Portál:Vánoce

Vánoce jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista. S Vánoci souvisí doba adventní, která jim předchází a slouží jako příprava na narození Ježíše Krista.

Vánoce patří (spolu s Velikonocemi a Letnicemi) k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slavnost Narození Páně připadá tradičně na 25. prosince a Vánoce se v římskokatolické tradici slaví od jejího předvečera (večer 24. prosince) do svátku Křtu Páně (první neděle po 6. lednu, resp. 13. leden). První záznamy oslav Vánoc křesťany pocházejí ze 4. století z Říma.

V Česku a dalších zemích s převládající římskokatolickou tradicí začíná oslava Vánoc na Štědrý den, 24. prosince, kdy je předvečer (vigilie) vánoční slavnosti. Samotné Vánoce podle křesťanské tradice (respektující starší židovskou zvyklost počítání nového dne od soumraku) začínají s vyjitím první večerní hvězdy 24. prosince. K Vánocům se pojí množství lidových tradic, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví.

Ve 20. a 21. století jsou Vánoce v mnoha zemích vnímány převážně jako svátky pokoje, rodiny a lásky, který lidé slaví společně bez ohledu na své náboženské přesvědčení.

Vánoční kapr je tradiční zdroj masa pro přípravu štědrovečerních pokrmů v České republice i v některých dalších zemích střední Evropy (Slovensko, Polsko, Rakousko, Alsasko). V Česku se připravuje jako obalovaný a osmažený s bramborovým salátem, z jeho částí se dělá tradiční polévka. Je s ním spojeno také několik českých vánočních tradic. Například šupiny z kapra jsou symbolem bohatství, proto se před večeří umisťují pod talíře, případně se drží v dlani nebo dávají do peněženky.

Víte, že...

... nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom v Česku je v Mladkově na Orlickoústecku?

... raní křesťané mezi sebou tradovali, že jmelí bylo dříve volně rostoucím mohutným stromem?

... v Anglii se na Vánoce připravuje speciální vánoční pudink ze sušeného ovoce, vajec, mouky, loje, sirupu, koření a alkoholu?

... Dobrý král Václav je oblíbená anglická koleda o českém knížeti svatém Václavovi, který pomáhá se svým pážetem chudému poddanému, a když přírodní podmínky zimy a noci pomoc ztěžují, koná i zázraky?

Česká mše vánoční, také uváděná jako mše Hej mistře nebo lidově Rybovka je česky psaná církevní skladba Jakuba Jana Ryby, který je též autor jejího textu. Přestože je stavěná stejně jako latinská hudební mše (části Kyrie, Gloria etc.), jedná se o pastorální hru aplikovanou na liturgii tradiční mše; příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Česká mše vánoční má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí, pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a stále je srozumitelná a přístupná širokému obecenstvu. Vznikla v roce 1796 (původně v tónině A-dur, dnes se často hraje o tón níže, v G dur), prostřednictvím opisů se brzy rozšířila do celých českých zemí. Již od počátku vznikalo mnoho úprav, spočívajících ve změnách instrumentace, textu, melodie, popř. transpozicích do jiných tónin. Jelikož se do dnešních dnů nedochovala originální partitura, v současnosti hrané verze jsou sestaveny na základě kritických rozborů opisů.

• Vánoce na Wikizprávách

• Vánoce na Wikicitátech

• Vánoce na Wikiknihách

• Vánoce na Wikizdrojích

• Vánoce na Wikislovníku

• Vánoce na Wikimedia Commons

Ochranovská hvězda, případně moravská hvězda nebo herrnhutská hvězda je označení vánoční ozdoby oblíbené a rozšiřované především v německém prostředí a v místech ovlivněných Moravskými bratry. Právě v jejich komunitě v Ochranově (německy Herrnhut) v saské Horní Lužici hvězda v roce 1821 vznikla, původně jako pomůcka pro školní výuku. (více...)

Vánoční strom v Českých Budějovicích v roce 2019, v pozadí Černá věž.

Vánoce jsou ve světě většinou veřejným svátkem. Na mapě jsou zobrazeny ty státy, kde tomu tak není. Tmavě hnědá barva ukazuje státy, kde nejsou Vánoce veřejným svátkem, světle hnědá státy, kde Vánoce nejsou veřejným svátkem, ale jsou slaveny.