Luleč (nádraží)
| Luleč | |
|---|---|
 | |
| Stát |
 Česko
|
| Obec | Nemojany |
| Souřadnice | 49°14′54,86″ s. š., 16°55′22,86″ v. d. |
  Luleč
| |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 348151[1] |
| Trať | Brno–Přerov |
| Nadmořská výška | 285[1] m n. m. |
| V provozu od | 1873 |
| Zabezpečovací zařízení | TEST 14[2] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luleč je železniční stanice v katastrálním území Nemojany v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží v km 40,365[1]jednokolejné elektrizované trati Brno–Přerov (25 kV 50 Hz AC) mezi železničními stanicemi Komořany u Vyškova a Vyškov na Moravě.
Historie
Stanice byla vybudována v roce 1873 na trati Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda, KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění KFNB včetně Moravsko-slezské zemské dráhy k 1. lednu 1906 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Původní železniční zastávka byla zřízena v roce 1873 v katastrálním území obce Nemojany pod názvem Lultsch.[3][1] V roce 1893 byla zastávka změněna na stanici a od roku 1918 nese jméno Luleč.[1]
Na konci druhé světové války byly provedeny letecké nálety na stanici letectvem Rudé armády. Dne 21. dubna byla zasažena výpravna a obec. Při náletu zemřely tři osoby. Dne 25. dubna 1945 byl proveden další nálet na muniční vlak německé armády, který stál ve stanici. Vlak byl zničen a při výbuchu munice nebyly oběti z řad civilního obyvatelstva.[3]
Elektrizace trati byla provedena v letech 1994–1996.[4]
V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást železničního koridoru Praha – Brno – Ostrava.[5][6]
Popis
Ve stanici se nachází dvě úrovňová nekrytá nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště.[5][7] Stanice je zabezpečena reléovým staničním zabezpečovacím zařízením TEST14.[2]
Výpravní budova
V roce 1893 byla ve stanici postavena výpravní budova podle typizovaného plánu jehož autorem byl architekt Anton Dachler. Výpravna byla přízemní budova s kolmými postranními křídly postavena z režného cihlového zdiva kryta sedlovými střechami. V roce 1898 byla výpravna zvětšena o přízemní přístavbu a v roce 1936 o stavědlo.[8][9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Luleč (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Modernizace trati Brno – Přerov, 2. stavba Blažovice – Vyškov. S. 8. zdopravy.cz [online]. Květen 2020 [cit. 2023-12-19]. S. 8. Dostupné online.
- ↑ a b Nálet na železniční stanici Luleč. VLAKY.NET [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Z Brna do Přerova se jezdí už 150 let. zeleznicar.cd.cz [online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Modernizace trati Brno - Přerov, 2. stavba, Blažovice - Vyškov. www.stavby.szdc.cz [online]. Správa železniční dopravní cesty, 2019-11-12 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ HRABAL, Michal. Železniční trať mezi Brnem a Vyškovem: vzniknou tři tunely i nové zastávky. Vyškovský deník. 2023-08-08. Dostupné online [cit. 2023-12-19].
- ↑ Popis a hodnocení nádražní Luleč [online]. 2020-05-07 [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 144.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží 1. díl. 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. 164 s. ISBN 80-902706-8-9. S. 135.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luleč na Wikimedia Commons
