Portál:Architektura a stavebnictví/České stavby/Seznam

Klášter Rosa coeli (latinsky Růže nebes) se nachází na východním okraji města Dolní Kounice v Jihomoravském kraji. Podle kronikáře Jarlocha založil klášter v roce 1181 moravský velmož Vilém jako pokání za poničený majetek v Rakousích, kam podnikal vojenské vpády. Klášterní provizorium pro něj vybudovali premonstráti z Želivu.

Zřícenina klášterního kostela a barokní rezidence jsou chráněny jako kulturní památka.

Chrám svaté Barbory je pětilodní gotická katedrála v Kutné Hoře. Stavba započala roku 1388 a podle některých pramenů měla mít dvojnásobnou délku lodi. Výstavba probíhala v několika etapách a souvisela s prosperitou stříbrných kutnohorských dolů. Práce byly definitivně zastaveny v roce 1558 a kostel byl na západní straně uzavřen provizorní zdí.

Od roku 1995 je chrám zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého je původně gotický, barokně přestavěný kostel, který je součástí areálu bývalého kláštera augustiniánů kanovníků v Praze na Karlově. Výstavba kostela probíhala od roku 1351. Osmiboký půdorys jeho lodi přímo odkazuje na hlavní stavbu cášské falce Karla Velikého, Katedrálu Panny Marie, postavenou na šestnáctiúhelníkovém půdoryse s vnitřním oktogonem. Centrální půdorys kostela je pro gotickou architekturu nezvyklý a není jasná původní podoba zaklenutí - buď bylo zaklenutí na jednu střední podporu nebo zaklenutí pomocí čtveřice sloupů.

Areál je chráněn jako kulturní památka.

Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Základní kámen stavby byl položen 16. května 1720, chrám byl vysvěcen 27. září 1722.

V roce 1994 byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Stádlecký most původně překlenoval Vltavu u Podolska. Postavil jej Vojtěch Lanna v letech 1847–1848 podle projektu inženýra Gassnera a B. Schnircha. V letech 1960–1975 byl most rozebrán a přemístěn na Lužnici. V roce 2020 byly vyměněny dubové podélníky a mostiny napadené dřevomorkou. Na opravu bylo spotřebováno dřevo z 700 dubů. Vjezd je povolen pouze vozidlům do hmotnosti 1,5 tuny, sloupky u vjezdů na most omezují šířku vozidel na 2 metry.

V roce 1958 byl jako Podolský most prohlášen kulturní památkou a v roce 1989 za národní kulturní památku.

Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice. Novorenesanční budova divadla Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska obecně národněkulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického.

Budova je prohlášena národní kulturní památkou.

Petřínská rozhledna stojí na temeni kopce Petřín na Malé Straně v Praze a je vysoká přes 63,5 metrů. Myšlenka stavby se zrodila roku 1889 při výpravě organizované Klubem českých turistů na Světovou výstavu v Paříži a návštěvě Eiffelovy věže. Autorem návrhu byl architekt Vratislav Pasovský a ocelovou konstrukci věže navrhli inženýři František Prášil a Julius Souček. Otevřena byla dne 20. srpna 1891 při Jubilejní zemské výstavě.

Rozhledna je prohlášena kulturní památkou.

Vodojemy Žlutý kopec v Brně jsou tři vodojemy postavené postupně přibližně mezi roky 1860 až 1920. V roce 1869 byl přijat projekt na výstavbu nového vodovodu, jehož výstavba probíhala podle projektu anglického stavitele Thomase Docwryho. Nejdřívě byla postavena úpravna vody v Pisárkách, která odebírala surovou vodu z řeky Svratky. První z vodojemů je tvořen jednou podzemní nádrží o vnitřních rozměrech 45 × 45 metrů a má hloubku 6 metrů; nádrž je vyzděna pálenými červenými cihlami a pro nepropustnost byl použitý obal z jílu. Druhý vodojem tvoří obdobná nádrž s rozměry 45 × 70 metrů. Třetí vodojem je tvořen dvěma betonovými nádržemi s rozměry přibližně 30 × 35 metrů a 30 × 45 metrů a s hloubkou přes 5 metrů.

V roce 2019 byly prohlášeny kulturní památkou.

Historická budova Muzea východních Čech je muzejní budova postavená v letech 1909 až 1913 podle plánů architekta Jana Kotěry ve stylu secese a moderny. Stojí na Eliščině nábřeží v Hradci Králové. Do budovy se na podzim 1913 nastěhovala knihovna a v listopadu téhož roku byl zpřístupněn přednáškový sál. Sbírky byly instalovány do vitrín až na přelomu 20. a 30. let 20. století a poslední prvek stavby, kašna před vstupem do budovy, byla umístěna v roce 1934.

V roce 1995 byla budova muzea prohlášena národní kulturní památkou.

Vila Tugendhat v Brně je funkcionalistickým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který vypracoval návrh stavby na žádost manželů Grete a Fritze Tugendhatových v roce 1928. Historiky architektury bývá vila považována za nejvýznamnější meziválečné dílo architekta. Samotný prostor je tvořen třemi patry, přestože z pohledu z ulice vila působí jako přízemní jednopodlažní budova.

V roce 2001 byla vila zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Hotel a vysílač Ještěd byl postaven podle projektu architekta Karla Hubáčka a jeho spolupracovníků v letech 1966 až 1973 na vrcholu hory Ještěd u Liberce. Téměř 100 metrů vysoká stavba ve tvaru jednodílného rotačního hyperboloidu má kruhový půdorys o průměru 33 m.

Od roku 2006 je vysílač národní kulturní památkou.

Žďákovský most je ocelový obloukový silniční most z roku 1967 v jižních Čechách. Řeku Vltavu překonává v místech Orlické přehrady a je součástí silnice I/19 spojující Tábor s Plzní. Autorem architektonického návrhu byl Karel Vejmelka, hlavním projektantem byl Oskar Oehler a autorem-projektantem byl Ing. Josef Zeman.

Most je chráněn jako kulturní památka.

Zdroj