Lulejská sámština

Lulejská sámština (julevsámegiella)
Mapa rozšíření Sámských jazyků. Lulejská sámština je pod číslem 4.
Rozšíření	Švédsko, Norsko (v mapě č. 4)
Počet mluvčích	2000[1]
Klasifikace	Uralské jazyky Ugrofinské jazyky Finsko-permské jazyky Finsko-volžské jazyky Finsko-laponské jazyky Sámské Západosámské
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Tysfjord (Norsko)
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	smj (B) smj (T)
ISO 639-3	smj
Ethnologue	smj
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků. Mluví se jí ve Švédsku v lulejské Lappmarce kolem řeky Lule a v Norsku v kraji Nordland,^[1] obzvláště pak v obci Tysfjord, kde je lulejská sámština úředním jazykem. Má svou vlastní abecedu a k psaní používá latinku.

Status

S více než 1500 (až 2000) mluvčími je po severní sámštině druhým nejrozšířenějším sámským jazykem. Uvádí se, že počet rodilých mluvčích prudce klesá s nástupem mladší generace. Nicméně jazyk byl standardizován v roce 1983 a od té doby více propracován.^[2]

Abeceda a pravopis

Kolem roku 1900 položil jazykovědec K.B. Wiklund základy sámskému jazyku stávající jazyk i pravopis byly kodifikovány v roce 1983.

Abeceda je tvořena 24 písmeny:^[3]

Velká písmena

A

Á

B

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

Ń

O

P

R

S

T

U

V

Å

Ä

Malá písmena

a

á

b

d

e

f

g

h

i

j

k

l

m

n

ń

o

p

r

s

t

u

v

å

ä

Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena c, q, w, x, y, z a ö.

Fonologie^[4]

Vokály

	přední	zadní
vysoké	i	á
středové	e	o
nízké	ä	a, å

dvojhlásky
ie
uo
oa
(i) ä

Konsonanty

		labiály	dentály	alveoláry	palatály
okluzívy	znělé neznělé	b p	d t	g k	tj., dj
nazály	znělé	m	n	ń
frikativy	znělé neznělé	v f	s	h	sj
laterály	znělé		l
vibranty	znělé			r
polovokály					j

Gramatika

Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.

SUBSTANTIVA

PÁDY

Lulejská sámština má sedm pádů: nominativ, genitiv, akuzativ, inessiv, illativ, elativ a komitativ.

NOMINATIV

Stejně jako u ostatních Uralských jazyků, nominativ singuláru je neoznačený. Nominativ plurálu je také neoznačený a je vždy formálně stejný jako genitiv singuláru.

GENITIV

Genitiv singuláru je neoznačený a vypadá stejně jako nominativ plurálu. Genitiv plurálu má příponu - j. Genitiv se používá:

• k vyjádření vlastnictví
• s předložkou
• postpozice

AKUZATIV

Akuzativ je přímý předmětový pád. Odpovídá na otázku Koho? Co? V jednotném čísle má příponu -v, a v množném čísle -t, resp. -jt.

Lokativní pády:

INESSIV

Tento pád se používá k označení:

• kde něco je
• kdo má něco ve vlastnictví

V jednotném čísle má příponu -n, v množném -j, resp. -jn.

ILLATIV

Illativ má příponu -j v singuláru, a -jda v plurálu. Používá se k označení:

• kam něco jde
• kdo něco dostává
• nepřímý předmět

ELATIV

Pád elativ použijeme, pokud chceme zjistit, odkud něco pochází. V singuláru má příponu -s, v plurálu -js.

KOMITATIV

Komitativ se používá, když chceme vyjádřit kým nebo čím bylo něco uděláno. Přípona v singuláru je -jn, pro plurál -j.

ESSIV

Tento pád použijeme, pokud chceme odpověď na otázku Jaký? Kdy? ve smyslu např. jaký jsem dřív byl. V singuláru má příponu -n.

Deklinace substantiva

pády	sing.	přípona singuláru	plur.	přípona plurálu
NOMINATIV	muorra (strom)	--	muora	-
GENITIV	muora	--	muoraj	-j
AKUZATIV	muorav	-v	muorajt	-jt
ILLATIV	muorraj	-j	muorajda	-jda
INESSIV	muoran	-n	muorajn	-jn
ELATIV	muoras	-s	muorajs	-js
KOMITATIV	muorajn	-jn	muoraj	-j
ESSIV	muorran	-n

ADJEKTIVA

Stupňování adjektiv tvoříme sufixem -p pro komparativ, a -mus pro superlativ.

Př.: buorre - buorep - buoremus (dobrý, lepší, nejlepší)

pád/sg.	POSITIV	KOMPARATIV	SUPERLATIV
nominativ	nuorra (mladý)	nuorap (mladší)	nuoramus (nejmladší)
genitiv	nuora	nuorabu	nuoramusá
akuzativ	nuorav	nuorabuv	nuoramusáv
illativ	nuorraj	nuorabuj	nuoramussaj
inessiv	nuoran	nuorabun	nuoramusán
elativ	nuoras	nuorabus	nuoramusás
komitativ	nuorajn	nuorabujn	nuoramusájn
essiv	nuorran	nuorabun	nuoramussan

ZÁJMENA^[5]

Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, duál a plurál.

V následující tabulce můžete vidět osobní zájmena v nominativu a genitivu.

Nominativ a genitiv osobních zájmen:

	ČESKY	nominativ	ČESKY	genitiv
1. osoba (singulár)	já	mån	moje	muv
2. osoba (singulár)	ty	dån	tvoje	duv
3. osoba (singulár)	on, ona	sån	jeho, její	suv
1. osoba (duál)	my (dva)	måj	naše	munnu
2. osoba (duál)	vy (dva)	dåj	vaše	dunnu
3. osoba (duál)	oni (dva)	såj	jejich	sunnu
1. osoba (plurál)	my	mij	naše	mijá
2. osoba (plurál)	vy	dij	vaše	dijá
3. osoba (plurál)	oni	sij	jejich	sijá

Skloňování osobního zájmena on/ona:

	SINGULÁR	DUÁL	PLURÁL
Nominativ	sån	såj	sij
Genitiv	suv	sunnu	sijá
Akuzativ	suv	sunuv	sijáv
Inessiv	sujna	sunnun	siján
Illativ	sunji	sunnuj	sidjij
Elativ	sujsta	sunnus	sijás
Komitativ	sujna	sunnujn	sijájn

ČÍSLOVKY^[6]

	ZÁKLADNÍ	ŘADOVÉ	ZÁKLADNÍ pro osoby	ZÁKLADNÍ pro zvířata
1	ak'ta	vuostasj	ak'tu (sám)	ak'tagis (jeden sob)
2	guok'ta	nuppát	guovtes (2 lidi)	guok'tagis (dva sobi)
3	gål'må	goalmát	gålmås	gål'mågis
4	niel'lja	nälját	nieljes	niel'ljagis
5	vihtta	vidát	vidás	vihttagis
6	guhtta	gudát	gudás	guhttagis
7	gietjav	giehttjit	gietjas	giehtjagis
8	gák'tja	gávtjat	gávtjes	gák'tjagis
9	ak'tje	avtját	avtjes	ak'tjegis
10	lågev	lågåt	låges	låhkegis
11	ak'ta låge nan	vuostasj lågåt	ak'ta låge nan almatja (lidé)
12	guok'ta låge nan	nuppát lågåt	guok'ta låge nan almatja
20	guok'talåhke	guok'ta lågåt	guok'talåk almatja	guovtelågåk
21	guok'talåk ak'ta	guok'talåk vuostasj	guok'talåk ak'ta almatja	guok'talåk ak'tagis
100	tjuohte	tjuodát	tjuodes	tjuodak
1000	tuvsán	tuvsánat

SLOVESA^[7]

Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.

OSOBA

Rozlišují se tři mluvnické osoby:

• první osoba
• druhá osoba
• třetí osoba

ČÍSLO

Rozlišují se tři mluvnická čísla:

• singulár
• plurál
• duál

ČAS

Rozlišují se dva jednoduché časy:

• minulý čas
• neminulý čas

a dva složené časy:

• perfektum
• pluperfekt

SLOVESNÝ ZPŮSOB

Rozlišují se 4 slovesné způsoby:

• indikativ
• imperativ
• kondicionál
• potenciál

	sloveso	překlad
INFINITIV	jáhkket	myslet
PRESENS	mån jáhkáv	já myslím
IMPERFEKT	mån jáhkkiv	myslel jsem
PERFEKT	månlav jáhkkám	myslel jsem
PLUSPERFEKT	mån lidjiv jáhkkám	myslel jsem
FUTURUM	mån galgav jáhkkám mån ájgov jáhkket mån jáhkáv gå	budu věřit mám v úmyslu věřit budu věřit, když
KONDICIONÁL	mån luluv jáhkket mån luluv jahkkam	věřil bych byl bych věřil
POTENCIÁL	jáhkitja má	měli byste věřit
IMPERATIV	jáhke!	věř!

Sloveso bårråt - "jíst"

	PRESENS	PRETERITUM	PERFEKT	PLUSQUAMPERFEKTUM	FUTURUM	KONDICIONÁL	POTENCIÁL	IMPERATIV
sg 1 (mån)	båråv	bårriv	lav bårråm	lidjiv bårråm	galgav bårråt	luluv bårråt	båråtjav	-
sg 2 (dån)	bårå	bårri	la bårråm	lidji bårråm	galga bårråt	lulu bårråt	båråtja	bårå
sg 3 (sån)	bårrå	båråj	la bårråm	lij bårråm	gal'gá bårråt	luluj bårråt	båråsj	bårris
du 1 (måj)	bårrin	båråjma	lin bårråm	lijma bårråm	gal'gin bårråt	lulujma bårråt	båråtjin	bårron
du 2 (dåj)	bårråbihtte	båråjda	lihppe bårråm	lijda bårråm	gal'gabihtte bårråt	lulujda bårråt	båråtjihppe	bår're
du 3 (såj)	bårråba	båråjga	libá bårråm	lijga bårråm	gal'gaba bårråt	lulujga bårråt	båråtjibá	bårriska
pl 1 (mij)	bårråp	båråjma	lip bårråm	lijma bårråm	gal'gap bårråt	lulujma bårråt	båråtjip	bårrop
pl 2 (dij)	bårråbihtit	båråjda	lihpit bårråm	lijda bårråm	gal'gabihtit bårråt	lulujda bårråt	båråtjihpit	bårrit
pl 3 (sij)	bårri	bårrin	li bårråm	lidjin bårråm	gal'gi bårråt	lulun bårråt	båråtji	bårrisa

Literatura a použití

Literatura v lulejské sámštině

Díky své centrální poloze se luleská sámština chápala jako relativně snadný a dostupný jazyk a i proto byla K.B.Wiklundem použita v jazykových knihách. Tento čistě psaný jazyk byl na počátku 20. století použit v následujících kníhách:

• Abbis-Kirje sami manaita.: Lappsk ABC-bok.. Stockholm. 1906.
• Åtå testamenta [Nya testamentet]: jårkålum tan taro-kielak Åtå testamenta milte, mi läh Kånåkasast nanostum jaken 1883. Stockholm. 1903.
• Odhner, Clas Theodor (1905). C. T. Odhners lärobok i fädernelandets historia: bearbetat för folkskolan = C. T. Odhnera åpatis-kirje aitek-lanta historian : almoka skåulaita. Stockholm: Norstedt.

První literární kniha v lulejské sámštině, kterou napsal Anta Pirak byla vydána v roce 1937 pod názvem Jåhtte sáme viessom.

Literatura o lulejské sámštině

K.B.Wiklund popsal luleskou sámštině na konci 19. století v následujících vydáních:

• Wiklund, Karl Bernhard (1890). Lule-lappisches Wörterbuch. Suomalais-ugrilaisen seuran toimituksia, 0355-0230 ; 1. Helsinki.
• Wiklund, Karl Bernhard (1915). Lärobok i lapska språket (2., rev. uppl.). Stockholm: Björck & Börjesson.
• Wiklund, Karl Bernhard (1891) (på ger). Laut- und Formenlehre der lule-lappischen Dialekte. Göteborgs kungl. vetenskaps- och vitterhets-samhälles handlingar, 99-0429189-6 ; Ny tidsföljd, 25. Stockholm: Norstedt.

Později byla Lulejská sámština popsána v následujících dílech:

• Spiik, Nils Erik (1989). Lulesamisk grammatik ([2., omarb. uppl.]). Jokkmokk: Sameskolstyr.
• Korhonen, Olavi (1979). Bákkogir'je: julevusámes dárrui, dáros julevusábmái = Lulesamisk svensk, svensk lulesamisk ordbok. Luleå: Länsskolnämnden (distr.).
• Spiik, Nils Erik (1994). Lulesamisk ordbok: svensk-samisk. Jokkmokk: Sameskolstyr. 

Použití jazyka všeobecně

Jednou týdně můžete poslouchat na Sameradio 20minutový program v luleské sámštině. Sámská mateřská školka se nachází v Jokkmokk, kde se také nachází sámská škola od 1.- 6.stupně a integrovaná střední škola a gymnázium. Kromě toho existují sámské domovy pro seniory.^[8]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lulejská sámština na Wikimedia Commons

Norsko-lulesámský slovník (norsky)

Literatura

NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990

KINTEL, Anders: Syntaks og ordavledninger i lulesamisk. Kautokeino : Samisk utdanningsråd. 1991

SPIIK, Nils-Erik: Lulesamisk grammatik

Reference

Zdroj