Jan Nepomuk Trauttmansdorff

Jan Nepomuk kníže z Trauttmansdorffu
Knížecí erb Trauttmansdorffů
Knížecí erb Trauttmansdorffů
2. kníže z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Ve funkci:
27. srpna 1827 – 24. září 1834
Předchůdce Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Nástupce Ferdinand Jáchym z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1812 – 1834
Panovník František I.
Předchůdce Dominik Ondřej II. z Kounic
Nástupce Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1812 – 24. září 1834
Panovník František I.
Nejvyšší císařský komorník nad stříbrem[1]
Ve funkci:
1807 – 1812
Panovník František I.
Císařský komoří
Ve funkci:
1801 – 24. září 1834
Panovník František II./I.
Narození 18. března 1780
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 24. září 1834 (ve věku 54 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Titul Hodnostní korunka náležící titulu kníže kníže s oslovením Jasnost
Choť (1801) Alžběta z Fürstenberg-Weitry (1784–1865)
Rodiče Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1749–1827) a Marie Karolína z Colloreda-Walsee (1752–1832)
Děti 1. Ferdinand Jáchym (1803–1859)
2. Bedřich (1804–1834)
3. Marie Anna (1806–1885)
4. Karolína (1808–1886)
Příbuzní bratr: Josef z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1788–1870)
děd: Rudolf Josef z Colloreda (1706–1788)
vnuk: Karel z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1845–1921)
vnučka: Františka z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1844–1898)
vnučka: Marie z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1843–1825)
zeť: Karl Ludwig Grünne (1808–1884)
Profese úředník
Ocenění rytíř řádu Železné koruny 1. třídy (1816)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Nepomuk Josef Norbert kníže z Trauttmansdorffu (německy Johann Nepomuk Josef Norbert Fürst von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg; 18. března 1780, Vídeň – 24. září 1834, Vídeň)[1] byl český a rakouský šlechtic, po otci dědic titulu knížete a rozsáhlých statků v západních a východních Čechách (Horšovský Týn, Jičín). U dvora zastával funkci císařského nejvyššího štolby (1812–1834).

Životopis

Zámek Horšovský Týn, hlavní sídlo Trauttmansdorffů v Čechách

Pocházel ze šlechtického rodu Trauttmansdorffů,[2] narodil se jako starší syn diplomata a rakouského ministra zahraničí Ferdinanda z Trauttmansdorffu (1749–1827), který byl v roce 1805 povýšen do knížecího stavu. Po matce Marii Karolíně Colloredové (1752–1832) byl vnukem dlouholetého říšského místokancléře Rudolfa Josefa z Colloreda. Měl bratra Josefa, který působil jako císařský diplomat.

Jan Nepomuk v mládí sloužil v armádě a zúčastnil se válek proti revoluční Francii, později zastával funkce u císařského dvora ve Vídni. Byl c. k. tajným radou, komořím a v letech 1812–1834 císařským nejvyšším štolbou.[3][1] V této funkci mimo jiné nechal postavit nové hřebčíny Františkův Dvůr (Franzenshof) v Selmicích poblíž Kladrub. Byl také členem Zemědělské společnosti ve Vídni.

Za zásluhy získal Řád železné koruny I. třídy,[1] několik vyznamenání obdržel také od zahraničních panovníků (ruský Řád sv. Alexandra Něvského, bádenský Domácí řád věrnosti nebo bavorský Řád sv. Huberta.

Po otci zdědil v roce 1827 titul knížete a rozsáhlý majetek v Čechách (Horšovský Týn, Jičín).

Ve Vídni se 15. února 1801 oženil s lankraběnkou Alžbětou Marií z Fürstenbergu (12. července 1784, Vídeň – 19. června 1865 tamtéž), dcerou nejvyššího dvorního maršálka Jáchyma Egona z Fürstenbergu a jeho manželky Žofie Marie Terezie z Oettingen-Wallersteinu.[1] Z jejich manželství se narodily čtyři děti:

  • Ferdinand Jáchym (11. června 1803, Vídeň – 31. března 1859, tamtéž), 3. kníže z Trauttmansdorff-Weinsbergu, manž. 1841 Anna z Lichtenštejna (28. srpna 1820, Vídeň – 17. března 1900, tamtéž), dcera generála Karla Františka z Lichtenštejna
  • Bedřich (8. října 1804, Vídeň – 19. dubna 1834)
  • Marie Anna (9. července 1806, Vídeň – 12. listopadu 1885, Praha), manž. 1831 Bedřich Kraft z Oettingen-Wallersteinu (16. října 1793 – 15. listopadu 1842), kníže z Oettingen-Wallersteinu
  • Karolína (29. února 1808, Vídeň – 19. března 1886, tamtéž), manž. 1831 Karl Ludwig Grünne (25. srpna 1808, Vídeň – 15. června 1884, Baden u Vídně), císařský generální pobočník, nejvyšší hofmistr císařského dvora 1848–1849 a nejvyšší štolba císařského dvora 1849–1875

Jeho mladší bratr Josef (1788–1870) byl diplomatem a dlouholetým rakouským vyslancem v Prusku (1827–1849).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 394. 
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl 25.; Praha, 1906 s. 672
  3. ↑ Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich

Externí odkazy

Zdroj