Nazaret

Nazaret
נצרת
الناصرة
Pohled na centrum Nazaretu
Pohled na centrum Nazaretu
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 300 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Severní
Nazaret
Nazaret
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 14,123 km²
Počet obyvatel 75 700 (2015[1])
Hustota zalidnění 5340,3 (r.2015) obyv./km²
Správa
Starosta Ramiz Džaraisí
Vznik 2200 př. n. l.
Oficiální web www.nazareth.muni.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nazaret (hebrejsky נצרת‎, נָצְרַתNacrat nebo נָצֶרֶתNaceret, arabsky الناصرة‎, an-Násira, v oficiálním přepisu do angličtiny Nazareth[2]) je město v Severním distriktu v Izraeli.

Geografie

Leží v historickém regionu Dolní Galilea a je také hlavním městem izraelského Severního distriktu. Nazaret se nachází v nadmořské výšce 300 metrů, ve vzdálenosti 25 km od Galilejského jezera a 9 km od hory Tábor, ve zvlněné krajině pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory), které jižně od města vystupují prudkým terénním zlomem z rovinatého Jizre'elského údolí, respektive z údolí Bik'at Ksulot, které je jeho pokračováním. Tento terénní zlom s převýšením několika set metrů vrcholí jižně od Nazaretu horami Har Kidumim a Har Ksulot. Prostor samotného města je potom lemován ze západu, severu a východu dalšími dílčími vrcholky Giv'at Jif'a, Har Cameret, Har Avihu, Har Nadav a Har Jona. Tyto vyvýšeniny jsou vesměs stavebně využity pro zástavbu Nazaretu a přilehlých měst v jeho aglomeraci a jsou odlesněny. Vodopisně je prostor města členěn několika podružnými sezónními toky. Jde o vádí Nachal Mizra a Nachal Tavor. Na severním okraji aglomerace začíná vádí Nachal Cipori.

Okolo Nazaretu se v průběhu 20. století vytvořila rozsáhlá aglomerace, sestávající z několika administrativně samostatných měst. Kromě vlastního Nazaretu jsou to na západě Jafa an-Naserija, na severu Rejne, Mašhad a Kafr Kana, na severovýchodě Nazaret Ilit a Ejn Mahil. Toto je vnitřní, územně zcela souvislý prstenec aglomerace. K němu se na vnějším okraji pojí další satelitní města. Na jihozápadě je to Migdal ha-Emek, za západě Ilut, na jihu Iksal. Celá aglomerace je prostoupena sítí dálkových silnic. Od západu sem přichází dálnice číslo 79, od jihozápadu dálnice číslo 75, od jihu pak dálnice číslo 60.

Dějiny

Město je významným křesťanským poutním místem. Podle Nového zákona tu došlo ke Zvěstování Panny Marie a Ježíš Kristus zde ve svém mládí žil.

Archeologické výzkumy prokázaly, že v tomto místě existovaly lidské osady již před 9 000 lety. Starý zákon, Talmud či ostatní relevantní historické spisy se však o městě nezmiňují. Nazaret není obsažen ani v seznamu 45 galilejských měst od Flavia Josefa. Postavení města v rámci Galileje i celé Judeje bylo tehdy nevýznamné. Někteří historikové dokonce tvrdí, že z důvodů neexistujících písemných zmínek Nazaret neexistoval až do 1. století n. l., jiní zase, že Nazaret patřil pod jiné město.

Podle Nového zákona byl Nazaret domovem Josefa s Marií a místem, kde archanděl Gabriel oznámil Marii, že porodí Ježíše. Zde také podle Nového zákona Ježíš prožil dětství a mládí. Počet obyvatel Nazaretu za Kristových dob je v současnosti neznámý, odhady se pohybují od 480 do 2 000 obyvatel.

První nebiblickou zmínku učinil až okolo roku 200 n. l. Sextus Julius Africanus (citovaný v Eusebiově díle Církevní dějiny), který poukázal na judskou vesnici „Nazara“.

Nazaret (1842, David Roberts)

V roce 637 dobyli Palestinu muslimové. Snaha o eliminaci muslimské kontroly nad Svatou Zemí vyústila o čtyři století později v první křížovou výpravu. Roku 1099 dobyl Galileu normanský rytíř Tankred a z Nazaretu učinil její hlavní město. Po Saladinově vítězství v Bitvě u Hattínu v roce 1187 se město znovu dostalo pod nadvládu muslimů, která byla v rozmezí let 1229 – 1263 přerušena v důsledku šesté křížové výpravy. V roce 1263 však město dobyl sultán Bajbars a nařídil zničení všech křesťanských budov a vyhnání křesťanského obyvatelstva, které se do města mohlo vrátit až v roce 1620.

Moderní dějiny

V plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 měl být Nazaret začleněn do severní části navrhovaného arabského státu. Ve válce za nezávislost nejprve arabská vojska vstoupila na území budoucího Izraele, Nazaret kapituloval po izraelském protiútoku 16. července 1948. Ben Dunkelman, velitel 7. brigády, dostal rozkaz k vysídlení arabského obyvatelstva Nazaretu, rozkazu ale neuposlechl. Na rozdíl od ostatních měst tedy v Nazaretu zůstalo původní nežidovské obyvatelstvo. Většina obyvatel byli arabští křesťané, po přílivu muslimských uprchlíků z okolních měst a vesnic začali ve městě převažovat muslimové.

Moderní město

V Nazaretu se nachází množství křesťanských poutních míst, mimo jiné:

  • Bazilika Zvěstování stojící na místě, kde archanděl Gabriel sdělil Marii, že porodí Ježíše
  • pravoslavný kostel Svatého Gabriela
  • řeckokatolický kostel stojící na místě bývalé synagogy z římských dob, kde se modlil Ježíš
  • místo, kde měl svatý Josef svou dílnu
  • jeskyně Svaté rodiny v kostele Sv. Josefa
  • Kána Galilejská, místo prvního zázraku, kde Ježíš při svatební hostině proměnil vodu ve víno
  • na blízké hoře Tábor se nachází chrám Proměnění, místo zjevení proroků Elijáše a Mojžíše apoštolům Petrovi, Jakubovi a Janovi

Nazaret je dnes jedno z nejvýznamnějších center izraelských Arabů. Staré město se skládá především z úzkých uliček, nachází se zde také arabský trh. V bezprostřední blízkosti baziliky Zvěstování se plánovala stavba velké mešity, což mělo za následek kritiku z křesťanských kruhů včetně papeže Jana Pavla II. Plánování mešity se oficiálně zastavilo v roce 2002.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel izraelští Arabové – přibližně 71 900 osob.[2] Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 75 700 lidí.[1] Obývají ho z 35–40 % arabští křesťané a z 60–65 % arabští muslimové. Židovské osídlení má sousední město Nazaret Ilit. Město je centrem širší aglomerace, jejíž populace dosahuje cca 200 000.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


Rok Obyvatelé
1949 18 500
1950 20 000
1951 20 300
1952 20 700
1953 21 200
1954 21 600
1955 22 200
1956 22 600
1957 23 100
1958 23 700
1959 24 300
1960 24 900
Rok Obyvatelé
1961 25 300
1962 26 400
1963 27 100
1964 28 100
1965 29 100
1966 30 000
1967 30 900
1968 31 900
1969 32 900
1970 34 000
1971 35 000
1972 33 300
Rok Obyvatelé
1973 35 400
1974 36 000
1975 36 700
1976 37 700
1977 38 600
1978 39 400
1979 40 400
1980 44 100
1981 44 900
1982 45 600
1983 44 800
1984 46 300
Rok Obyvatelé
1985 47 100
1986 48 100
1987 49 400
1988 50 600
1989 48 100
1990 49 600
1991 49 800
1992 51 000
1993 52 200
1994 53 500
1995 52 653
1996 54 070
Rok Obyvatelé
1997 55 494
1998 57 191
1999 58 300
2000 59 604
2001 60 600
2002 61 700
2003 62 700
2004 63 800
2005 64 300
2006 64 800
2007 65 500
2008 71 700
Rok Obyvatelé
2009 72 200
2010 73 000
2011 73 700
2012 74 000
2013 74 400
2014 74 600
2015 75 700
2016 75 900
2017 76 600
2018 77 100
2019 83 400

Odkazy

Reference

  1. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-09. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj