Bohušov

Bohušov
Zastávka úzkorozchodné železnice Bohušov
Zastávka úzkorozchodné železnice Bohušov
Znak obce BohušovVlajka obce Bohušov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Osoblaha
Obec s rozšířenou působností Krnov
(správní obvod)
Okres Bruntál
Kraj Moravskoslezský
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°14′36″ s. š., 17°42′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 389 (2023)[1]
Rozloha 20,70 km²[2]
Nadmořská výška 240 m n. m.
PSČ 793 98
Počet domů 177 (2021)[3]
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 5
Počet ZSJ 6
Kontakt
Adresa obecního úřadu Bohušov 15
793 98 Bohušov
bohusovurad@tiscali.cz
Starostka Jarmila Schnaubeltová
Oficiální web: www.bohusov.cz
Bohušov
Bohušov
Další údaje
Kód obce 597201
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohušov (do roku 1950 Fulštejn,[4]německy Füllstein)[5] je obec ležící v Moravskoslezském kraji, okrese Bruntál na říčce Osoblaha ve středu Osoblažska. Žije zde 389[1] obyvatel.

Poloha

Obec Bohušov sousedí na severu s Osoblahou, na severovýchodě s Polskem (gmina Głubczyce), na jihovýchodě s Rusínem, na jihu se Slezskými Rudolticemi, na jihozápadě s Liptaní a na severozápadě s Dívčím Hradem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 55 km a od krajského města Ostrava 90 km.

Geomorfologicky patří Bohušov k oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen západní část (Dolní Povelice) patří k Jesenické oblasti (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyššími místy obce jsou kopec V Pekle (318 m n. m.) na katastru Nové Vsi a Červený vrch (308/307 m n. m.) u Dolních Povelic, dále Dubský kopec (284 m n. m.) a kopec s hradem Fulštejnem (270 m n. m.) nad Bohušovem.

Území Bohušova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká v četných záhybech ze západu na sever. Přitom postupně přijímá četné přítoky: Liptaňský potok, Povelický potok, Lužnou, Karlovský potok, Hrozovou a Pomezní potok. Na území obce se nacházejí také Bohušovský a Fulštejnský rybník.

Území obce pokrývá z 73,5 % zemědělská půda (65 % orná půda, 7 % louky a pastviny), z 19 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce

Název obce

Vesnice vznikla jako osada pod hradem Fulštejnem, původně se jmenovala Gottfriedsdorf. V roce 1752 byla obec přejmenována na Füllestein. V roce 1945 byla obec přejmenována na Fulštejn a později přejmenována na Bohušov.[6][7]

  • Česky Bohušov (Fulštejn), německy Füllstein ("Gottfriedsdorf"), polsky Bohuszów nebo Boguszów (Fulsztejn, Fulsztein, Fulsztyn).
    • Česky Dolní Mlýn, německy Nieder Mühle.
    • Česky Dubský Mlýn, německy Eichmühle.
    • Česky Fulštejn (1880 Fulštein), německy Füllstein, polsky Fulsztejn (Fulsztein, Fulsztyn).
    • Česky Lesní Mlýn, německy Buschmühle.
    • Česky Závsí, německy Hinterhäusel.
    • Německy Kampeldörfel.
  • Česky Dolní Povelice (1869 Dolní Pavlovice), německy Nieder Paulowitz, Niederpaulowitz (1890 Nieder-Paulowitz), polsky Powelice Dolne, Powielice Dolne.
    • Česky Grundek, německy Grundeck, polsky Grundek.
    • Česky Kobernský Mlýn, německy Kawarner Mühle.
  • Česky Karlov, německy Karlsdorf, polsky Karłów.
  • Česky Kašnice, německy Kaschnitzberg, polsky Kasznica.
  • Česky Nová Ves, německy Neudörfel, polsky Nowa Wieś (Nowawioska).
  • Česky Ostrá Hora, německy Schärfenberg, polsky Ostra Góra, Ostragóra.
    • Česky Dubský Mlýn, německy Eich Mühle, polsky Dąbski Młyn.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255.[8] Byla součást panství Herborta z Fulmu, který byl leníkem olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, který dal podnět k obnově sídel na Osoblažsku, které byly zničeny vpádem Mongolů do Slezska a na Moravu. V roce 1855 byla postavena zdejší škola. Po skončení II. světové války v roce 1945 bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo, které nahradili dosídlenci Češi z Valašska a také Češi z Volyně. Později na přelomu 40 až 50. let bylo doplněného obyvatelstvo utečenci z Řecka.[6]

Významní rodáci

Anton Seidel (1855–1925), českoněmecký a rakouský politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady.[9]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celé obce Bohušov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8][10][11][12]

Počet obyvatel 2020 2006 1963 1825 1664 1624 1508[p 1] 703 673 633 579 461 456[p 2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Poznámka
  1. ↑ z toho: 11 Čechoslováků, 1466 Němců; 1502 řím. kat., 6 evang.
  2. ↑ z toho: 406 Čechů, Moravanů a Slezanů, 28 Slováků, 1 Němec; 206 řím. kat., 1 čsl. hus., 2 evang., 6 pravosl., 200 bez vyzn.

V celé obci Bohušov je evidováno 198 adres: 197 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[13] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 172 domů, z toho 107 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Bohušova (včetně Kašnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1075 1089 1056 997 880 830 805[pp 1][pp 2] 384 385 361 365 281 282[pp 3]
Poznámka
  1. ↑ z toho: Bohušov 690 (v tom místní části Kampelička 26, Závsí 58), Kašnice 115
  2. ↑ z toho: 6 Čechoslováků, 779 Němců; 813 řím. kat., 5 evang.; v tom obyvatelé Kašnice, všichni Němci a římští katolíci
  3. ↑ z toho: Bohušov 279, Kašnice 3

V samotném Bohušově je evidováno 102 adres, vesměs čísla popisná.[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 89 domů (87 v Bohušově, 2 v Kašnici), z toho 60 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Jihozápadně od obce se v lese nachází Křížová cesta.

Vybavenost

K občanskému vybavení patří základní škola, mateřská škola, obecní úřad s informačním centrem, obchod a pohostinství s kulturním domem, kostel a rekreační areál. Katastrem obce vede mezinárodní cyklotrasa Opavice, na kterou se napojují regionální cykloturistické stezky. Obec má ve vlastním rekreačním areálu 20 chatek. V areálu jsou tenisové kurty, fotbalové hřiště s občerstvením a rybník.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 722. 
  6. ↑ a b Historie obce Bohušov (Füllestein, Gottfriedsdorf, Fulštejn) - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historie a vztah k českému státu. Obec Bohušov [online]. [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707. 
  9. ↑ Anton Seidel [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-05]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60–61. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075. 
  13. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  14. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000125857 : Kostel svatého Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  16. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000128100 : Hrad Fulštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  17. ↑ [3]
  18. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000144806 : Socha Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  19. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000132467 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  20. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1194386033 : Hrobka rodiny Gebauerových. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  21. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1570488244 : Dům čp. 120. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7]. 

Literatura

  • KOZÁK, Petr; PRIX, Dalibor; ZEZULA, Michal, a kol. Kostel sv. Martina v Bohušově. Bohušov; Ostrava: Obec Bohušov; Národní památkový ústav Ostrava, 2011. 525 s. ISBN 978-80-85034-59-2. 

Externí odkazy

Zdroj