Karl von Kronnowetter

Karl von Kronnowetter
Velitel námořní základny v Pule
Ve funkci:
1884 – 1886
Předchůdce Alfred von Barry
Nástupce Karl von Schaffer
Velitel C. k. námořní akademie v Rijece
Ve funkci:
1877 – 1883
Předchůdce Karl von Lindner
Nástupce Josef von Pichler
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost kontradmirál (1884), kapitán řadové lodi (1870), fregatní kapitán (1864)

Narození 2. prosince 1832
Petrohrad
Úmrtí 20. března 1890 (ve věku 57 let)
Terst
Titul rytíř (1887)
Rodiče Carl Kronnowetter
Profese důstojník a aristokrat
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl von Kronnowetter (německy Carl Ritter von Kronnowetter, uváděn též jako Kronowetter) (2. prosince 1832 Petrohrad20. března 1890 Terst) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1850, absolvoval řadu zámořských plaveb a vyznamenal se účastí v několika válkách. V letech 1877–1883 byl velitelem C. k. námořní akademie v Rijece a nakonec velitelem válečného přístavu v Pule (1884–1886). V roce 1884 dosáhl hodnosti kontradmirála a po odchodu do výslužby byl povýšen do šlechtického stavu (1887).

Biografie

C. k. námořní akademie v Rijece, kde byl Karl Kronnowetter velitelem 1877–1883

Byl synem dvorního malíře a miniaturisty Carla Kronnowettera (1795–1837). Studoval na námořní akademii v Benátkách a Terstu (1846–1850), v roce 1850 vstoupil jako kadet k námořnictvu. Na fregatě SMS Venus cestoval do Neapole a na korvetě SMS Carolina absolvoval plavbu do Severního moře a k břehům Ruska (1850–1851), v roce 1851 se plavil do Karibiku. V roce 1851 získal hodnost praporčíka[1] a střídal službu na různých lodích, na fregatě SMS Radetzky absolvoval v letech 1855–1856 studijní cestu do Anglie. V roce 1856 byl povýšen na poručíka II. třídy a působil mimo jiné u oblastního námořního velitelství v Benátkách.[2] Jako poručík I. třídy (1857)[3] se v roce 1859 zúčastnil války se Sardinií na korvetě SMS Dandolo, s níž následně cestoval do Maroka a Španělska. Poté působil u oblastního námořního velitelství v Terstu. [4]

Jako velitel dělového člunu SMS Seehund cestoval v roce 1864 do Řecka a zúčastnil se také dánsko-německé války. Téhož roku získal hodnost fregatního kapitána (12. května 1864) s přidělením k námořnímu arzenálu v Pule.[5] Na parníku SMS Greif se v roce 1866 zúčastnil bitvy u Visu[6] a v letech 1866–1868 byl pobočníkem velitele námořní základny v Pule admirála Antona Bourguignona.[7] Několik strávil jako úředník v námořní sekci na ministerstvu války ve Vídni, kde byl přednostou I. oddělení (1868–1873),[8] a mezitím byl povýšen na kapitána řadové lodi (29. října 1870).[9]

Obrněná loď SMS Lissa, vlajková loď Karla Kronnowettera v roce 1883

V letech 1873–1875 byl velitelem fregat SMS Radetzky[10] a SMS Novara a znovu působil také v Pule.[11] Na císařské jachtě SMS Miramar doprovázel v roce 1876 císaře Františka Josefa do Řecka. V letech 1877–1883 zastával funkci velitele C. k. námořní akademie v Rijece.[12][13] V roce 1883 velel obrněné lodi SMS Lissa[14] a nakonec byl v letech 1884–1886 velitelem válečného přístavu v Pule.[15][16] K datu 1. května 1884 byl povýšen do hodnosti kontradmirála[17] a v roce 1886 byl penzionován.[18]

Oženil se v roce 1868 v Terstu, jeho manželkou se stala uherská šlechtična baronka Beatrice Vranyczányová von Dobrinović (1842–1930), měli spolu tři dcery.[19]

Tituly a ocenění

Po odchodu do výslužby byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř (1887). Během služby u námořnictva získal vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[20]

Rakousko-Uhersko

Zahraničí

Odkazy

Reference

  1. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1852; Vídeň, 1852; s. 614 dostupné online
  2. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1857; Vídeň, 1857; s. 889 dostupné online
  3. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 863 dostupné online
  4. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 863 dostupné online
  5. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 704 dostupné online
  6. Velení rakouského námořnictva v bitvě u Visu dostupné online
  7. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 739 dostupné online
  8. WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918 ; Vídeň, 1961; s. 140 dostupné online
  9. Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 893 dostupné online
  10. Kais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 692 dostupné online
  11. Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 68 dostupné online
  12. Přehled velitelů C. k. námořní akademie na webu moja-rijeka.eu dostupné online
  13. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1883; s. 57 dostupné online
  14. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 85 dostupné online
  15. Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 931, 934 dostupné online
  16. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 58 dostupné online
  17. Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 967, 972 dostupné online
  18. Služební postup Karla Kronnowettera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 96 dostupné online
  19. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1907; Gotha, 1906; s. 670–671 dostupné online
  20. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 54 dostupné online

Literatura

  • SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 340–344 (heslo Karl von Kronnowetter) ISBN 3-7648-2511-1

Zdroj