Dyleňský les

Dyleňský les
Radiokomunikační věž na vrcholu Dyleně
Radiokomunikační věž na vrcholu Dyleně
Nejvyšší bod 940 m n. m. (Dyleň)
Rozloha 160 km²
Nadřazená jednotka Český les
Sousední
jednotky		 Chebská pánev
Smrčiny
Podčeskoleská pahorkatina
Přimdský les
Podřazené
jednotky		 Žďárská vrchovina
Tišinská vrchovina
Třísekerská pahorkatina
Dyleňská hornatina
Stát ČeskoČesko Česko
Dyleňský les
Dyleňský les
Horniny fylit, svor, pararula, ortorula, žula
Povodí v ČR: Ohře → Labe; Mže → Labe
Souřadnice 49°56′29″ s. š., 12°34′23″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IA-1D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dyleňský les (německy Tillenberger Wald) je geomorfologický podcelek v severní části Českého lesa v okrese Cheb v Karlovarském kraji a okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nejvyšším bodem je vrchol Dyleně s nadmořskou výškou 940 m, nejnižší bod leží u vesnice Horní Lažany na severním okraji území v nadmořské výšce 470 m.

Vymezení území

Větší, severní část Dyleňského lesa, leží v okrese Cheb, menší jižní část zasahuje do okresu Tachov. Západní hranici Dyleňského lesa tvoří státní hranice s Německem. Na německém území na něj navazuje Hornofalcký les (německy Oberpfälzer Wald).[1]

Přírodní poměry

Geomorfologické členění

Na českém území sousedí Dyleňský les (označení 1A-1D) s následujícími geomorfologickými celky: na severu s Chebskou pánví a asi dva kilometry dlouhou hranici se Smrčinami, konkrétně geomorfologickým podcelkem Chebskou pahorkatinou; na východě hraničí s Podčeskoleskou pahorkatinou. Na jihu probíhá severně od Halže ohraničení Dyleňského lesa vůči dalšímu geomorfologickému podcelku Českého lesa – Přimdskému lesu. [2][1] Podrobné dělení včetně okrsků je uvedené v tabulce.

Geomorfologické členění Českého lesa 
ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Českoleská oblast
ČERCHOVSKÝ LES Haltravská hornatina
Čerchovský hřbet (Čerchov, 1042 m)
Smrčský hřbet (Dlouhá skála, 969 m)
Bučinsko-černovršský hřbet (Bučina, 860 m)
Haltravský hřbet (Škarmanka, 888 m)
Staroherštejnský hřbet (Starý Herštejn, 878 m)
Modřínovecká vrchovina (Na skále, 691 m)
Nemanická vrchovina
Lískovecká vrchovina (Nad Zámečkem, 721 m)
Plešská hornatina (Velký Zvon, 862 m)
Ostrovská vrchovina
Šidlákovská vrchovina (Pivoňské hory, 756 m)
Bystřická vrchovina (Výšina, 708 m)
KATEŘINSKÁ KOTLINA nečlení se
nečlení se (Bukáč, 571 m)
PŘIMDSKÝ LES Málkovská vrchovina
Málkovský hřbet (Přimda, 848 m)
Novoveská pahorkatina (bezejmenný, 660 m)
Velkodvorská pahorkatina (Lískovský vrch, 710 m)
Plešivecká vrchovina
Hoštěcká vrchovina (Plešivec, 766 m)
Pastvinská vrchovina (Rozsocha, 758 m)
Havranská vrchovina
Tetřeví vrchovina (Havran, 894 m)
Pavlostudenecká vrchovina (Studenecký, 798 m)
Sečská vrchovina (Seč, 773 m)
Rozvadovská pahorkatina
Žebrácká pahorkatina (Březový vrch, 625 m)
Lučinská pahorkatina (Peklo, 715 m)
DYLEŇSKÝ LES Žďárská vrchovina
nečlení se (Na Výšině, 789 m)
Tišinská vrchovina
Hřebínecká pahorkatina (Hraniční vrch, 731 m)
Holinská vrchovina (Tišina, 792 m)
Pekelská pahorkatina (654 m)
Třísekerská pahorkatina
Kamenišťská pahorkatina (Kameniště, 719 m)
Krásenská pahorkatina (680 m)
Dyleňská hornatina
Dyleňsko-čupřinský hřbet (Dyleň, 940 m)
Vysocká vrchovina (770 m)
Paličská pahorkatina (660 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Geologie

Na území Dyleňského lesa se setkávají dvě geologické jednotky Českého masivu. Severní část je součástí saxothuringika (Sasko-durynské oblasti) a náleží k chebsko-dyleňskému krystaliniku. Převládajícími horninami jsou zde svory a fylity, v nejsevernější části zasahují do území okrajově sedimenty chebské pánve. Jižní část náleží ke geologické jednotce moldanubiku. Převládají zde pararuly a migmatity.[3]

Nerostné suroviny

Ložisek nerostných surovin jsou zejména v moldanubické oblasti. V linii Zadní Chodov – Stará Voda se nachází projevy tektonické linie nazývané českým křemenným valem. Tektonické pohyby hornin vytvořily podmínky pro vznik ložisek rud. Hornická činnost, která byla významná v minulosti, probíhala v okolí Třech Seker a Zadního Chodova. V okolí Tří seker se nacházela v délce asi 10 km bohatá ložiska měděných rud. Těžily se převážně žíly s chalkopyritem s výrazným podílem stříbra. Počátky dolování jsou kladeny do doby předhusitské. Poblíž zaniklé Slatiny probíhala těžba železných rud. Na Cechu svatého Víta vrcholila na konci 17. století výnosná těžba měděných a stříbrných rud. Tato lokalita stála u zrodu uranového hornictví. Vedle Jáchymova byl Cech svatého Víta druhým ložiskem v rakousko-uherské monarchii, kde byly již v druhé polovině 19. století těženy uranové rudy pro výrobu uranových barviv. Po druhé světové válce geologové prováděli průzkum v okolí Cechu svatého Víta. Výsledkem byl nález uranového ložiska Zadní Chodov.[4]

Vodstvo

Územím neprotékají významnější vodní toky. Z menších toků v povodí Ohře zde pramení Stebnický potok a Jesenický potok. Z povodí Mže zde pramení Kosový potok, Hamerský potok, Bahnitý potok, Panský potok a Tichá a několik menších potoků.[5]

Sídla

Území Dyleňského lesa je pro svoji odlehlost řídce osídlené. Jediná oblast s rozsáhlejším zalidněním je okolí Tří Seker. K menším sídlům, většinou jen malé vesnice a osady, patří na severu Palič, na severovýchodě území Vysoká na jihu Broumov. Mnohé vesnice při státní hranici s Německem zanikly po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva a vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století.[6] Mezi taková sídla v bezprostřední blízkosti státní hranice patřila např. vesnice Slatina.

Ochrana přírody

V Dyleňském lese se nachází šest maloplošných chráněných území. Z přírodních rezervací to jsou Mechové údolí, Lipovka, Broumovská bučina, Tišina a Bučina u Žďáru. Z přírodních památek je to Žďár u Chodského Újezda.[7] Jižní část Dyleňského lesa v okrese Tachov, jižně od Broumova, severně od Halže, již leží v CHKO Český les.[5]

Galerie

  • Kostel v Paliči
    Kostel v Paliči
  • Kostel ve Vysoké
    Kostel ve Vysoké
  • Svatovítský zámek v Broumově
    Svatovítský zámek v Broumově
  • Janovského pramen ve Slatině
    Janovského pramen ve Slatině
  • Hraniční kámen na státní hranici ve Slatině
    Hraniční kámen na státní hranici ve Slatině
  • Haldy strusky u Chodovské Huti
    Haldy strusky u Chodovské Huti
  • Rozhledna na Panském vrchu
    Rozhledna na Panském vrchu
  • Památný strom Jasan u Čadilů
    Památný strom Jasan u Čadilů
  • Přírodní rezervace Mechové údolí
    Přírodní rezervace Mechové údolí
  • Přírodní rezervace Broumovská bučina
    Přírodní rezervace Broumovská bučina
  • Přírodní památka Žďár u Chodského Újezda
    Přírodní památka Žďár u Chodského Újezda

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b MAREK, Miroslav. Dyleňský les a jeho bohatství od A do Z. In: TÁJEK, Přemysl. Časopis Arnika. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2008. ISSN 1804-1914. Kapitola Geomorfologie a geologické poměry Dyleňského lesa, s. 2–3.
  2. ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Geovědní mapy – geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ HLÁVKA, Jiří. Dyleňský les a jeho bohatství od A do Z. In: TÁJEK, Přemysl. Časopis Arnika. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2008. ISSN 1804-1914. Kapitola K historii dolování v Dyleňském lese, s. 7–8.
  5. ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ TRÉGLER, Miroslav. Dyleňský les a jeho bohatství od A do Z. In: TÁJEK, Přemysl. Časopis Arnika. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2008. ISSN 1804-1914. Kapitola Ochrana krajinného rázu, s. 37.
  7. ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 151, 154, 456, 457, 480. 

Zdroj