Slezské Pavlovice

Slezské Pavlovice
Zámek Slezské Pavlovice
Zámek Slezské Pavlovice
Znak obce Slezské PavloviceVlajka obce Slezské Pavlovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Osoblaha
Obec s rozšířenou působností Krnov
(správní obvod)
Okres Bruntál
Kraj Moravskoslezský
Historická země téměř celá obec Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku), ale malá část jejího území náleží ke Slezsku
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 184 (2023)[1]
Rozloha 6,63 km²[2]
Katastrální území Slezské Pavlovice
Nadmořská výška 200 m n. m.
PSČ 793 99
Počet domů 48 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Slezské Pavlovice 16
793 99 Osoblaha
slezskepavlovice@cbox.cz
Starostka Bc. Lenka Drozdová, DiS.
Oficiální web: www.slezskepavlovice.cz
Slezské Pavlovice
Slezské Pavlovice
Další údaje
Kód obce 551881
Kód části obce 113301
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Slezské Pavlovice (do roku 1947 Německé Pavlovice[4], německy Deutsch Paulowitz) se nachází v okrese BruntálMoravskoslezském kraji. Žije zde 184[1] obyvatel. Území obce je tvořeno stejnojmenným katastrálním územím. Navzdory svému současnému názvu se jedná o vůbec nejsevernější moravskou[5]obec.

Název

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Pavel a znamenalo "Pavlovi lidé". Od 14. století se objevuje přívlastek Deutsch/Německé podle jazyka obyvatel na odlišení od nedalekých Horních a Dolních Povelic (původně Pavlovic), v nichž se mluvilo česky. Po druhé světové válce přívlastek změněn na Slezské, ač vesnice nikdy ke Slezsku nepatřila.[6]

Poloha

Obec Slezské Pavlovice sousedí na západě, severu a východě s Polskem (gminy Lubrza a Racławice Śląskie), nejbližší město v Polsku je Prudník, který se nachází 5,5 km, a na jihu s Hlinkou a Osoblahou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 39,5 km a od krajského města Ostrava 67,5 km.

Geomorfologicky patří Slezské Pavlovice k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki), podcelek Osoblažská nížina). Nejvyššího bodu dosahují u tzv. Švédského sloupu (polsky Szwedzki Słup, německy Schweden Säule) na severní hranici (257 m n. m.).

Území Slezských Pavlovic patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Jižní částí území obce protéká říčka Prudník, přitékající z Polska, kde protéká stejnojmenným městem, a vlévající se později do Osoblahy. Samotnými Pavlovicemi protéká Pavlovický potok, který východně od vsi napájí Pavlovický rybník II.

Území obce pokrývá z 84,5 % zemědělská půda (77,5 % orná půda, 6 % louky a pastviny), z 1,5 % les a z 11,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. U jižního okraje katastru obce existovala dříve malá osada Závsí (německy Hinterhäsel), která měla status místní části[7] obce. Obec Slezské Pavlovice byla původně obývána výlučně německým obyvatelstvem a nesla název Německé Pavlovice. Po poválečném odsunu Němců byla roku 1947 přejmenována na svůj současný název[4][8] nerespektující příslušnost k Moravě. Součástí katastru obce je od 14. února 1959 také slezské území mezi říčkou Prudníkem a Sádeckým potokem[9], které bylo připojeno k Československu od Polska na základě Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, podepsanou ve Varšavě dne 13. června 1958. Toto vytyčení hranice upravoval československý zákon č. 62/1958 Sb. Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Slezské Pavlovice částí obce Osoblaha.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Slezských Pavlovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10][11][12][13]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 555 580 531 497 497 437 427[p 1][p 2] 231 295 260 246 213 189 215 [p 3]

Ve Slezských Pavlovicích je evidováno 58 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo 48 domů, z toho 39 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. z toho: 0 Čechoslováků, 420 Němců; 426 řím. kat., 1 evang.
  2. z toho: Závsí 32 obyvatel
  3. z toho: 162 Čechů, 1 Moravan, 21 Slováků; 72 řím. kat., 2 čsl. hus., 1 pravosl., 103 bez vyzn.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. Zpravodaj vexilologického klubu v Praze 3 - Nové prapory a znaky obcí Osoblažska I, str. 2
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 228, 229.
  7. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 193, 1935. Kapitola Hlavní část: místní obce, osady a jejich místní části, s. 60. 
  8. http://www.turistika.cz/mista/slezske-pavlovice--1
  9. http://mapy.cz/#!x=17.690823&y=50.306924&z=13&l=5
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. 
  11. LEVÁKOVÁ, Ivana. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Hlavní část: místní obce, osady a jejich místní části, s. 60. 
  12. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  13. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081. 
  14. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-06. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-23]. Identifikátor záznamu 120504 : Kostel sv. Ondřeje. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

Zdroj