Německá armáda

Německá armáda (německy Deutsches Heer, Heer) je společně s Deutsche Marine a Luftwaffe jednou ze tří složek ozbrojených sil Spolkové republiky Německo. Heer je jádrem pozemních ozbrojených složek a účastníkem pozemních, výsadkových a aeromobilních operací.

V době míru má kolem 60 000 příslušníků^[1] a je tak nejsilnější složkou německých ozbrojených sil. V celém Bundeswehru nosí armádní uniformu 115 000 vojáků.^[2]

V rámci mezinárodních sil se jednotky armády účastnily například misí KFOR či Resolute Support.

Po rozpuštění Wehrmachtu s koncem druhé světové války byla znovu založena 12. listopadu 1955 jako Bundesheer – část nově založeného západoněmeckého Bundeswehru. Po znovusjednocení Německa v roce 1990 byla východoněmecká národní lidová armáda včleněna do (západo)německé armády.

1. Panzerdivize v Oldenburgu
- Panzerlehrbrigade 9 v Munsteru
- Panzer Brigade 21 v Augustdorfu
- Panzergrenadier Brigade 41 v Neubrandenburgu
- 43 mechanizovaná brigáda ( Nizozemská královská armáda ), v Havelte ( Nizozemsko )
- Divizní vojska

10. Panzerdivision , Veitshöchheim
- Panzer Brigade 12, v Cham
- 13 lehká brigáda (Královská nizozemská armáda), v Oirschot (Nizozemí)
- Panzergrenadier Brigade 37 ve Frankenbergu
- Francouzsko-německá brigáda v Müllheimu
- Divizní vojska

divize rychlých sil ve Stadtallendorfu
- výsadková brigáda 1, v Saarlouis
- 11 Airmobile Brigade (Královská nizozemská armáda), v Schaarsbergen (Nizozemí)
- Gebirgsjäger Brigade 23 , v Bad Reichenhall
- Velitelství speciálních sil (KSK), v Calw
- Velitelství vrtulníku v Bückeburgu
- Divizní vojska

Eurocorps (německé prvky), ve Štrasburku (Francie)
- Brigáda podpory velení
  - Německé prvky ve dvou stálých praporech a jedné štábní rotě
1 (Německý/Nizozemský) sbor , v Münsteru
- Německé prvky ve dvou stálých praporech a jedné štábní rotě
Mnohonárodní sbor Severovýchod , ve Štětíně (Polsko)
- 610. spojovací prapor v Prenzlau
Centrální armádní sklad v Herongenu
Centrální armádní sklad v Pirmasens
Centrální mobilizační základna v Brücku