Komonice lékařská

Jak číst taxoboxKomonice lékařská
alternativní popis obrázku chybí
Komonice lékařská (Melilotus officinalis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Rod komonice (Melilotus)
Binomické jméno
Melilotus officinalis
(L.) Lam., 1779
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komonice lékařská (komoň = kůň, pastva pro koně – odtud komonice[1]; Melilotus officinalis) je dvouletá bylina dosahující výšky až 150 cm. Má vystoupavou lodyhu a dlouze řapíkaté trojčetné listy. Kvete drobnými žlutými květy typickými pro bobovité. Plodem je šedohnědý lusk s jedním až dvěma žlutozelenými nebo červenohnědými semeny. Kvete od června do září.

Výskyt

Komonice roste na stráních, podél cest, na loukách, kamenitých místech, železničních náspech, apod. Daří se jí na suchých vápenitých půdách.

Využití

Léčebné využití

V obkladech a mastech lze použít proti vředům, otokům, artritidě, revmatismu a bolestem hlavy.[2] Výtažek komonice se používal do rychlo obvazových náplastí. Čajem se vymývají rány a používá se i k protizánětlivému výplachu očí. Vnitřně užívaná působí příznivě proti bronchitidě, potížím s močením, střevním potížím, vysokému tlaku a nespavosti.

Domácí využití

Sušená nať položená volně nebo v látkovém pytlíčku je prostředkem proti molům (i potravinovým).

Údajné magické účinky

Zavěšuje se do auta nebo do stodoly pro ochranu domova.[3]

Účinné látky

Obsahuje kumarin (0,9 %) a melilotin (0,2 %). Dále pak purinové deriváty, allantoin, kyselinu allantoinovou a močovou. Kumarin a melilotin se z rostliny uvolní až po vysušení. Působí na hladké svaly, tlumí jejich činnost. Přítomnost kumarinu může při užívání ve vyšších dávkách zapříčinit bolesti hlavy, závratě, dávení, spavost a ochrnutí.

Odkazy

Reference

  1. PETRBOK, Jaroslav. Státní nakladatelství dětské knihy, 1960t
  2. KORBELÁŘ, Jaroslav. Státní zdravotnické nakladatelství, 1968
  3. HOPMANOVÁ, Ellen Evert. Volvox Globator, 1996

Externí odkazy

Zdroj