To jak se území rezervace Koda vyvíjelo bylo do značné míry ovlivněno lidskou činností. Jelikož však kvůli nevhodným půdním podmínkám a členitému terénu nebyla lokalita vhodná pro zemědělské využití, zachoval se v zde les. Od dob vlády Karla IV. ve 14. století se území dnešní rezervace Koda stalo součástí karlštejnského panství.
Během 18. století zde začalo být více pařezin, které sloužily především jako zdroj paliva. V první polovině 19. století dokonce výrazně převažovaly nad vysokomennými lesy. Když se během druhé poloviny 19. století začalo dovážet uhlí z Plzně do Prahy, přestaly mít pařeziny tak velký význam. Na některých místech začaly být nahrazovány nepůvodními dřevinami jako je smrk ztepilý, trnovník akát, modřín opadavý či borovice černá. Po vyhlášení národní přírodní rezervace Koda v roce 1952 byly nepůvodní dřeviny do velké míry redukovány.[4]
Doubrava podél žlutě značené turistické trasy
Za zmínku stojí i horní Kodský mlýn, který byl postaven začátkem 17. století na velmi netradičním místě. Mlýn byl totiž poháněn Kodskou vyvěračkou. Výhoda Kodské vyvěračky spočívala v tom, že její voda má celoročně stabilní teplotu okolo 11 °C, mlýn tak mohl být v provozu i v zimních měsících. Díky svažitému terénu měl mlýn dvě kola umístěna nad sebou. Technické řešení mlýna bylo oceněno roku 1895 na Českoslovanské národopisné výstavě. Provoz mlýna skončil v roce 1934 a v dnešní době slouží pouze k rekreačním účelům. V Kodě se nacházel také spodní mlýn, ten však vyhořel a dnes jsou z něj pouze ruiny.[6]
U pramenišť v Kodské a Císařské rokli se můžeme setkat s pěnovci. Jedná se o druh sladkovodního vápence vznikajícího i v současné době. Voda s obsahem oxidu uhličitého prochází puklinami v horninách a rozpouští přitom uhličitan vápenatý. Když tato voda vyteče na povrch, uniká oxid uhličitý do vzduchu a uhličitan vápenatý se sráží ve formě vápence. Vegetace v toku (hlavně mechy a játrovky) proces urychluje díky spotřebě oxidu uhličitého při fotosyntéze. Pěnovcová ložiska jsou v České republice cháněna zákonem.
Kodský potok stékající Kodskou roklí
Vápence velmi snadno podléhají krasovění, zdejší krajina je tak velmi bohatá na různé krasové jevy. Je zde evidováno téměř padesát jeskyní, z nichž je několik archeologicky významných. Největší zdejší jeskyní je jeskyně Martina dlouhá 450 metrů. Díky archeologickým nálezům zde bylo doloženo již pravěké osídlení lidi. Další významné jeskyně jsou jeskyně Koda, jeskyně Uzávěrová či jeskyně Ve stráni.[5]
Hydrologie
Území národní přírodní rezervace patří do povodí řeky Berounky. Podzemní vodu v oblasti lze rozdělit na minimálně na dva oběhy. Hlubší z oběhů je pomalejší, je odvodňován krasovými výtoky přímo do Berounky. Mělčí oběh je rychlejší a vyvěrá na povrch v Kodské rokli, kde dál stéká jako Kodský potok a v Císařské rokli, kde dál teče jako bezejmenný potok. Oba zmíněné potoky ústí do Berounky.[3]
Lišejník terčovka brázditá (Parmelia sulcata) a mech rodu šurpek (Orthotrichum) na kmeni stromu
Nalézt zde můžeme několik druhů vzácných mechorostů jako např. bokoplodku kostrbatou (Pleurochaete squarrosa), děrkavku istirijskou (Grimmia tergestina), hájovku Vaucherovu (Cirriphyllum tommasinii), trněnku tlustožebernou (Eurhynchium crassinervium), klaminku dlouholistou (Anomodon longifolius), pározub zprohýbaný (Didymodon sinuosus), podhořanku lesklou (Porella arboris-vitae) či krasnatu přeslenitou (Eucladium verticillatum).[5]
Mykoflóra
NPR Koda je mykologicky jedno z nejbohatších území ve středních Čechách. [3]V Císařské rokli jsou známé káčovka ploská (Biscogniauxia simplicior), bolinka ploská (Camarops plana) a muchomůrka Beckerova (Amanita beckeri). Z břichatkovitých hub je to velmi vzácná hlíza Vackova (Hymenogaster vacekii), hlíza vrásčitá (Hymenogaster verrucosus) a další.[5]V roce 1986 byl v rezervaci nalezen choroš oříš (Polyporus umbellatus), hřib Fechtnerův (Butyriboletus fechtneri), lanýž letní (Tuber aestivum), kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis) a čirůvka růžovotřenná (Tricholoma basirubens).[9]
Fauna
Bezobratlí
Výzkum bezobratlých živočichů a především hmyzu má v NPR Koda dlouholetou tradici. Fauna bezobratlých je zde velice pestrá. Nalezneme zde druhy vázané na lesní prostředí, ale také stepní druhy.
Z běžných měkkýšů v rezervaci najdeme uchatku nadmutou (Radix auricularia), jantarku obecnou (Succinea putris), oblovku lesklou (Cochlicopa lubrica), vrkoče malinkého (Vertigo pygmaea), zemounka lesklého (Zonitoides nitidus), slimáka popelavého (Limax cinereoniger), plzáka španělského (Arion vulgaris), suchomilku obecnou (Xerolenta obvia), plamatku lesní (Alianta arbustorum), skalnici kýlnatou (Helicigona lapicida), páskovku keřovou (Cepaea hortensis), hlemýždě zahradního (Helix pomatia) nebo například hrachovku obecnou (Pisidium casertanum). Ze vzácných druhů měkkýšů můžeme zmínit třeba vřetenatku lesklou, která je endemickou závornatkou Českého krasu, ovsenku lesklou (Chondrina avenacea), vřetenovku rovnoústou (Cochlodina orthostoma), kuželovku skalní (Pyramidula pusilla).[7]
Na území žije také několik druhů teplomilných pavouků jako je stepník rudý (Eresus cinnaberinus), sklípkánek černý (Atypus pyceus), slíďák Sulzerův (Alopecosa sulzeri), slíďák lesostepní (Tricca lutetiana), skákavka rudopásná (Philaeus chrysops), běžník lesostepní (Xysticus ninnii) a skálovka Schuszterova (Callilepis schusteri).[5]
Národní přírodní rezervace Koda byla vyhlášena v roce 1952 kvůli ochraně vegetace, fauny a rázu krajiny. Hlavní cíle současného plánu péče území NPR Koda (plán na období 2018–2026) jsou:
zachování a obnovení lesních společenstev dubohabřin, doubrav, suťových lesů a bučin
zachování a obnova šípákových doubrav s enklávami suchých trávníků
trvalé udržení travinného a skalního bezlesí s výskytem teplomilných druhů
vytvoření a udržení podmínek pro udržení včelníku rakouského a jeřábu krasového
vytvoření a udržení vhodných podmínek pro bezobratlé druhy především vázané na xerotermní raně sukcesní lokality a reliktní druhy původních lesů
zajištění a obnova podmínek pro nerušenou tvorbu pěnovců
zachování nenarušeného stavu podzemních i povrchových krasových jevů
zachování nerušené existence přirozených skalních výchozů silurských a devonských vápenců.Cedule na hranici NPR Koda[3]
Po vyhlášení NPR Koda bylo k lokalitě přistupováno spíše z konzervačního hlediska, nebyl zde tedy prováděn žádný ochranářský managment. Od tohoto způsobu hospodaření se ale postupně upouštělo, až se v roce 2001 začal provádět systematický managment na celém území rezervace. Péče se na jednotlivých lokalitách liší podle toho, co dané biotopy a v nich žijící druhy vyžadují. Oblasti suťových lesů a bučin jsou ponechány téměř bez zásahu. Důležité je v lese ponechat odumřelé dřevo, které může sloužit jako útočiště pro mnohé bezobratlé živočichy, lišejníky, houby či mechorosty. Občasně je však třeba provést drobné těžební zásahy, aby se i na dále dařilo udržet množství nepůvodních dřevin na minimu.
V dubohabřinách a teplomilných doubravách žije řada rostlinných i živočišných druhů, které byly vázány na pařezinné hospodaření. V takových oblastech je potřeba znovu zavést výmladkový les nebo les prořeďovat, aby zde byl dostatek světla pro oranismy, které jsou na něj vázané.
Velmi cennými biotopy jsou skalní stepi. Na těchto lokalitách je potřeba pravidelně odstraňovat nárosty keřů, aby stepi nezarostly. K tomuto účelu je zde jednou až dvakrát ročně prováděna řízená pastva ovcí a koz. Jednou za tři až pět let je také potřeba dřeviny vyřezat a pařezy potřít herbicidem (nejčastěji se používá roundup). Vyřezaný materiál je potřeba z lokality odstranit, aby nedošlo k zmlazování dřevin.[3]
Turistika
Národní přírodní rezervace Koda se nachází blízko turisticky oblíbených lokalit Zlatý kůň a národní přírodní rezervace Karlštejn. Územím vedou tři turistické trasy. Na celém území rezervace platí zákaz vjezdu motorových vozidel a zákaz vstupu mimo vyznačené turistické stezky.[5]
↑Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
↑ abcdefghijPlán péče o národní přírodní rezervaci Koda na období 2018–2026 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-09.
↑ abcHORÁČKOVÁ, Jitka; TICHÝ, Tomáš. Květena a vegetace národní přírodní rezervace Koda v Českém krasu. In: Bohemia centralis. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 2014. Dostupné online. Číslo 32. S. 51–154.
↑ abcdefghiNárodní přírodní rezervace Koda [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-08.
↑ abLOŽEK, Vojen. Přírodní poměry národní přírodní rezervace Koda a nástin její krajinné historie od konce posledního glaciálu na základě svědectví malakofauny. In: Bohemia centralis. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 2014. Dostupné online. Číslo 32. S. 41–49.
↑CIBULKA, Radim. Český kras, Koda – národní přírodní rezervace [online]. Botany.cz, 2007-09-03 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.
↑ŠVECOVÁ, Anna; ŠVEC, Zdeněk. Příspěvek k poznání hub a mykofilních brouků ve státní přírodní rezervaci Koda (CHKO Český kras). In: Milan Rivola. Bohemia centralis. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1990. Dostupné online. ISBN80-85094-06-1. Číslo 19. S. 121–138.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.