sídla patří město Přimda a obce Halže, Lesná a Rozvadov.[1] Mnohé vesnice při státní hranici s Německem zanikly po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva a vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století. Zmínit lze například Pavlův Studenec, ve kterém žilo při sčítání lidu v roce 1921 celkem 846 obyvatel.[6] V roce 1869 zde žilo 1 007 obyvatel.[7]
Galerie
-
Rozhledna Havran – bývalá vojenská věž -
Soubor tří smírčích křížů v Přimdě -
Vodní nádrž Lučina -
Přírodní rezervace Křížový kámen -
Přírodní rezervace Přimda
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-12-05]. Dostupné online.
- ↑ a b DUDÁK, Vladimír et al. Český les: příroda - historie - život. Praha: Miloš Uhlíř Baset, 2005. 880 s. ISBN 80-7340-065-0. Kapitola geomorfologie, s. 29–31.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Přimda, s. 1–14.
- ↑ Geovědní mapy – geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-05]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 451–481.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 309.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Kapitola Okres Tachov. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, aktualizováno 22.03.2016 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online.
Související články
