Městské opevnění (Osoblaha)

Městské opevnění v Osoblaze
Zeď v blízkosti zaniklého kostela částečně obsahuje hradební zdivo.
Zeď v blízkosti zaniklého kostela částečně obsahuje hradební zdivo.
Základní informace
Sloh gotický
Poloha
Adresa Osoblaha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°16′25,33″ s. š., 17°42′54,44″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 27359/8-149 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění v Osoblaze v Moravskoslezském kraji je soubor zlomkovitě dochovaných částí hradeb, které ve středověku chránily město. Nevelké pozůstatky hradby jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

Nevelké zbytky hradeb a ojedinělé zmínky v historických pramenech neumožňují detailní popis vývoje a podoby osoblažských hradeb. Osídlení nad soutokem řeky Osoblahy a Lesného potoka vzniklo v první polovině třináctého století. Pravděpodobně biskup Bruno ze Schauenburku obec v šedesátých letech třináctého století povýšil na město.[2] Existenci opevnění dokládá listina z roku 1275, podle které měl biskupský hrad stát u městské hradby.[3] V roce 1389 městu biskup Mikuláš z Riesenburka daroval právo odúmrti s podmínkou, že se musí, s ohledem na nebezpečnou polohu u zemské hranice, opevnit. Během husitských válek bylo město zřejmě poškozeno a roku 1448 ho dostal na deset let do zástavy Štěpán Malý z Vítkovic s podmínkou, že ve městě vybuduje zámek.[2] Není jasné, zda mělo jít o stavbu na místě staršího vrchnostenského sídla nebo o novostavbu.[3] Nejasná je poloha hradu, který nejspíše mohl stávat na severním okraji města, kde později vzniklo židovské osídlení. Méně pravděpodobná je poloha hradu severně od Horní brány.[4]

Stavební podoba

Středověké město stálo na široké ostrožně.[2] Mělo nepravidelně oválný půdorys a rozlohu asi 11,5 hektaru.[3] Pro poznání podoby opevnění je důležitý plán města z roku 1728. Podle něj město obklopovala hradba založená na hraně svahu ostrožny, která byla podle zobrazení od F. B. Wernera z poloviny osmnáctého století zakončena cimbuřím. Nejméně na jihozápadě ji lemoval příkop. Jeho pozůstatkem je terénní sníženina jihozápadně od místa, kde stával kostel.[4] Hradba se dochovala jen torzovitě na třech místech: na severu, severovýchodě a jihovýchodně od bývalého kostela. Zeď židovského hřbitova obsahuje fragment okrouhlé věže.[5]

Vstup do města umožňovala trojice bran, které měly pravděpodobně podobu průjezdních věží.[4] Tzv. Prudnická brána stávala přibližně v místech křížení Celní a Klášterní ulice. Od jihozápadu se do města vjíždělo Horní bránou na jižním konci Hlavní ulice a od severovýchodu Dolní bránou, která bývala na křižovatce ulic Hrnčířské a Ke Střelnici.[3] Na mapě stabilního katastru už brány chybějí.[4]

Opevnění se během doby nerozvíjelo. Postaveno snad bylo jen několik věží v důležitých bodech obvodu města, ale ucelený systém věží a bašt chyběl. Ovšem je možné, že tyto obranné prvky zanikly v době po husitských válkách.[4] Několik věží je zobrazeno na mapě prvního vojenského mapování, která před Horní branou zachytila také stavbu připomínající barbakan.[5]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-25]. Identifikátor záznamu 138596 : Městské opevnění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 3. Katalog Morava a Slezsko. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2019. 503 s. ISBN 978-80-88339-03-8. Kapitola Osoblaha, s. 244. Dále jen Razím (2019). 
  3. ↑ a b c d Razím (2019), s. 245.
  4. ↑ a b c d e Razím (2019), s. 246.
  5. ↑ a b Razím (2019), s. 247.

Externí odkazy

Zdroj