Kateřinská kotlina

Kateřinská kotlina
	Zámek Diana
Nejvyšší bod	571 m n. m. (Bukáč)
Rozloha	57 km²
Nadřazená jednotka	Český les
Sousední; jednotky	Podčeskoleská pahorkatina
Podřazené; jednotky	nečlení se
Stát	Česko
	Kateřinská kotlina
Horniny	pararula, migmatit
Povodí	v ČR: Přimda → Dunaj
Souřadnice	49°37′48″ s. š., 12°34′48″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IA-1B
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřinská kotlina je geomorfologický podcelek ve střední části Českého lesa v okrese Domažlice a okrese Tachov v Plzeňském kraji.

Vymezení území

Převážná část území se nachází v okresu Domažlice, malá severní část zasahuje do okresu Tachov. Západní hranici Kateřinské kotliny tvoří státní hranice s Německem. Na německém území na něj navazuje Hornofalcký les (německy Oberpfälzer Wald).

Nejsevernější okraj leží západně od vesnice Hošťka v místě u soutoku bezejmenného potoka s Kateřinským potokem. Nejjižnější okraj se jižně od Železné, nejvýchodnější leží jižně od vesnice Nová Ves.^[1]

Přírodní poměry

Geomorfologické členění

Na českém území sousedí Kateřinská kotlina (označení 1A-1B) na východě s geomorfologickým celkem Podčeskoleská pahorkatina.^[2] Podrobné dělení Českého lesa je uvedené v tabulce.

Významné vrcholy

Nejvyšším bodem je vrchol kopce Bukáč^{[pozn. 1]} s nadmořskou výškou 571 m. Dalším významným vrcholem je Třískolupský vrch (533 m).

Geologie

Území se rozkládá v Českém masivu a nachází se v geologické jednotce moldanubiku. Převládajícími horninami jsou pararuly až migmatity, vzácněji žuly.^[4]

Vodstvo

Území spadá do povodí Přimdy úmoří Černého moře. Páteřním vodním tokem je Kateřinský potok, zdrojnice Přimdy. V jižní části území je to jeho přítok Nivní potok.^[1]

Ochrana přírody

Území leží v CHKO Český les. V Kateřinské kotlině se nachází dvě maloplošná chráněná území, obě v okrese Tachov.^[5]

Přírodní rezervace Diana
Přírodní rezervace Jezírka u Rozvadova

Sídla

Území Kateřinské kotliny je téměř neosídlené. Jediné větší sídlo představuje Svatá Kateřina. Dalším osídleným místem je Železná,^[1] která měla v roce 1921 celkem 1 803 obyvatel^[6] v roce 2021 již jen 37 obyvatel.^[7] Mnohé vesnice při státní hranici s Německem zanikly po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva a vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století.

Odkazy

Poznámky

↑ V řadě zdrojů je chybně uveden vrchol Bukač.^[3]

Reference

↑ ^a ^b ^c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.
↑ DUDÁK, Vladimír et al. Český les: příroda - historie - život. Praha: Miloš Uhlíř Baset, 2005. 880 s. ISBN 80-7340-065-0. Kapitola geomorfologie, s. 29.
↑ Hanibal.cz [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
↑ Geovědní mapy – geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 459; 462.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé [online]. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. S. 276. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.

Související články

Seznam chráněných území v okrese Tachov

Zdroj

[4] V řadě zdrojů je chybně uveden vrchol Bukač.^[3]

[mapa-1] Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.

[Český_les-2] DUDÁK, Vladimír et al. Český les: příroda - historie - život. Praha: Miloš Uhlíř Baset, 2005. 880 s. ISBN 80-7340-065-0. Kapitola geomorfologie, s. 29.

[Vrcholovky-3] Hanibal.cz [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.

[geology-5] Geovědní mapy – geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.

[Chráněná_území_ČR-6] ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 459; 462.

[sldb1921-7] Statistický lexikon obcí v Republice Československé [online]. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. S. 276. Dostupné online.

[sldb2021-8] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.

[1]

[2]

[pozn. 1]

[4]

[5]

[6]

[7]

[3]

Geomorfologické členění Českého lesa
ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Českoleská oblast
ČERCHOVSKÝ LES	Haltravská hornatina	Čerchovský hřbet (Čerchov, 1042 m) Smrčský hřbet (Dlouhá skála, 969 m) Bučinsko-černovršský hřbet (Bučina, 860 m) Haltravský hřbet (Škarmanka, 888 m) Staroherštejnský hřbet (Starý Herštejn, 878 m) Modřínovecká vrchovina (Na skále, 691 m)
	Nemanická vrchovina	Lískovecká vrchovina (Nad Zámečkem, 721 m) Plešská hornatina (Velký Zvon, 862 m)
	Ostrovská vrchovina	Šidlákovská vrchovina (Pivoňské hory, 756 m) Bystřická vrchovina (Výšina, 708 m)
KATEŘINSKÁ KOTLINA	nečlení se	nečlení se (Bukáč, 571 m)
PŘIMDSKÝ LES	Málkovská vrchovina	Málkovský hřbet (Přimda, 848 m) Novoveská pahorkatina (bezejmenný, 660 m) Velkodvorská pahorkatina (Lískovský vrch, 710 m)
	Plešivecká vrchovina	Hoštěcká vrchovina (Plešivec, 766 m) Pastvinská vrchovina (Rozsocha, 758 m)
	Havranská vrchovina	Tetřeví vrchovina (Havran, 894 m) Pavlostudenecká vrchovina (Studenecký, 798 m) Sečská vrchovina (Seč, 773 m)
	Rozvadovská pahorkatina	Žebrácká pahorkatina (Březový vrch, 625 m) Lučinská pahorkatina (Peklo, 715 m)
DYLEŇSKÝ LES	Žďárská vrchovina	nečlení se (Na Výšině, 789 m)
	Tišinská vrchovina	Hřebínecká pahorkatina (Hraniční vrch, 731 m) Holinská vrchovina (Tišina, 792 m) Pekelská pahorkatina (654 m)
	Třísekerská pahorkatina	Kamenišťská pahorkatina (Kameniště, 719 m) Krásenská pahorkatina (680 m)
	Dyleňská hornatina	Dyleňsko-čupřinský hřbet (Dyleň, 940 m) Vysocká vrchovina (770 m) Paličská pahorkatina (660 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)