Marie Fabković
Marie Fabkovičová | |
---|---|
![]() Marie Fabković (asi okolo r. 1890)
| |
Rodné jméno | Marie Frechová |
Narození |
8. února 1833 Praha |
Úmrtí |
24. července 1915 (ve věku 82 let) nebo 24. srpna 1915 (ve věku 82 let) Záhřeb |
Povolání | učitelka, pedagožka a spisovatelka |
Choť | Skender Fabkovic |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Fabković (rozená Frechová, chorvatsky Marija Fabković, 8. února 1833 Praha – 24. července 1915 Záhřeb) byla česká pedagožka, vychovatelka, novinářka, spisovatelka, překladatelka, feministka a aktivistka dlouhodobě žijící a působící v Chorvatsku. Jejím manželem byl chorvatský pedagog, spisovatel a novinář Skender Fabković.
Životopis
Mládí
Narodila se jako Marie Frechová roku 1833 v Praze. Zde vystudovala měšťanskou školu, ženský učitelský ústav[1] a také večerní školu vyššího ženského vzdělání. Byla členkou ženské jednoty Sokola pražského pod vedením Kleméni Hanušové. Fyzické cvičení považovala za důležité, a tak později ve své kariéře prosazovala hodnotu tělesné výchovy pro intelektuální, morální a zdravotní rozvoj mladých lidí, čímž se později stala jednou z prvních v Chorvatsku, kteří tyto názory zastavali.
V Praze se seznámila se studentem učitelského ústavu Skenderem Fabkovićem (1826–1905),[2] původem z chorvatského Samoboru, za kterého se se posléze provdala.
V Chorvatsku
Roku 1854 přestěhovali do Chorvatska. Nejprve působila jako učitelka ve Virovitici a Karlovaci,[1] poté od roku 1868 na dívčí střední škole v Záhřebu a od roku 1886 až do svého odchodu do důchodu v roce 1896 na záhřebské Donjogradské dívčí obecné škole. Praktikovala na svou dobu pokročilé pedagogické metody, pro které vedení škol nemělo přílišné pochopení.
Na I. chorvatském učitelském sjezdu v roce 1871 ostře vystoupila proti vlivu duchovenstva na vzdělání a výchovu dětí. V roce 1873 složila jako první žena v Rakousku-Uhersku zkoušky k výuce francouzštiny, gymnastiky, matematiky a přírodopisu na civilní škole. Rovněž se stala první učitelkou tělesné výchovy pro občanské a učitelské školy v Chorvatsku.[3]
Výrazně se zapojovala do společenského života. V roce 1865 byla dopisovatelkou z chorvatského parlamentu (Sabor) pro pražské Národní listy. Díky tomu může být de facto označena za první chorvatskou novinářku - první profesionální chorvatská novinářka Marija Jurić Zagorka sepsala svůj první vydaný text až v roce 1896. V roce 1871 se stala spoluzakladatelkou a členkou Chorvatského pedagogicko-literárního sboru a jedinou ženou mezi zakladateli. Působila v chorvatském ženském hnutí.[3]
Po odchodu do důchodu v roce 1896 odjela studovat francouzštinu do Francie a Švýcarska a po návratu se začala věnovaz překladatelství. Stejně jako její manžel zastávala pravicové smýšlení a sdílela vize chorvatského politika a spisovatele Ante Starčeviće. Mj. v tisku kritizovala českou veřejnost za přílišné glorifikování kardinála Josipa Juraje Strossmayera a některé české noviny za jejich přílišnou prosrbskou orientaci.[3]
Úmrtí
Marie Fabković zemřela 24. července 1915 v Záhřebu ve věku 82 let.
Dílo
Své pedagogické práce publikovala v letech 1861 až 1865 v pražských časopisech Škola a život, Osvěta, Štěpnice, Světozor, Dívčí svět, Ženské listy, dále pak v chorvatských periodikách, mj. o českých spisovatelích, či vídeňských novinách.
V roce 1880 přeložila do češtiny román Augusta Šenoa Zlatarevo zlato. Naopak do chorvatštiny přeložila mj. též spisy Karoliny Světlé, jedné z prvních českých beletristických spisovatelek.
Ocenění
- 1869: Cena nadace Ivana N. hraběte Draškoviće za překlad knihy Jeana Macé Události kousnutí chleba.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marija Fabković na chorvatské Wikipedii.
- ↑ a b Fabković, Marija - Hrvatska enciklopedija. enciklopedija.hr [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Skender Mihalj Fabković. geni_family_tree [online]. 1826-05-07 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c MARIJA FABKOVIĆ SVESTRANA PEDAGOGINJA I PRVA HRVATSKA NOVINARKA – nacionalnemanjine.hr [online]. 2019-10-05 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (chorvatsky)
Literatura
- KASL, Bohumil a Pedagogická fakulta v Plzni. Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, 11. [sv.]: Pedagogika-Psychologie. Praha: SPN, 1973, s. 126. Dostupné online
- KRÁSNOHORSKÁ, Eliška. Co přinesla léta: druhá kniha vzpomínek. Praha: Vaněk & Votava, 1928. sv. 2, s. 137. Dostupné online
- NĚMCOVÁ, Božena a GEBAUEROVÁ, Marie . Korrespondence: Díl II. V Praze: Jan Laichter, 1914, s. 51. Dostupné online
- Tábor. Tábor: A. J. Landfras, 16.5.1874, 11(20), s. [2]. ISSN 1805-2320. Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Fabkovičová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Fabković