Marek Brezovský

Marek Brezovský
Základní informace
Narození	15. dubna 1974 Bratislava
Úmrtí	22. června 1994 (ve věku 20 let) Bratislava
Příčina úmrtí	předávkování
Místo pohřbení	Hřbitov Slávičie údolie
Povolání	hudební skladatel a klavírista
Nástroje	klavír
Rodiče	Ali Brezovský
Příbuzní	Mirka Brezovská (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marek Brezovský (15. duben 1974, Bratislava – 22. června 1994, Bratislava) byl slovenský hudební skladatel, zpěvák, pianista a textař. Patřil k velkým talentům domácí hudební scény 80. a 90. let. Zemřel ve dvaceti letech na předávkování heroinem ze své vlastní vůle.^[1] Jeho otcem je hudební skladatel Ali Brezovský, matka textařka Vlasta Brezovská, sestra zpěvačka, textařka a překladatelka Mirka Brezovská.

Za svého života Brezovský nevydal žádné samostatné album. Jeho hudba se začala šířit mezi posluchače až po jeho smrti, hlavně zásluhou jeho otce a blízkého přítele a spolužáka Oskara Rózsu.

Studium

Marek Brezovský začal v pěti letech studovat hru na klavír u Viery Kardošové na lidové škole umění v Bratislavě. V letech 1988 až 1992 studoval na konzervatoři v Bratislavě kompozici u Stanislava Hochela, později u Petra Martinčeka. Od roku 1993 studoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, kde pokračoval ve studiu kompozice u Vladimíra Bokesa.

Tvorba

První hudební skupina, ve které Brezovský působil, byla dětská skupina Kamaráti. Při studiu na konzervatoři založil Súbor súčasnej hudby, v němž působil jako klavírista a skládal klasická hudební díla. Založil také prog rockovou skupiny Art M Trio. V tomto období vzniklo mnoho písní, a děl, která jsou částečně zachycena na posmrtně vydaných albech Hrana (1999) a Komorná hudba (2004). Další hudební formací ve kterém působil, byla punk rocková skupina Avanavany. Poslední kapely ve kterých Brezovský hrál, byly Nové Romantické Kapely a bezejmenné seskupení pod vedením Romana Andora.

Jedna z jeho posledních spoluprací byla s bratislavským divadlem GUnaGU, pro které napsal a nahrál hudbu k představení Pressburger Blut (1994).^[2] V roce 2000 vznikla z Brezovského archivních materiálů scénická hudba pro divadelní inscenaci Antona Pavloviče Čechova Racek, který měl premiéru v nitranském Divadle Andreja Bagara. Nedokončený zůstal hudební film Muzikál v produkci slovenské televize, pro které Brezovský napsal písně.

Jeho nejbližším spolupracovníkem byl generačně spřízněný přítel a hudebník Oskar Rózsa, který později produkoval album Hrana obsahujúci výběr z Brezovského art rockové tvorby a koncertní album Hrana: Live 2012. Brezovského skladbu „Venované nešťastiu“ zařadil i do svého vysokoškolského absolventského koncertu s filharmonií, kterou dirigoval.

Pozůstalost

Brezovského hudební pozůstalost podle slov jeho otce obsahuje dílo v rozsahu 16 CD, na kterých je zachycena jeho art rocková tvorba ze zkoušek pro amatérskou skupinu. Jsou to také koncertní nahrávky a jeho hudební nápady a improvizace, které si zaznamenal na magnetofonovou pásku. Rózsa v roce 1999 uvedl, že materiálu je na deset desek, pět symfonií a šest muzikálů.

Průřez jeho kompozicí v oblasti populární hudby je zachycený na neoficiálním studiovém dvojalbu Chcem byť sám (1994), který krátce po jeho smrti sestavil pro nejbližší jeho otec Ali Brezovský.^[3]

Kromě skladeb na vydaných albech a zrealizovaných scénických projektech je známo několik jeho dalších písní: „Tak sa stále pýtam“, „Diaľky sú blízko“, „Rock 'n' Roll“, „Kamarát“ či „Myška Iveta“. Brezovský jako člen dětského sboru zpívá i ve znělce televizního pásma pro děti a mládež S batohom cez hory (1983), které autorem je jeho otec Ali.

Památce Marka Brezovského je věnovaná skladba „Neni toho vela“ v bukletu alba Whisky (1999) od zpěváka Whiskyho. Odkaz na Brezovského najdete v textu skladby „Smrť“ na albu Štvorka (2014) od skupiny Slobodná Európa.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marek Brezovský na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marek Brezovský na Wikimedia Commons

Zdroj