Miloslav Šimek

Miloslav Šimek
M. Šimek (vlevo) a L. Sobota na obálce jedné ze svých knih
M. Šimek (vlevo) a L. Sobota na obálce jedné ze svých knih
Narození 7. března 1940
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí 16. února 2004 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtí leukemie
Povolání herec, spisovatel, dramatik, básník, humorista a scenárista
Příbuzní Martin Šimek (bratr)
Josef Šimek (bratranec)
Jiří Štěpnička (bratranec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Šimek (7. března 1940 Praha – 16. února 2004 Praha) byl český komik, humorista, satirik a spisovatel, který se proslavil v divadle Semafor ve tvůrčí dvojici s Jiřím Grossmannem (Š+G).

Do povědomí široké veřejnosti se dostal koncem 60. let, když Československá televize pod režijním vedením Jána Roháče začala uvádět jejich semaforské pořady a hudební vydavatelství Panton začalo vydávat jejich gramofonové desky. Po Grossmannově předčasné smrti (1971) vystupoval s Luďkem Sobotou (a Petrem Nárožným), později s Jiřím Krampolem a nakonec se Zuzanou Bubílkovou. Až do své smrti patřil k čelným postavám české politické satiry.

Život a kariéra

Narodil se 7. března 1940. Vystudoval Pedagogický institut a stal se učitelem s aprobací dějepis, čeština a výtvarná výchova. Na právnickou fakultu, kam se nejprve hlásil, nebyl přijat kvůli špatnému kádrovému profilu. Po maturitě proto pracoval v účtárně státního podniku Stavoinvest, poté jako skladník ve skladu sanitární keramiky.

Na vysoké škole se setkal s Jiřím Grossmannem, s nímž založil humoristickou dvojici, která posléze vystupovala v divadle Semafor.[1] Během vojenské základní služby spoluzaložil divadelní soubor Vojenské jeviště. Po jejím skončení se vrátil ke spolupráci s Grossmannem.

Jejich pořady, zvané Návštěvní dny, byly pásmy komických dialogů a scének prokládaných písněmi; jedinečnou složkou bylo čtení krátkých povídek nabitých absurdním humorem, které Šimek s Grossmannem společně psali v pražské kavárně Slavia. Nejostřejší satiru provozovali v tzv. „Pupácích“ – dialozích spisovatele Dušana M. Pupáka (Grossmann) a jeho přítele Čendy Krchova (Šimek), které probíhaly jako poloveřejná vystoupení na závěr večera (v televizi se nevysílaly, dochovaly se jen zvukové nahrávky).

Po předčasné smrti Jiřího Grossmanna spolupracoval Šimek v 70. letech s Luďkem Sobotou a Petrem Nárožným. V roce 1977 jako většina umělců podepsal tzv. antichartu, aby mohl pokračovat v činnosti.[2] V 80. letech začal vystupovat s Jiřím Krampolem, s nímž se také vrátil ke psaní povídek.

Během normalizace se Šimkův humor dostal na úroveň estrádních pořadů a z toho pramenily neshody s Jiřím Suchým, které ukončila až výpověď z divadla Semafor. Po odchodu ze Semaforu Šimek založil Divadlo Jiřího Grossmanna, kde působil spolu se Zuzanou Bubílkovou až do své smrti.

Přestože vyznával zdravý životní styl, nekouřil a sportoval (byl vášnivým tenistou), po 60. roce věku vážně onemocněl rakovinou. Nepřestal ale vystupovat ani když podstupoval chemoterapie. Zemřel 16. února 2004 na mnohočetný myelom zmutovaný do akutní leukemie; šlo o velmi netypický průběh této nemoci.[3][4] Je pohřben v Roztokách u Prahy.[5]

Rodina

Oba jeho rodiče pocházeli ze Strakonic, jeho otcem byl literát a publicista dr. Rudolf G. Šimek.[6] Přes matku, roz. Samcovou, byl příbuzný s hercem Jiřím Štěpničkou.[7]

Byl ženatý. S manželkou Magdalenou měl tři dcery – Evu, Magdalenu a Hanu.[8]

Jeho mladší bratr Martin Šimek roku 1968 emigroval do Nizozemska, kde se stal úspěšným televizním moderátorem a tenisovým trenérem.[9]

Knihy

  • 1969 Besídka zvláštní školy (povídky Š+G)
  • 1975 Návštěvní dny (napsal M. Šimek s J. Grossmannem, vyšlo až po smrti J. Grossmanna, stejně jako následující)
  • 1976 Návštěva cirkusu (s J. Grossmannem)
  • 1987 Tři mušketýři (s L. Sobotou)
  • 1990 Besídka bývalých žáků zvláštní školy (povídky Š+G a Š+K)
  • 1993 Povídky aneb Nechci slevu zadarmo (povídky Š+G)
  • 1996 Surio Mario v Čechách aneb Jedeme do Evropy (s J. Krampolem)
  • 1997 Politici nevyhynou (se Z. Bubílkovou)
  • 1998 Politická kámasútra (se Z. Bubílkovou)
  • 1999 Politická záchytka (se Z. Bubílkovou)
  • 2000 Politické mraveniště (se Z. Bubílkovou)
  • 2001 Politický orloj (se Z. Bubílkovou)
  • 2002 Komu není shůry dáno, v politice nekoupí (se Z. Bubílkovou)
  • 2005 Jak vyrobit bumerang (s L. Sobotou, vyšlo rok po smrti Šimka)
  • 2008 Povídky (povídky Š+G, vydáno po smrti obou jako vzpomínka na ně)

Vystupování

Své divadelní působení zahájil s Jiřím Grossmannem, jejich vystoupení v divadle Semafor měla velký úspěch; kromě toho společně vystupovali ještě v divadélku Sluníčko, kde vznikl základ jejich pozdějších Návštěvních dnů. Vyjma hlavní divadelní činnosti se podílel na založení a organizaci několika zábavných mládežnických klubů. Spolupodílel se také na tvorbě kabaretních pořadů (první se jmenoval Polotrapno), s Jiřím Grossmannem napsal desítky povídek a (nerealizovaný) filmový scénář Až přijde Komenská.

Jejich semaforské pořady měly stálé hudební hosty a spolupracovníky, jako Pavel Bobek, F. R. Čech s kapelou, Country Beat Jiřího Brabce, Paleček & Janík, Jiří Helekal, Naďa Urbánková, Miluše Voborníková, Valérie Čižmárová...Vystupovali zde i Eva Olmerová nebo Karel Kryl.

Divadelní představení

  • 2019 Zajíc v pytli – spoluautor
  • 2014 Návštěvní den u Miloslava Šimka – spoluautor
  • 2000 Politické harašení
  • 1998 Politická inventura
  • 1997 Pohoda Vánoc
  • 1996 Pohoda všedního dne
  • 1996 Mimořádný den v Kavárně u Uršuly
  • 1995 Kavárna u Uršuly II. aneb číšník a dítě
  • 1995 S politiky netančím
  • 1995 Muž se třemi ženami
  • 1993 Kavárna u Uršuly
  • 1993 Černá hodinka a půl
  • 1993 Návštěvní den č.8
  • 1992 Měsíčník Divadla Jiřího Grossmanna
  • 1992 Pohoda 92
  • 1991 Čichám, čichám Ameriku
  • 1990 Telefony aneb křížový výslech
  • 1990 Jedeme do Evropy
  • 1988 Nešlo odolat aneb besídka mimořádná – zahradní
  • 1986 Besídka bývalých žáků zvláštní školy
  • 1984 Záviš kontra Březinová
  • 1984 Pohoda Vánoc
  • 1983 Pohoda Vánoc
  • 1980 Návštěvní den č.7
  • 1978 Celaskon a cyankali
  • 1977 Dva pestré týdny v oblastním muzeu
  • 1976 Robinson Kreutznauer potom a Šípková Růženka napřed
  • 1975 Návštěvní den č.6
  • 1973 Jemný mrav
  • 1973 Třetí nejlepší představení na světě aneb zázrak
  • 1972 Zavěste, prosím, volá Semafor
  • 1971 Návštěvní den č.5
  • 1971 Besídka divadelní aneb staříček Hamuša ožil
  • 1970 Návštěvní den č. 3
  • 1970 Othello odpadá aneb večer u kulečníku
  • 1968 Besídka v rašeliništi
  • 1968 Návštěvní den č. 2
  • 1968 Večer pro otrlé aneb pět Pupáků
  • 1967 Návštěvní den č. 1
  • 1967 Besídka zvláštní školy

Televize

Související informace naleznete také v článku Seznam televizních záznamů divadelních představení Miloslava Šimka.

Filmografie

Záznamy na DVD

  • Síň slávy televizní zábavy: Miloslav Šimek a jeho herečtí partneři, 2013
  • Miloslav Šimek & Petr Nárožný & Luděk Sobota: Nejslavnější scénky, 2005 (natočeno 1973)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Michal Bystrov: Šimek + Grossmann: Málo známé pozadí zrodu populární dvojice. Co za tím stálo?
  2. ↑ Seznamy otiskovalo Rudé právo dva týdny. Lidové noviny. 2002-01-24, s. 15. Dostupné online. 
  3. ↑ Miloslav Šimek (†64): Vdova poprvé o léčbě jeho rakoviny - Doktoři ho srazili na kolena!. Ahaonline.cz [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Šimka nezabila leukémie!. Blesk.cz [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ KOVAŘÍK, Petr; FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. S. 65. 
  6. ↑ Rudolf Gustav Šimek | Město Strakonice. www.strakonice.eu [online]. [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Utajené rodinné klany v českém showbyznysu! - AHA.cz. Ahaonline.cz [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Miloslav Šimek: učitel, který zběhl k divadlu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ PLAVCOVÁ, Alena. Martin Šimek: Sopka, schopná zasypat sama sebe. Lidovky [online]. czsk.net [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 947. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 690. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 264. 
  • WÁGNER, Milan. Co vy Pražáci víte o životě, aneb, Miloslav Šimek jak ho znám já : kronika fotografa Milana Wágnera. Praha : Šulc a spol., 2001. 131 s. ISBN 80-7244-071-3.
  • WÁGNER, Milan. Miloslav Šimek : pro někoho šoumen, pro mě kamarád Slávek. Praha : Brána : Knižní klub, 2004. 218 s. ISBN 80-7243-225-7.
  • Fousek Josef, Miloslav Šimek,(foto Wágner Milan): Putování s oslem

Externí odkazy

Zdroj