Migdal ha-Emek

Migdal ha-'Emek
מגדל העמק
Celkový pohled na Migdal ha-Emek
Celkový pohled na Migdal ha-Emek
Migdal ha-'Emek – znak
znak
Poloha
Souřadnice 32°40′43″ s. š., 35°14′40″ v. d.
Nadmořská výška 222 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Severní
Migdal ha-Emek
Migdal ha-Emek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 7,637 km²
Počet obyvatel 25 400 (2017[1])
Hustota zalidnění 2910,6 (r.2017) obyv./km²
Správa
Starosta Eli Barda (אלי ברדה)
Vznik 1952
Oficiální web www.migdal-haemeq.muni.il
PSČ 23100–23109
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Migdal ha-Emek (hebrejsky מִגְדַּל הָעֶמֶק, doslova „Věž údolí“, arabsky مجدال هعيمق, v oficiálním přepisu do angličtiny Migdal HaEmeq[2], přepisováno též Migdal HaEmek) je město v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 222 metrů v Dolní Galileji, na pomezí severního okraje Jizre'elského údolí s intenzivním zemědělstvím a pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory). Toto pohoří graduje severně a severozápadně od města převážně zalesněnými vrcholy Giv'at Jif'a, Har Bahran, Har Cameret a Giv'at Timrat. Na jihu a západě pak terén spadá do Jizre'elského údolí, přičemž svahy na jih od města jsou pokryty lesním komplexem Ja'ar Balfour. Do údolí ze zdejších hor směřují vádí Nachal Jif'at a Nachal Cvi.

Město leží cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů jihovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném a intenzivně zemědělsky využívaném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město Migdal ha-Emek je židovské, židovská sídla dominují i v sousedním Jizre'elském údolí. Na severní a východní straně ale začíná kompaktní blok vesnic a měst osídlených Araby, zejména převážně arabská aglomerace Nazaretu, jejíž volnou součástí Migdal ha-'Emek je.

Migdal ha-Emek je na dopravní síť napojen pomocí Dálnice číslo 75, která ve východozápadním směru vede z Haify do Nazaretu. Jižně od města prochází železniční trať v Jizre'elském údolí. Ta byl v provozu v 1. polovině 20. století a v roce 2016 byla po nákladné rekonstrukci obnovena. Funguje zde i stanice Migdal ha-Emek – Kfar Baruch.

Dějiny

Migdal ha-Emek byl založen roku 1952.[2] 30. listopadu 1952 se v nově dobudovaném městě usadily první rodiny.[3] Prvními obyvateli bylo 80 rodin, které sem dorazily z přístěhovaleckého tábora (Ma'abara) v Ramat Jišaj. Původní plán byl na zřízení zemědělské osady, ale kvůli nedostatku vhodné obdělavatelné půdy došlo místo toho k zbudování městského sídla.[4]

Migdal ha-Emek byl založen coby rozvojové město, které mělo demograficky posílit židovské osídlení v tomto regionu. Původně navrhováno pro novou obec pojmenování Migdal Chajim (מגדל חיים), podle prvního izraelského prezidenta Chajima Weizmanna, ale vládní Výbor pro pojmenování (Name Committee) to zamítl a doporučil název Migdal ha-Emek, odvozený od strategické vyvýšené polohy města, které přehlíží celou nížinu Jizre'elského údolí.[5] V rámci kategorie rozvojových měst patří Migdal ha-Emek mezi úspěšné obce, které překonaly počáteční ekonomické a sociální obtíže.[6] Během 50. let 20. století přitom město mělo problémy s špatnou hospodářskou situací a nedostatečnými službami. K obratu došlo až během 70. let. V Migdal ha-Emek působí v současnosti množství hi-tech firem. Zpočátku šlo o místní radu (malé město). Status většího města (městská rada) získal roku 1988.[4]

V únoru 2010 byla na místní poště objevena dopisová bomba. V důsledku toho Izrael dočasně zastavil veškeré poštovní služby v celé zemi, a to do doby, než bude tato událost prošetřena.[7]

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 22 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 23 900 osob).[2] Migdal ha-Emek je město se smíšenou, tedy sekulární i náboženskou populací. Podíl ultraortodoxních Židů ve městě je cca 30 %.[5] Ve městě žijí Židé původem z 33 zemí světa.[4] Zejména počátkem 90. let 20. století zaznamenala obec skokový nárůst v souvislosti s přílivem přistěhovalců z bývalého SSSR. Například roku 1991 zde kromě 15 300 starousedlíků žilo už 2 164 těchto nových přistěhovalců.[8]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. Počátkem 21. století se přírůstek populace téměř zastavil. K 31. prosinci 2017 zde žilo 25 400 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


Rok Obyvatelé
1952 175
1953 1 500
1954 1 650
1955 2 750
1956 3 020
1957 3 650
1958 3 850
1959 3 880
1960 3 950
1961 4 200
1962 5 400
1963 6 250
Rok Obyvatelé
1964 7 250
1965 7 700
1966 7 850
1967 8 000
1968 8 200
1969 8 500
1970 8 800
1971 9 500
1972 9 900
1973 11 000
1974 11 300
1975 11 800
Rok Obyvatelé
1976 12 200
1977 12 400
1978 12 700
1979 13 400
1980 13 700
1981 13 800
1982 14 100
1983 13 400
1984 14 101
1985 14 300
1986 14 500
1987 14 600
Rok Obyvatelé
1988 15 000
1989 15 300
1990 17 200
1991 18 500
1992 19 100
1993 20 100
1994 21 200
1995 22 252
1996 22 705
1997 23 040
1998 23 214
1999 23 500
Rok Obyvatelé
2000 23 910
2001 24 121
2002 24 500
2003 24 800
2004 24 800
2005 24 700
2006 24 700
2007 24 802
2008 23 900
2009 23 900
2010 24 100
2011 24 100
Rok Obyvatelé
2012 24 400
2013 24 800
2014 24 800
2015 25 000
2016 25 100
2017 25 400
2018 25 600
2020 25 675

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  3. ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 300. (anglicky) 
  4. ↑ a b c מגדל העמק [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  5. ↑ a b אודות העיר [online]. migdal-haemeq.muni.il [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-09. (hebrejsky) 
  6. ↑ KOL.AUT. Israel Society. Jeruzalém: Keter Publishing House, 1974. Dostupné online. ISBN 0-7065-1323-1. S. 250. (anglicky) 
  7. ↑ Izrael dočasně zastavil poštovní služby kvůli dopisové bombě [online]. Lidovky.cz, 2010-02-22 [cit. 2010-02-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 133. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj