Květák

Jak číst taxoboxKvěták
alternativní popis obrázku chybí
Květák se zdužnatělým květenstvím
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád brukvotvaré (Brassicales )
Čeleď brukvovité (Brassicaceae)
Rod brukev (Brassica)
Druh brukev zelná (B. oleracea)
Trinomické jméno
Brassica oleracea convar. botrytis
(L.) MARKGR.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květák neboli lidově karfiol (Brassica oleracea convar. botrytis) je oblíbenou košťálovou zeleninou, kterou člověk získal vyšlechtěním divoké brukve zelné (stejně jako např. kedluben, zelí či kapustu). V případě květáku využíváme jako zeleninu zdužnatělé květenství. Patří mezi jednoleté rostliny.

Pěstování květáku

Úspěch odvisí kromě fyzikálních podmínek především od výsevu konkrétní odrůdy ve správnou dobu. Podle období sklizně rozdělujeme odrůdy květáku na zimní, rané, letní a letně podzimní. Předpěstování provádíme ve sklenících (pařeništích), je tudíž třeba před výsadbou na volnou plochu sazenice otužit. Pokud kupujeme sazenice v zahradnictví či květinářství, měly by být již řádně otužené. Květák potřebuje především pravidelné zalévání po celé vegetační období. Pokud je sucho, zaléváme min. jednou za 14 dní dávkou 22 l/1 m čtverečný osazené plochy. Žloutnutí bílých růžic v důsledku přílišného osvětlení můžeme předejít svázáním listů nad růžicí. Při pěstování květáku v boji proti škůdcům lze dobře využít netkanou biotextilii, kterou zakrýváme celý vysazený, resp. vysetý záhon. Tento kryt zajistí nejen ochranu proti škůdcům, ale chrání rostliny též před vysycháním i před ranními jarními mrazíky a všeobecně kolísání teplot.

Nežádoucí účinky

Květák není vhodný pro osoby trpící dnou – 100 g květáku obsahuje 24 mg kyseliny močové. Při nedostatečném umytí hrozí nepříjemný a velmi intenzivní zápach, který téměř nelze odstranit.

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v květáku.[1]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 88,4 Na 9 vitamin C 43
bílkoviny g/100 g 3,6 K 380 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,9 Ca 21 vitamin E 0,22
cukry g/100 g 2,5 Mg 17 vitamin B6 0,28
celkový dusík g/100 g 0,58 P 64 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 1,8 Fe 0,7 karoten 0,050
mastné kyseliny g/100 g 0,8 Cu 0,03 thiamin 0,17
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,6 riboflavin 0,05
energie kJ/100 g 142 Mn 0,3 niacin 0,6

Kultivary Brassica oleracea

  • Brassica oleracea convar. capitata (L.) Alef. – hlávkové zelí
  • Brassica oleracea convar. sabauda (L.) O.F.Schulz. – hlávková kapusta
  • Brassica oleracea convar. gemmifera (Dc.) Markgr. – růžičková kapusta
  • Brassica oleracea var. medullosa Thell. – dřeňová kapusta
  • Brassica oleracea var. acephala Dc. – kapusta kadeřavá – jarmuz (krmná kapusta)
  • Brassica oleracea var. sabellica Dc. – kapusta kadeřavá – kadeřávek
  • Brassica oleracea convar. gongylodes (L.) Markgr. – kedluben
  • Brassica oleracea convar. botrytis (L.) Markgr. – květák, romanesco
  • Brassica oleracea var. italica Plenck – brokolice

Odkazy

Reference

  1. ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Související články

Externí odkazy

Zdroj