Kounická hrobka (Zahrádky)

Kounická hrobka
Základní informace
Sloh klasicismus
Výstavba 1803
Stavebník Michael Josef Karel z Kaunitz
Poloha
Adresa Zahrádky, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°37′30,5″ s. š., 14°31′47,75″ v. d.
Další informace
Kód památky 45588/5-3406 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel svaté Barbory)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kounická hrobka nebo také Kaunická, případně Kaunitzká hrobka je pohřebiště české větve starého šlechtického rodu Kaunitzů (Kouniců, Kauniců) v kryptě kostela sv. Barbory, který se nachází na hřbitově přibližně jeden kilometr jihovýchodně od zámku Zahrádky v okrese Česká Lípa. Hrobka byla postavena v roce 1803, kdy byl majitelem tamního panství Michael Josef Karel z Kaunitz (1745–1820). Naposledy se v ní pohřbívalo v roce 1943. Po druhé světové válce byl potomkům z rodu Liechtensteinů majetek zkonfiskován. Vlastníkem kostela s hrobkou je Římskokatolická farnost Holany. Hrobka je veřejnosti nepřístupná.

Historie a vybavení

Vstupní prostora

Kaunitzové získali novozámecké panství (dnešní Zahrádky) prostřednictvím sňatku Marie Alžběty z Waldsteinu (1625–1662), dcery vojevůdce Albrechta z Waldsteinu (Valdštejna) (1583–1634), s Rudolfem z Kaunitz (1617–1664), pozdějším nejvyšším lovčím Českého království.[1] Svatba se konala v roce 1645.[2][pozn. 1]

Kostel sv. Barbory je původně renesanční stavba zbudovaná kolem roku 1550 na půdorysu latinského kříže. Později byla zbarokizována.[3]

V roce 1803 si Kaunitzové nechali vystavět podzemní hrobku. V roce 1888 proběhla betonová úprava. Vstup do hrobky je na východní straně kostela. Za dveřmi a mříží je sklenutá prostora schodiště s oltářem v západní části. Samotná pohřební komora má tunelový tvar. Jednu polovinu tvoří 27 regálů na rakve ve třech řadách. Využité regály uzavírají náhrobní desky se šlechtickým titulem, jménem, datem úmrtí pohřbeného v němčině. V druhé – přístupové polovině krypty naproti regálům visí na stěnách pohřební stuhy.

Před hrobkou na hřbitově jsou tři náhrobky s kříži, kde byli pohřbeni příslušníci příbuzného rodu Hohenlohe.

Seznam pohřbených

V hrobce bylo pohřbeno patnáct osob, z nichž čtrnáct bylo urozených. Jako poslední byla v hrobce pohřbena v roce 1943 dlouholetá služebná a vychovatelka dětí Helen Dallahová.[4] Ta v následující tabulce není uvedena. Moravští Kaunitzové i někteří jejich příbuzní z české linie byli pohřbeni v hrobce pod kaplí sv. Jana Křtitele ve Slavkově u Brna.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[5][6][2] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Kaunitzů, modře Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitzů, kteří mají navíc zvláštní číslování. Žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé novozámeckého panství a statku, zeleně osoby pohřbené na hřbitově.

První písemná zmínka o předcích se váže k roku 1109.[7] Zde jsou generace počítány až od Oldřicha V. (mladšího) z Kaunitz (1569–1617), který nechal postavit renesanční zámek ve Slavkově.[8] Jeho syny se rodina rozdělila na dvě linie. Starší syn Bedřich (1597–1627) založil českou linii. V další generaci byl Rudolf (1617–1664) povýšen v roce 1664 do říšského hraběcího stavu.[9][10] V roce 1700 byla česká linie povýšena i do českého hraběcího stavu.[10] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. U princů Hohenlohe je uvedena generace po matce a je v závorce. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Seznam není kompletní.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 6. Jan Adolf II. z Kaunitz 10. 8. 1750 Praha Jan Adolf I. z Kaunitz
4. 12. 1698 Praha[11][pozn. 2] – 30. 6. 1771		 21. 11. 1775 Praha:
Marie Eleonora z Mansfeld-Vorderortu
23. 9. 1757 Praha[12][pozn. 3] – 26. 2. 1815 Praha		 Pohřben 30. 6. 1824 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[13] C. k. komoří (1771) a tajný rada, majitel statku Osov.[12] Zemřel jako 73letý na sešlost věkem.[13][pozn. 4]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Marie Alžběta Isabella, provd. Lažanská, poté z Auerspergu (1777–1838)
  • 2. Jindřich (*/† 1788)
  • 3. Adolf (1781–1790)
  • 4. Eleonora (1784–1797)
  • 5. Jan Vilém (1786–1788)
  • 6. Marie Terezie (1790–1837)
  • 7. Jindřich Michael (* 1793, † mlád)
27. 6. 1824 Praha[13] Marie Terezie z Ogilvy
8. 10. 1718 – 25. 4. 1774 Praha
2. 7. Jan Nepomuk z Kaunitz 3. 8. 1776 Praha Michael Karel z Kaunitz
5. 5. 1745 Praha – 27. 3. 1820 Praha
Pohřben 23. 11. 1824 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[14] C. k. komoří (1800), dvorní rada, prezident zemského soudu v Linci.[15] Zemřel ve věku 48 let na plicní tuberkulózu.[pozn. 5]
15. 11. 1824 Linec[14] Marie Kristýna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu
3. 5. 1751 Lipová – 22. 7. 1820 Praha
3. 8. Ludvík Leopold z Kaunitz 8. 4. 1804 Vincenc Karel z Kaunitz
3. 2. 1774 Praha – 27. 7. 1829 Florencie 		Pohřben 13. 4. 1852 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[16] Zemřel náhle ve věku 48 let na mrtvici.[16][pozn. 6]
9. 4. 1852 Praha[16] Paulina Julie z Buquoy-Longueval
21. 7. 1780 Brusel – 1857 Vídeň
4. 8. Michael Karel z Kaunitz 6. 3. 1803 Praha Vincenc Karel z Kaunitz
3. 2. 1774 Praha – 27. 7. 1829 Florencie 		20. 8. 1828 Praha:
Eleonora Woracziczká z Pabienitz a Bissingenu
26. 1. 1809 Praha – 10. 1. 1898 Praha		 Pohřben 15. 4. 1852 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[16] C. k. komoří (1833), majitel majorátu Nový Zámek (1829–1852) a statků Houska a Březno.[17][16] Zemřel náhle ve věku 49 let na mrtvici.[16][pozn. 7]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Albrecht Vincenc (1829–1897; pohřben v kaunitzké hrobce ve Slavkově u Brna)
  • 2. Kristýna Pavlína (1830–1875; č. 6)
  • 3. Rudolf Karel (1831–1889; č. 9)
  • 4. Jindřich (1832–1912)
  • 5. Ferdinand (1833–1885)
  • 6. Jiří Evžen (1835–1909)
  • 7. Alžběta (1836–1903; č. 10)
  • 8. Emanuel (1839–1859; č. 5)
  • 9. Eugen (1841–1919), ultimus familiae
  • 10. Václav (1848–1913; pohřben na hřbitově Malvazinky v Praze)
10. 4. 1852 Vídeň[16] Paulina Julie z Buquoy-Longueval
21. 7. 1780 Brusel – 1857 Vídeň
5. 9. Emanuel z Kaunitz 29. 6. 1839 Praha Michael Karel z Kaunitz (č. 4)
Pohřben 3. 1. 1860 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[16] Student práv na Vídeňské univerzitě.[18][19] Zemřel ve věku 20 let na rozedmu plic (plicní otok).[19][pozn. 8]
27. 12. 1859 Vídeň[19] Eleonora Woracziczká z Pabienitz a Bissingenu
26. 1. 1809 Praha – 10. 1. 1898 Praha
6. 9. Kristýna Pavlína (Kristina Paulina) z Kaunitz 30. 8. 1830 Praha Michael Karel z Kaunitz (č. 4)
Pohřbena 1. 11. 1875 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[20] Zemřela ve věku 45 let na ochrnutí mozku.[20][pozn. 9]
29. 10. 1875 Děčín[20] Eleonora Woracziczká z Pabienitz a Bissingenu
26. 1. 1809 Praha – 10. 1. 1898 Praha
7. 8. Karel Josef z Kaunitz 1. 3. 1813 Praha Vincenc Karel z Kaunitz
3. 2. 1774 Praha – 27. 7. 1829 Florencie 		10. 7. 1875:
Valerie Schicková ze Siegenburgu (č. 8)		 Pohřben 17. 12. 1875 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[21] Zemřel ve věku 62 let na mozkovou mrtvici.[21][pozn. 10]
14. 12. 1875 Praha[21] Paulina Julie z Buquoy-Longueval
21. 7. 1780 Brusel – 1857 Vídeň
8. (8.) Valerie Schicková ze Siegenburgu 1822
10. 7. 1875:
Karel z Kaunitz (č. 7)		 Pohřbena 12. 1. 1888 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[22] Zemřela ve věku 65 let na zápal polic.[22]
9. 1. 1888 Praha[22]
9. 9. Rudolf Karel z Kaunitz 19. 9. 1831 Praha Michael Karel z Kaunitz (č. 4)
Pohřben 27. 9. 1889 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[23] Klavírista.[18] Zemřel ve věku 58 let na ochrnutí mozku.[23][pozn. 11]
23. 9. 1889 Pirna, Sasko[23] Eleonora Woracziczká z Pabienitz a Bissingenu
26. 1. 1809 Praha – 10. 1. 1898 Praha
10. 9. Alžběta (Elise) z Kaunitz 15. 10. 1836 Březno[24][pozn. 12] Michael Karel z Kaunitz (č. 4)
Pohřbena 5. 8. 1903 v hraběcí kaunitzké rodinné hrobce.[24] Zemřela ve věku 66 let na záchvat mrtvice.[24][pozn. 13]
31. 7. 1903 St. Gilgen[24] Eleonora Woracziczká z Pabienitz a Bissingenu
26. 1. 1809 Praha – 10. 1. 1898 Praha
11. (9.) Alžběta Felicitas z Thun-Hohensteinu (benátecká linie) 30. 11. 1831 Benátky nad Jizerou Leopold Felix z Thun-Hohensteinu
15. 11. 1797 Praha – 10. 4. 1877 Praha		 10. 1. 1854 Praha:
Albrecht Vincenc z Kaunitz
28. 6. 1829 Praha – 24. 1. 1897 Praha		 Pohřbena 1. 3. 1910 v rodinné hrobce.[25] Dáma Řádu hvězdového kříže (1854) a palácová dáma.[17] Zemřela ve věku 78 let na krevní výron do mozku a zánět mozku.[25][pozn. 14]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Marie, provd. z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1855–1918; č. x918)
  • 2. Vilém Michal Leopold (1859–1860)
  • 3. Karel Vilém (1861–1888; pohřben v kaunitzké hrobce ve Slavkově u Brna)
  • 4. Eleonora, provd. Andrássyová de Csik-Szent-Király et Kraszna-Horka (1862–1936)

Manžel byl pohřben v Kaunitzké hrobce ve Slavkově u Brna.

26. 2. 1910 Praha[25] Alžběta Mladotová ze Solopisk
10. 4. 1805 Praha – 17. 1. 1876 Praha
x918. 10. Marie z Kaunitz, provd. z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu, od roku 1902 princezna z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitz[18][pozn. 15] 28. 3. 1855 Slavkov u Brna Albrecht Vincenc z Kaunitz
28. 6. 1829 Praha – 24. 1. 1897 Praha		 8. 1. 1877 Praha:[27]
Egon Karel z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu
3. 2. 1853 Benátky – 10. 9. 1896 Gorice (Görz) 		Pohřbena 22. 1. 1918 na hřbitově naproti vstupu do hrobky.[26] Dáma Řádu hvězdového kříže (1884) a palácová dáma, majitelka statků Nový Zámek (1897–1918) a Houska.[18] Zemřela ve věku 62 let na tuberkulózu (souchotiny).[26][pozn. 16]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Egon Albrecht (1877–1931; č. x931)
  • 2. Egon Alexander (1879–1933; č. x933)
  • 3. Vera, provd. Czerninová z Chudenic a podruhé Schönbornová (1882–1940)

Manžel byl pohřben v Duinu.

18. 1. 1918 Zahrádky[26] Alžběta Felicitas z Thun-Hohensteinu (č. 11)
x931. (11.) Albrecht z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitz 17. 11. 1877 Gorice (Görz)[28][pozn. 17] Egon Karel z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu
3. 2. 1853 Benátky – 10. 9. 1896 Gorice (Görz) 		3. 10. 1916 Zahrádky:
Stephanie Bertha z Rumerskirchu
7. 7. 1867 Větrný Jeníkov – 8. 6. 1940 Gries bei Bozen
Pohřben 18. 4. 1931 na hřbitově naproti vstupu do hrobky.[28] Majitel statku Březno.[28] Zemřel ve věku 53 let na akutní zánět slepého střeva a ochrnutí srdce.[28][pozn. 18]
15. 4. 1931 Březno[28] Marie z Kaunitz (č. x918)
x933. (11.) Alexander z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitz 5. 9. 1879 Sagrado, Rakouské přímoří Egon Karel z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu
3. 2. 1853 Benátky – 10. 9. 1896 Gorice (Görz) 		11. 7. 1913 Wiesbaden:
Adele Edith Löw[pozn. 19]
(6. 6. 1913 povýšená württemberským králem na hraběnku z Heimbachu)[29]
10. 11. 1878 Olomouc – 1944 Auschwitz[29] 		Pohřben 28. 12. 1933 na hřbitově naproti vstupu do hrobky.[30] Majitel statku Březno.[30] Zemřel ve věku 54 let na trombózu a ochrnutí srdce.[30][pozn. 20]
25. 12. 1933 Praha[30] Marie z Kaunitz (č. x918)

Galerie

  • Celkový pohled na hroby rodu Hohenlohe
    Celkový pohled na hroby rodu Hohenlohe
  • Hrob Alexandra Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitze
    Hrob Alexandra Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitze
  • Hrob Marie Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitzové
    Hrob Marie Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitzové
  • Hrob Albrechta Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitze
    Hrob Albrechta Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitze

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Majitelé novozámeckého panství (statku) mezi roky 1654–1945 byli:
    1. 1654–1662 Marie Alžběta z Kaunitz (1625–1662)
    2. 1662–1664 Rudolf z Kaunitz (1617–1664), manžel předchozí
    3. 1664–1667 Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667), poručník dětí po Rudolfu a Marii Alžbětě z Kaunitz
    4. 1668–1680 Arnošt František z Kaunitz (1646–1680), nejstarší syn Rudolfa a Marie Alžběty z Kaunitz
    5. 1680–1696 Karel Ferdinand z Waldsteinu (1634–1702), synovec Arnošta Františka z Kaunitz, dědic ze závěti, manžel Marie Alžběty z Harrachu
    6. 1696–1721 Jan Vilém z Kaunitz (1656–1721), nejmladší syn Rudolfa z Kaunitz, manžel Marie ze Sternbergu
    7. 1721–1759 Jan Josef Vilém z Kaunitz (1693–1759), syn Jana Viléma, manžel Marie Johanny z Vlašimi, rozvedený, zemřel bezdětný
    8. 1759–1771 Jan Adolf z Kaunitz (1698–1771), mladší bratr Jana Josefa Viléma, manžel Marie Terezie O´Gilvy; od čtyřicátých let spoluvladař svého bratra
    9. 1771–1820 Michael Josef Karel z Kaunitz (1745–1820), syn Jana Adolfa, manžel Marie Kristýny ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu
    10. 1820–1829 Vincenc Karel Josef z Kaunitz (1774–1829), syn Michaela Josefa Karla, manžel Pauliny Julie Buquoyové
    11. 1829–1852 Michael Karel z Kaunitz (1803–1852), syn Vincence Karla, manžel Eleonory Woracziczké z Pabienitz a Bissingen
    12. 1852–1897 Albrecht Vincenc z Kaunitz (1829–1897), syn Michaela Karla, manžel Alžběty Felicitas z Thun-Hohensteinu
    13. 1897–1918 Marie z Kaunitz (1855–1918), starší dcera Albrechta Vincence, manželka Egona Karla z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu
    14. 1918–1936 Eleonora z Kaunitz (1862–1936), mladší dcera Albrechta Vincence, manželka Gézy Gyuly Andrássyho de Csik-Szent-Király et Kraszna-Horka
    15. 1936–1945 Marie (Marizza) Gabriella Andrássyová (1886–1961), jediná dcera Eleonory, manželka Johannese von und zu Liechtenstein, mladšího bratra tehdy vládnoucího liechtensteinského knížete
    16. 1945 Karl Emanuel (1908–1987) a Johannes Franz (1910–1975) von und zu Liechtenstein, synové Marie Gabrielly
  2. ↑ Miroslav Marek uvádí datum narození 26. 11. 1696[2]
  3. ↑ Miroslav Marek uvádí datum narození 11. 5. 1756.[2]
  4. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Entkräftung.[13]
  5. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Auszehrung.[14]
  6. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Schlagfluss plötzlich.[16]
  7. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Schlagfluss plötzlich.[16]
  8. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Stickfluss.[19]
  9. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Gehirnlähmung.[20]
  10. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Schlagfluss.[21]
  11. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy Gehirnlähmung.[23]
  12. ↑ Jiné zdroje uvádějí datum a místo narození 12. 10. 1836 Praha.[18][2]
  13. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky insultus apoplecticus.[24]
  14. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí německy a latinsky Bluterguss ins Gehirn. Encephalitis.[25]
  15. ↑ V matrice úmrtí figuruje jako kněžna – Fürstin Maria Eleonora Elisabeth Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst-Kaunitz, Großgrundbesitzerin in Neuschloss-Neugarten N. 1.[26]
  16. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky Phtisis pulmonum.[26]
  17. ↑ Jiný zdroj uvádí datum narození 15. 11. 1877.[6]
  18. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky Appendicitis acuta. Paralysis cordis.[28]
  19. ↑ Byla židovského původu. Jejím prvním manželem byl JUDr. Arthur Freund (1866–?), rozvedli se.
  20. ↑ V matrice zemřelých je uvedena jako příčina úmrtí latinsky a německy Trombosis. Herzlähmung.[30]

Reference

  1. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 354. 
  2. ↑ a b c d e MAREK, Miroslav. Rodokmen Kaunitzů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2004-09-06 [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (4) T/Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 326. 
  4. ↑ POLÁK, Michael. Obrazem: Zahrádky zpřístupnily hrobku poslední vrchnosti [online]. Deník.cz, 2014-08-26 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 183–189. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  6. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Hohenlohů 8 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-02-14 [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 123. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 
  8. ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 214. Dále jen Encyklopedie šlechtických rodů. 
  9. ↑ Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, s. 126
  10. ↑ a b Encyklopedie šlechtických rodů, s. 218
  11. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 184
  12. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 188
  13. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1827, rok 1824, Zahrádky, sign. L42/22, fol. 139 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ a b c Matrika zemřelých 1784–1827, rok 1824, Zahrádky, sign. L42/22, fol. 141 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 187
  16. ↑ a b c d e f g h i j Matrika zemřelých 1827–1872, rok 1852, Zahrádky, sign. L42/23, fol. 95 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 185
  18. ↑ a b c d e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 186
  19. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1827–1872, rok 1859, Zahrádky, sign. L42/23, fol. 118 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1872–1934, rok 1875, Zahrádky, sign. L42/28, fol. 18 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1872–1934, rok 1875, Zahrádky, sign. L42/28, fol. 19 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ a b c Matrika zemřelých 1872–1934, rok 1888, Zahrádky, sign. L42/28, fol. 81 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1872–1934, rok 1889, Zahrádky, sign. L42/28, fol. 90 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1872–1934, rok 1903, Zahrádky, sign. L42/28, fol. 188 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (německy) 
  25. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1872–1934, rok 1910, Zahrádky, sign. L42/28, fol. 253 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1872–1934, rok 1918, Zahrádky, sign. L42/28, fol. 316 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ Matrika oddaných 1872–1878, rok 1877, Praha-sv. Jindřich, sign. JCH O15, fol. 177 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. (německy) 
  28. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1872–1934, rok 1931, Zahrádky, sign. L42/28, fol. 385 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ a b THEROFF, Paul. Rodokmen Hohenlohe [online]. An Online Gotha [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1872–1934, rok 1933, Zahrádky, sign. L42/28, fol. 393 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (německy) 

Související články

Zdroj