Klášter svatého Mikuláše (Jaffa)

Klášter svatého Mikuláše
Սուրբ Նիկողայոս Վանք Հայոց
Lokalita
Stát IzraelIzrael Izrael
Místo Tel Aviv - Jaffa
Souřadnice 32°3′18,68″ s. š., 34°45′7,74″ v. d.
Základní informace
Řád Arménská apoštolská církev
Založení před 1000
Mateřský klášter Jeruzalém
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter svatého Mikuláše sídlí ve čtvrti Stará Jaffa v Tel Avivu–Jaffě, ve státě Izrael. Je situován v blízkosti přístavu, od ulice Retzif HaAliya HaShniya č. 3-7 (na nábřeží) po jižní hranici Netif HaMazalot a z jihovýchodu Segev street. Patří mezi nejstarší křesťanské lokality a komunity ve městěː byl založen před rokem 1000. Je klášterem arménské apoštolské církve v Palestině, spadá pod správu Arménského patriarchátu jeruzalémského.

Historie

Přesné datum založení kláštera není známo, došlo k němu za vlády Abbásovců, před rokem 1000. Zasvěcení patronu námořníků, svatému Mikuláši z Myry, určilo umístění kostela s klášterem do blízkosti jaffského přístavu.

Klášter sloužil jako první ze sítě vlastních církevních hospiců pro arménské poutníky ve Svaté zemi, jejich cesty organizovalo arménské bratrstvo sv. Jakuba. Z Jaffy na cestě do Jeruzaléma poutníci přespávali další noc v klášteře sv. Jiří v Ramle a pak v Arménské čtvrti v Jeruzalémě. Dále mohli pokračovat do svých enkláv v Nazaretu (je tam dosud, přímo za kostelem Narození Panny Marie), na sever do Haify a do Akkonu, nebo na západní břeh Jordánu do Betléma, Ramalláhu, Gazy, a dále do Ammanu v Jordánsku.[1]

Za francouzské invaze byl v klášteře vojenský lazaret. V březnu roku 1799 zde údajně Napoleon Bonaparte navštívil své vojáky, nakažené morem. Žánrový obraz Napoleon navštěvuje oběti moru v Jaffě namaloval na císařovu objednávku jako propagandu o pět let později dvorní malíř Antoine-Jean Gros, který v Jaffě nikdy nebyl a pro architekturu mohl využít jen zběžné dobové kresby.

Architektura

Klášter s kostelem tvoří velký architektonický komplex objektů, kaskádovitě uspořádaných do dvou až čtyř nadzemních pater a navazující na systém chodeb někdejší pevnosti, kam se obyvatelé v případě ohrožení města mohli ukrýt. Dále je obklopen obchody a obytnými (rekreačními) domy arménské komunity. Dříve tak tvořil arménskou čtvrť. Směrem k východu se rozkládá zahrada s mnoha palmami a bujnou vegetací. Zavlažuje ji moderní systém meliorace, která užívá odsolenou mořskou vodu.

Kostel má v současnosti jeden vstup ze severozápadní strany (z nábřeží), vstup do kaple v patře je z nádvoří. Přiléhají k nim také další prostory komunitního centra.

Kostel je poměrně malý a nízký, trojlodní, jeho středověké pilíře jsou obestavěné pozdějšími zdmi, klenby jsou křížové a valené s výsečemi. Ze staršího vybavení se dochovala jen ikona svatého Mikuláše v severní lodi.

Ze ostatních středověkých prostor se dochovaly archeologické nálezy, fragmenty úseků zdiva a valených kleneb a síň sklenutá sloupem se středověkou hlavicí.

Galerie

  • Hlavní vchod
    Hlavní vchod
  • Interiér kostela
    Interiér kostela
  • Druhé a třetí patro
    Druhé a třetí patro
  • Kaple na terase druhého patra
    Kaple na terase druhého patra
  • Středověká síň
    Středověká síň
  • Pohled z terasy
    Pohled z terasy
  • Pohled z balkónu přes minaret Mořské mešity
    Pohled z balkónu přes minaret Mořské mešity

Odkazy

Reference

  1. ↑ ERVINE Roberta, The Brotherhood of the St. James Monastery and the Symbolism of Armenian Jerusalem, inː "Monastic Life in the Armenian Church", Wien-Zürich 2018, s. 81-86.

Literatura

  • DUM TRAGUT, Jasmine – WINKLER, Dietmar W. (editoři), Monastic Life in the Armenian Church. Glorious Past - Ecumenical Reconsideration. (Sborník statí). LIT Verlag Gmbh Wien-Zürich 2018, ISBN 978-3-643-96066-5
  • MONTERESCU Daniel: Jaffa Shared and Shattered: Contrived Coexistence in Israel/Palestine. Indiana University Press 2015, dostupné online ISBN 978-0-253-01677-5

Externí odkazy

Zdroj