Marie Bečvářová

Marie Bečvářová
Narození 13. února 1878
Choceň
Úmrtí 30. května 1936 (ve věku 58 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Bečvářová, rozená Wintrová (psáno též Vintrová) (13. února 1878, Choceň – 30. května 1936, Praha) byla česká herečka.

Mládí, divadelní začátky

Narodila se jako nemanželská dcera herečky Anny Wintrové (zemř. 1904), členky kočovné divadelní společnosti[1]

V mládí prošla řadou kočovných divadelních společností, od roku 1895 byla ve společnost L. Chmelenského, v letech 1897–8 u společnosti Antoše Frýby. V roce 1898 působila po dobu výstavy architektury a inženýrství v divadle na výstavišti (Uranie, později budova přestěhována do pivovarské zahrady v Holešovicích)[2]. Vendelín Budil ji následně přijal na dva roky do svého souboru, působícího v Plzni. V Plzni setrvala pak až do roku 1902 v souboru F. Trnky.

Kamenné divadlo

V. Budilem byla angažována v novém Městském divadle v Plzni v roce 1902. Působila zde až do roku 1922, později byla vedena jako stálý host. V roce 1922 byla angažována do Divadla na Vinohradech, kde pak působila až do roku 1936[3].

V roce 1931 utrpěla ve Vinohradském divadle vážný úraz, v roce 1934 dostala výpověď z divadla, po mediální kritice později odvolanou.[1]

Rodina

Provdala se v září roku 1904 za Karla Bečváře, pokladníka plzeňské Občanské záložny. S ním měla děti Vilemínu provd. Černou (* 1905) a Jindřicha (* 1912 - 2010).[1]

Marie Bečvářová zemřela na mrtvici v květnu roku 1936. Pohřbena byla na Vinohradském hřbitově.

Citát

„ Přišla z Plzně mezi nás na Vinohrady, drobná, vlídná, nenápadná a vtipná. Mimo scénu mluvila tiše, jako by její hlas neznal těžkou službu ve velkých prostorách, byla pořád jako by v šedém a jako by stranou, ale večer se s ní na jeviště přihnal celý svět. Byli jsme rádi kolem ní, protože neznala věkového rozdílu, dovedla se s námi smát, až stírala slzy do kapesníku…Její ryzost a velikost byla jen a jen v opravdovosti. Měla sevřenost i elán, optimismus i úzkost…Bohužel, pro mnohé jen jméno, protože umřela příliš brzy a mladá generace diváků už na ni nemůže vzpomínat s úsměvem, láskou a obdivem jako my. “
— Olga Scheinpflugová[4]

Divadelní role, výběr

  • 1896 Jaroslav Kvapil: Bludička, Klára Danešová, společnost L. Chmelenského
  • 1899 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, titulní role, společnost V. Budila
  • 1902 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Dorotka, Městské divadlo Plzeň
  • 1903 Julius Zeyer: Doňa Sanča, Mercedes, Městské divadlo Plzeň
  • 1905 William Shakespeare: Kupec benátský, Nerissa, Městské divadlo Plzeň
  • 1909 M. A. Šimáček: Jiný vzduch, Hela, Městské divadlo Plzeň
  • 1911 William Shakespeare: Večer tříkrálový neb Cokoli chcete, Marie, Městské divadlo Plzeň
  • 1914 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Kateřina, Městské divadlo Plzeň
  • 1917 Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Markéta, Městské divadlo Plzeň
  • 1918 F. X. Svoboda: Čekanky, Šafářka, Městské divadlo Plzeň
  • 1919 Jiří Mahen: Ulička odvahy, Míla, Městské divadlo Plzeň
  • 1921 Karel Čapek: R. U. R., Nána, Městské divadlo Plzeň
  • 1922 Karel Čapek: Věc Makropulos, Poklízečka, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Čapek
  • 1922 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Chůva, Divadlo na Vinohradech, režie Josef Wenig
  • 1923 F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, Františka, Divadlo na Vinohradech, režie František Hlavatý
  • 1924 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Kordula, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil
  • 1925 Maurice Maeterlinck: Modré ptáče, Babička, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor
  • 1926 J. K. Tyl: Paličova dcera, Vdova Jedličková, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
  • 1926 Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša, Horačka, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
  • 1926 J. K. Tyl: Fidlovačka, Mastílková, Divadlo na Vinohradech, režie František Hlavatý
  • 1927 Olga Scheinpflugová: Zabitý, Karla, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
  • 1927 K. M. Čapek-Chod: Básníkova nevěsta, Babka, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
  • 1928 Karel Čapek: Loupežník, Fanka, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
  • 1929 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, Irma Pištorová, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor
  • 1930 Bertolt Brecht: Žebrácká opera, Peachumová, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor
  • 1930 Luigi Pirandello: Rozmysli si, Jakoubku!, Mariana, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
  • 1932 František Langer: Velbloud uchem jehly, Peštová, Komorní divadlo, režie Jan Bor
  • 1934 Georges Feydeau: Dáma od Maxima, Paní Petiponová, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart
  • 1935 Moliere: Měšťák šlechticem, Jourdainová, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
  • 1936 L. Riley: Osobní kouzlo, Teta Katy, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart

Divadelní režie

Filmografie

  • 1926 Román hloupého Honzy, Máry, Kosová, režie František Hlavatý
  • 1926 Modche a Rezi, kovářka, režie Přemysl Pražský
  • 1935 Pan otec Karafiát, paní Karafiátová, režie Jan Sviták
  • 1935 Maryša, babička Maryši Lízalové, režie Josef Rovenský
  • 1935 Jedenácté přikázání, služka Františka, režie Martin Frič
  • 1935 Hledá se paní Polášková, sousedka, režie F. Šestka, Elmar Klos

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Bečvářová, Marie. Česká divadelní encyklopedie [online]. Institut umění – Divadelní ústav. Dostupné online. 
  2. ↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 201
  3. ↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
  4. ↑ Olga Scheinpflugová: Marie Bečvářová, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 113
  5. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 171, ISBN 978-80-239-9604-3

Literatura

Externí odkazy

Zdroj