Osoblaha

Osoblaha
Litinová kašna na náměstí
Litinová kašna na náměstí
Znak obce OsoblahaVlajka obce Osoblaha
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Osoblaha
Obec s rozšířenou působností Krnov
(správní obvod)
Okres Bruntál
Kraj Moravskoslezský
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°16′31″ s. š., 17°42′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 041 (2023)[1]
Rozloha 18,25 km²[2]
Nadmořská výška 220 m n. m.
PSČ 793 99
Počet domů 164 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Na Náměstí 106
793 99 Osoblaha
podatelna@osoblaha.cz
Starosta Ing. Antonín Rous
Oficiální web: www.osoblaha.cz
Osoblaha
Osoblaha
Další údaje
Kód obce 597716
Kód části obce 113298
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osoblaha (německy Hotzenplotz[4], polsky Osobłoga) je obec ležící v Moravskoslezském kraji, okrese Bruntál na říčce Osoblaha nedaleko hranic s Polskem v Osoblažském výběžku. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. V Osoblaze se nachází konečná stanice úzkorozchodné železniční trati vedoucí z Třemešné. Osoblaha je sídlem svazku obcí Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska a místní akční skupiny Rozvoj Krnovska.

Poloha

Město Osoblaha sousedí na severovýchodě a východě s gminami Prudník a Horní Hlohov v Polsku, na jihu s Bohušovem, na jihozápadě s Dívčím Hradem a na západě s Hlinkou. Od okresního města Bruntál je vzdáleno 36,5 km a od krajského města Ostrava 64 km. Sousedními obcemi sídla jsou Bohušov, Slezské Pavlovice, Hlinka a Dívčí Hrad.

Geomorfologicky patří Osoblaha k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen nejzápadnější cíp katastru, v okolí Osoblažského lesa patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Zde také dosahuje území Osoblahy nejvyšších nadmořských výšek (přes 290 m n. m.); jinak je nejvyšším kopcem nad Osoblahou Červenice (285 m n. m.).

Území Osoblahy patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která městem protéká z jihu na sever. Samotné město se nachází na soutoku řeky Osoblahy s Lesným potokem. Severněji, v části Studnice, se do řeky vlévá ze západu říčka Prudník.

Území města pokrývá z 80 % zemědělská půda (68 % orná půda, 10 % louky a pastviny), z 10 % les a z 8 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce

Osoblaha se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:

Tyto samostatné obce byly dříve částmi obce obce Osoblaha: Slezské Pavlovice (od roku 1961 do 23. listopadu 1990), Dívčí Hrad (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990) a Hlinka (od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990).

Názvy existujících a zaniklých částí

  • Česky Osoblaha( od1407), Osoblava (1771), Osoblahy (1847), německy Hoczenplocz (1390), Hotzenplotz (1677-1945), Hotzenblotz (1685), latinsky Hocenploc, Hotzenplocz (1252-1413), Ossoblavia (1655-1846), jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga).
  • Česky Tošovice, německy Taschenberg.
  • Česky Židovská Čtvrt, německy Judenviertel.
  • Česky Studnice (1880 Jizbičko, 1921 Štundorf), německy Stubendorf, polsky Studnica (1880 Izbećka)[5][6]

Název

Jméno sídla se odvozuje od jména říčky Osoblahy doloženého asi o století dříve (v nejstarším dokladu Uzablace) než jména města. U německého jména Hotzenplotz není jasné, jak bylo z českého Osoblaha odvozeno a zda vůbec z něj.[7]

Historie

Židovský hřbitov v Osoblaze

Dle jedné z pověstí mohla být v místě dnešní Osoblahy založena osada Ossaplavia již v 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. V roce 1241 vpadli na Moravu a do Slezska Tataři a Mongolové a zpustošili Osoblahu a okolních vesnice. Poté začal olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku s obnovou těchto oblastí. Osoblaha byla nově kolonizována kolonisty z německých oblastí Durynska, Frank, Hesenska a Saska. Osoblaha získala městská práva v roce 1251. Osoblažsko bylo majetkem olomouckých biskupů a náleželo k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V roce 1334 se zde na předměstí usídlují židé. V roce 1850 byla oblast Osoblažska přičleněna soudně a politicky ke slezským úřadům v Opavě, Osoblaha náležela k politickému okresu Krnov a stala se soudním okresem. Do roku 1939 zde bylo provozováno 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna a jiné výrobní závody. Do roku 1945 si město zachovalo téměř neporušené historické jádro. Na konci druhé světové války bylo město z 90 % zničeno. Po válečné zkáze následoval odsun původního německého obyvatelstva a neúplné dosídlení českými dosídlenci, kteří v rámci odstraňování trosek často zbořili i domy, které by byly jinak opravitelné. V roce 1962 byly i dle tehdejších zákonů, nezákonně odstřeleny i trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní v drtivé většině novodobá.[8][9][10][11]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Osoblahy (včetně Osoblahy-Židovské Obce, Tošovic a Studnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[12][13][14][15]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3682 4012 3622 3199 2853 2664 2383[p 1][p 2] 563 770 821 828 1127 1153 1107[p 3][p 4]
  1. ↑ z toho: Osoblaha 1940, Židovská Čtvrť 274, Tošovice 23, Studnice 146
  2. ↑ z toho: 58 Čechoslováků (55 Osoblaha, 3 Studnice) , 2242 Němců (2113 Osoblaha, 126 Studnice); 2337 řím. kat. (2198 Osoblaha, 139 Studnice), 23 evang. (18 Osoblaha, 5 Studnice), 3 čsl. (2 Osoblaha, 1 Studnice), 13 izrael. (Osoblaha), 5 bez vyzn. (4 Osoblaha, 1 Studnice)
  3. ↑ z toho: Osoblaha 1107, Studnice 0
  4. ↑ z toho: 1 011 Čechů, 27 Moravanů, 5 Slezanů, 73 Slováků, 3 Němci, 6 Poláků; 289 řím. kat., 2 čsl. hus., 9 evang., 16 pravosl., 755 bez vyzn.

V Osoblaze je evidováno 175 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 144 domů (z čehož 1 v místní části Studnice), z toho 128 trvale obydlených.

Cestovní ruch

V areálu parku naproti koupališti je kemp s desíti dřevěnými chatkami (celková ubytovací kapacita je 42 lůžek v chatkách) a s prostorem pro 50 stanů a asi pět karavanů. Vedle koupaliště je parkoviště přibližně pro 30 vozidel.

Doprava

Nádraží v Osoblaze po rekonstrukci

Pamětihodnosti

Významní rodáci

  • Franz Xaver Johann Richter (1783–1856), historik a knihovník
  • Eduard Richter (1821–1897) lékař, historik
  • Berthold Englisch (1851–1897), rakouský šachový mistr
  • Oskar Gutwinski[17] (1873–1932), jesenický horal a lyžařský průkopník
  • Oswald Hillebrand (1879–1926), politik
  • Siegried Gessler (1854–1890), zakladatel a výrobce likéru Praděd v Krnově

Odraz v kultuře

Německý název obce (Hotzenplotz) zaujal v dětství budoucího německého spisovatele Otfrieda Preußlera natolik, že podle něj pojmenoval hlavního hrdinu své pohádkové trilogie o loupežníku Hotzenplotzovi (Der Räuber Hotzenplotz, 1962 / Neues vom Räuber Hotzenplotz, 1969 / Hotzenplotz 3, 1973).

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 713. 
  5. ↑ http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_VII/647
  6. ↑ Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. www.yumpu.com [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 197-199.
  8. ↑ Klíč k domovu. krnov.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Proč se na Osoblažsku slaví.. www.obeccasy.cz [online]. [cit. 2021-1219]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dějiny. Obec Osoblaha [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ Osoblaha | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61. 
  14. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081. 
  16. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  17. ↑ http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/horal-gutwinski-se-narodil-v-rovinach-osoblahy.html Horal Gutwinski se narodil v rovinách Osoblahy

Literatura

  • KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Osoblaze. Olomouc : Židovská obec, 1995.
  • Do nitra Askiburgionu. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice a Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN 80-86511-06-5

Související články

Externí odkazy

Zdroj