Nejvyšší komorník nad stříbrem

Nejvyšší komorník nad stříbrem (případně nejvyšší komorník nad stříbry nebo také nejvyšší komoří nad stříbrem, případně nejvyšší komoří nad stříbry, také nejvyšší stříbrník; německy Oberstsilberkämmerer) byl dvorský úřad, který měl na starosti evidenci stříbrného nádobí a také jeho časté inventury. Postupně se vyvinul ve spíše čestný úřad.

České království

Od roku 1743 byl úřad v Českém království dědičně v rodě hrabat z Uhlfeldu[1] a od roku 1796 dědičně v rodě knížat a starohrabat ze Salm-Reifferscheidtu. V roce 1836 během korunovační hostiny Ferdinanda V. Dobrotivého podal novému králi po umytí rukou ručník.[2]

  • Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1599, z chlumecké linie, majitel Nových Hradů)[3] – český nebo císařský?
  • 1642–1644 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
  • ...
  • 1723 neobsazen, při korunovaci Karla VI. ho nahradil císařský komorník nad stříbry Bedřich Vavřinec Cavriani (1687–1745)[4]
  • ...
  • 1743 (12. 5.)[5] – 1769 (31. 12.) Antonín Corfitz z Ulfeldu (15. 6. 1699 Brašov – 31. 12. 1769 Vídeň), dědičný,[6][5]ultimus familiae
  • 1770–1771 (7. 7.) Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. 3. 1707[7] nebo 24. 1. 1708[7] – 7. 7. 1771 Vídeň), dědičný[7]
  • ...
  • (1791) neobsazen – při korunovaci Leopolda II.
  • 1790[8] nebo 1796–1802 František Václav ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu[8] (6. 1. 1747 – 28. 6. 1802)
  • 1802–1842 František Vincenc ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (18. 9. 1774 – 11. 7. 1842)
  • 1842–1847 Jan František Václav ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (7. 4. 1780 – 3. 4. 1847)
  • 1847–1887 nebo 1891[8]František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (1819–1887 nebo 1891[8])

Císařský nejvyšší komoří nad stříbrem

  • ?–? Ondřej z Gloyachu († 1573),[9] nejvyšší dvorní komorník nad stříbrem císaře Ferdinanda I.
  • ...
  • ?–? Baltazar Kryštof Thanrädl[10][pozn. 1]
  • ...
  • 1594–? Adam mladší z Valdštejna (1569 / 8. 6. 1570 – 24. 8. 1638 Praha)[11]
  • 1600–? Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. 6. 1621 Praha), nejvyšší stříbrník v císařově osobní komoře[12]; možná byl v této době nejvyšším stolníkem;[13] český nebo císařský?
  • 1600–? Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 Nedrahovice – 7. 3. 1651 Petrohrad nebo Praha), stříbrník v císařově osobní komoře,[12]nejvyšší komoří nad stříbrem (Silberkämmerer)[13] – český nebo císařský?
  • ...
  • ?–? Hans Gottfried z Herzenkrafftu[14] († 25. 8. 1625 Štýrský Hradec)[15][pozn. 2]
  • ?–? Jiří Arnošt z Herbersteinu († po 4. 2. 1634)[16]
  • ?–? Jan Antonín z Rottalu[17][chybí lepší zdroj] (1605 – 4. (21.?) 12. 1674 Vídeň), říšský hrabě (1641)
  • ...
  • ?–? František Arnošt z Mollartu († mezi 21. 2. a 13. 3. 1669),[18] také nejvyšší císařský kuchmistr,[18]
  • ?–? Arnošt Petr Ludvík z Mollartu (22. 8. 1642 (?) – 5. 12. 1686),[18] také nejvyšší císařský kuchmistr[18]
  • ...
  • ?–? Bedřich Vavřinec (Friedrich Lorenz) Cavriani (11. 8. 1687 Vídeň – 8. 2. 1745 Vídeň)
    • při korunovaci Karla VI. na českého krále v roce 1723 prostřel ve Vladislavském sále panovníkovu tabuli[19]
  • ...
  • 1770–1771 Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. 1. 1706 Bělušice – 7. 7. 1771 Vídeň)
  • ?–? František Karel[20] (František Tomáš)[21] z Dietrichsteinu (13. 12. 1731 Vídeň – 29. 11. 1813 Vídeň)
  • ...
  • 1807–1812 Jan Nepomuk Norbert z Trauttmannsdorff-Weinsbergu (18. 3. 1780 Vídeň – 24. 9. 1834 Vídeň)[22]
  • ....
  • ?–1837 (1. 2.) (určitě 1819, 1824, 1828, 1834, 1835, 1836) Maxmilián František Cavriani (11. 5. 1773 Seibersdorf, Dolní Rakousy – 1. 2. 1837 Vídeň)
  • 1837–1840 Karel František z Clary-Aldringenu[23] († 29. 7. 1840), předtím nejvyšší císařský konferenciér
  • ?–? (určitě 1843, 1846, 1848) Jiří Esterházy z Galanty, v roce 1853 byl nejvyšším císařským konferenciérem

Nejvyšší komorník nad stříbrem císařovny

  • Eleonora

Rakouské země

Horní a Dolní Rakousy

Císař Ferdinand II. udělil 25. června 1624 ve Vídni úřad nejvyššího dědičného zemského komorníka nad stříbrem v Horních a Dolních Rakousích (Obersterblandsilberkämmerer in Österreich ob und unter der Enns) Hansi Jakubovi svobodnému pánu z Kuefsteinu a jeho legitimním mužským potomkům.[25] Následně 20. září 1627 císař rozšířil úřad komorníka na stříbrem bratrům Hanse Jakuba, a sice Hansi Vavřincovi a Hansi Ludvíkovi jako seniorát pro celý rod.[25] I v roce 1848 úřad zastávala hrabata z Kuefsteinu.[26]

  • 1624 (25. 6.) – ? Hans Jakub z Kuefsteinu[25] (26. 5. 1577 – 31. 8. 1633 Greillenstein)
  • ...
  • ?–? Lobgott z Kuefsteinu (18. 12. 1632 Linec – 1680 Linec)[27]
  • ?–? Gotttrau z Kuefsteinu (2. 12. 1634 Linec – 1691)[27]
  • ?–? Jan Jiří z Kuefsteinu (21. 5. 1645 Vídeň – 7. 4. 1699 Vídeň)[28]
  • ?–? František Ludvík z Kuefsteinu (2. 4. 1679 – 1733)[27]
  • ?–? Jan Leopold Antonín z Kuefsteinu (22. 11. 1676 – 20. 11. 1745 Kirchberg am Wald (Vídeň)),[28] říšský hrabě (1709)[28]
  • ?–? Jan Ferdinand Josef z Kuefsteinu (26. 3. 1688 Vídeň – 12. 4. 1755 Vídeň),[29] říšský hrabě (1709)[29]
  • 1794–1818 (23. 11.) Jan Ferdinand z Kuefsteinu (18. 10. 1752 Vídeň – 23. 11. 1818 Vídeň),[29] majorátní pán
  • ?–1871 František Jan z Kuefsteinu (8. 3. 1794 Vídeň – 3. 1. 1871 Vídeň)[30]
  • ?–1918 Carl Ferdinand z Kuefsteinu (31. 7. 1838 Viehofen (b. St. Pölten) – 2. 2. 1925 Greillenstein)[30]

Štýrsko

Od roku 1596 až do vymření rodu zastávali dědičný úřad svobodní páni a později hrabata Rottalové.[31] Poté byl Marií Terezií do úřadu jmenován hrabě František z Vilana-Perlas (v jeho rodě 1763–1817).[31] V letech 1838–1848 byl úřad v rukou hrabat z Wickenburgu.[31]

  • 1596 (16. 12)[32] – 1597 (8. 5.) Kašpar z Rottalu[32] († Graz 8. 5. 1597 Štýrský Hradec)
  • ?–? Vilém II. z Rottalu († 7. 4. 1610)[33]
  • ?–? Vilém III. z Rottalu († 1624),[33] svobodný pán (1610)
  • ?–? Jiří Julius z Rottalu[34] († konec 1656(?), mrtvý jistě 9. 2. 1657)[pozn. 4]
  • ?– 1674 (4.12.) Jan Antonín z Rottalu (1605 Štýrský Hradec – 4. 12. 1674 Vídeň)
  • ?–? Jan Kryštof z Rottalu (31. 12. 1635 – 20. 12. 1699),[28] hrabě (1693)[28]
  • ?–? Jan Josef z Rottalu
    • při holdování Karlu VI. v roce 1728 ho zastupoval František Antonín z Rottalu
  • ?–? Jan Jáchym Adam z Rottalu (13. 2. 1708 Vídeň – 23. 9. 1746 Kvasice)[35]
  • ...
  • ?–1762 (26. 10.)[31]František Antonín z Rottalu (1690 nebo 1696 – 26. 10. 1762), ultimus familiae
  • 1763 (17. 2. nebo 14. 5.[36]) – 1773 (12. 2.) František de Paula z Vilana-Perlas[31] (1704 – 12. 2. 1773 Vídeň nebo Temešvár), také nejvyšší kuchmistr v Gorici a Gradišce[37]
  • ?–? František Bedřich Karel Benedikt z Vilana-Perlas[37] (29. 1. 1737 Vídeň – 1. 8. 1803 Vídeň), také nejvyšší kuchmistr v Gorici a Gradišce[37]
  • ...
  • 1838 (6. 9.)[38] – 1848 Matyáš Konstantin z Wickenburgu[31] (16. 7. 1797 Pesch bei Düsseldorf – 26. 10. 1880 Gleichenberg)

Korutany

Kraňsko a Vindická marka

Císař Leopold I. udělil diplomem vydaným 28. května 1665 v Laxenburgu nově vytvořený úřad nejvyššího dědičného zemského komorníka nad stříbrem (Obersterblandsilberkämmerer in Krain und der Windischen Mark) bratrům a bratrancům Janu Weikhardovi, Janu Herwardovi, Zikmundu Ferdinandovi, Ferdinandu Helfriedovi, Jiřímu Zikmundovi a Janu Jakubovi svobodným pánům Kazianerům.[40] V roce 1848 zastával úřad rod svobodných pánů z Erbergu.[26]

  • 1665 (28. 5.) – 1693 Jan Weikhard Kazianer z Katzensteinu (1624–1693)[41] říšský hrabě (1665)
  • 1665 (28. 5.) – 1681 (13. 10.) Jan Herward Kazianer z Katzensteinu (13. 9. 1629 zámek Mühlgrub – 13. 10. 1681 Lublaň),[42] říšský hrabě (1665)
  • 1665 (28. 5.) – 1687 (3 . 3.) Jiří Zikmund Kazianer (1635 – 3. 3. 1687 Štýrský Hradec),[41] říšský hrabě (1665)
  • ?–? Kryštof Adam Kazianer († podzim 1705)[41]
  • ?–? Leopold Engelbrecht Josef Kazianer z Katzensteinu (13. 11. 1665 Lublaň – 12. 11. 1705)[42]
  • ?–? Alois Antonín Xaver Josef Kazianer z Katzensteinu (28. 7. 1699 Štýrský Hradec – 23. 4. 1760 Štýrský Hradec)[42]
  • ?–? Ignác Dismas Gottfried Benedikt Josef Kazianer z Katzensteinu (15. 4. 1729 – 1. 10. 1775)[42]
  • ?–? Dismas Alois Kazianer z Katzensteinu (5. 2. 1735 – 6. 2. 1791(?))[43]
  • ?–1822 (10. 12.) Josef Alois Kazianer z Katzensteinu (13. 1. 1740 Štýrský Hradec – 10. 12. 1822 Štýrský Hradec),[43]ultimus familiae

Tyrolsko

Úřad (Obersterblandsilberkämmerer in Tirol) byl v roce 1626 udělen rodu svobodných pánů a později hrabat z Brandisu.

  • 1626 (4. 5.) – 1629? Jakub Ondřej Vilém z Brandisu († 1629),[44] říšský svobodný pán (1605)
  • ?–? Adam Vilém z Brandisu († 26. 4. 1699 Vídeň)[45]
  • ?–? František Vilém z Brandisu[46][pozn. 5]
  • ?–? Jindřich Adam z Brandisu[47][pozn. 6]
  • ?–? Jan Křtitel Josef z Brandisu[48][pozn. 7]
  • ?–? Jindřich z Brandisu († 10. 8. 1869 Flödnig)[49]

Gorice a Gradiška

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Manžel Afry Teufelové z Guntersdorfu.[10]
  2. ↑ Manžel Potentiana z Egkhu a Hungerspachu.[14]
  3. ↑ Manžel Františky Rosimundy Schlezerové z Schönbergu.[24]
  4. ↑ Manžel Anny z Galleru.[34]
  5. ↑ Manžel Evy Marie z Ursenbecku.[46]
  6. ↑ Manžel Marie Josefy Welserové z Welsersheimbu.[47]
  7. ↑ Manžel Mariea Anny Josefy z Trauttmansdorffu.[48]
  8. ↑ Manžel Anny Reginy z Wagenspergu.[50]

Reference

  1. ↑ VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 522. 
  2. ↑ SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 99. 
  3. ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 115. 
  4. ↑ Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 211
  5. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1443
  6. ↑ Ulfeld, Corfiz Anton Graf [online]. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ a b c Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 284
  8. ↑ a b c d ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2001. 344 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 223. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. 
  9. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 697
  10. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 853
  11. ↑ MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 403. 
  12. ↑ a b BŮŽEK, Václav. Rytíři renesančních Čech. Praha: Akropolis, 1995. 160 s. ISBN 80-85770-28-8. S. 97. Dále jen Rytíři renesančních Čech. 
  13. ↑ a b HAJNÁ, Milena. Dvě diplomatické mise Heřmana Černína z Chudenic a turecký stan. In: PAVELEC, Petr; GAŽI, Martin; HAJNÁ, Milena. Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích, 2020. ISBN 978-80-87890-31-8. S. 256–281, zde 265.
  14. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 660
  15. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 837
  16. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 825
  17. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1229
  18. ↑ a b c d Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark. [s.l.]: Landesarchiv Steiermark, 2020. 1667 s. Dostupné online. S. 1064. (německy) Dále jen Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark. 
  19. ↑ VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 203. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. 
  20. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 491. Dále jen Almanach 2017. 
  21. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 456
  22. ↑ Almanach 2017, s. 394
  23. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 450
  24. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 769
  25. ↑ a b c Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 368
  26. ↑ a b FRÖLICHSTHAL, Georg. Im Jahr 1848 belehnte Familien [online]. Adler – Heraldisch-Genealogische Gesellschaft Wien, 2017-09-16 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. (DE) [nedostupný zdroj]
  27. ↑ a b c Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 374
  28. ↑ a b c d e Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 370
  29. ↑ a b c Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 372
  30. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 373
  31. ↑ a b c d e f Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1629
  32. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1227
  33. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1230
  34. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 273
  35. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1233
  36. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 573
  37. ↑ a b c Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 574
  38. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1513
  39. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 315
  40. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 227
  41. ↑ a b c Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 229
  42. ↑ a b c d Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 231
  43. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 232
  44. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 927
  45. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 267
  46. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 812
  47. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 949
  48. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1139
  49. ↑ Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1505
  50. ↑ a b Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 532

Související články

Zdroj