Karl Egon Ebert

Karl Egon Ebert
Karl Egon rytíř Ebert
Karl Egon rytíř Ebert
Narození 5. června 1801
Praha-Malá Strana
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 24. října 1882 (ve věku 81 let)
Praha-Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Pseudonym Franta Wokrauliczek
Povolání básník, spisovatel, dramatik, dramaturg a libretista
Vzdělání právnické
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Egon rytíř Ebert, psán též Carl Egon Leopold Ebert, (5. června 1801 Praha-Malá Strana[1] — 24. října 1882 Smíchov[2] u Prahy) byl německy píšící básník, prozaik, dramatik, veřejný činitel a novinář z Čech.

Život

Pocházel z pražské německé rodiny fürstenberského knížecího úředníka a advokáta JUDr. Xaveria Michaela Eberta (1768–1829), původem z Jihlavy, a jeho ženy Josefy Hürschmannové z Prahy[3]. Rodina byla známa vřelými sympatiemi k vlasti: teritoriálním vlastenectvím. Po absolutoriu německého gymnázia v Praze vystudoval práva na univerzitě ve Vídni. Po rigorózních zkouškách roku 1825 nastoupil na zámku v Donaueschingenu jako knihovník svého kmotra, knížete Egona z Fürstenbergu. Dále cestoval po Německu (zalíbilo se mu v Drážďanech a v Karlsruhe) a po Švýcarsku.

Od roku 1832 zakotvil v Praze. Živil se jako úředník, a to vrchní správce administrativy knížecích fürstenberských statků v Čechách a dvorní rada. Dále byl veřejným činitelem a publicistou. Zasloužil se o zrušení roboty roku 1848 i o zavedení první železnice do Čech (Buštěhradská dráha). Za své zásluhy roku 1872 obdržel Řád železné koruny a byl povýšen do rytířského stavu. Zůstal svobodný a bezdětný.

Literární dílo

Ve svých dílech se zasazoval o mírumilovné soužití Čechů a Němců v Čechách, byl zastáncem tzv. bohemismu, blízkým přítelem Františka Palackého a dalších českých obrozenců. Svými dramaty se snažil zprostředkovat česká témata německému obecenstvu. Epos Wlasta, „česká národní hrdinská báseň“, měl v německojazyčném prostředí značný ohlas a byl jedním z nejznámějších pražských literárních děl první poloviny 19. století. Roku 1848 Ebert podepsal prohlášení 60 spisovatelů o zrovnoprávnění české a německé národnosti. V pozdním prozaickém díle o továrníku a jeho dělnících projevil vysokou míru sociálního cítění.

Básně

  • Wlasta: Böhmisch - nationales Heldengedicht in drey Büchern (1825/28)[4]

Próza

  • Eine Magyarenfrau (1865)
  • Der Fabriksherr und seine Arbeiter(1866)

Hry

  • Bretislaw und Jutta (1828)
  • Tschestmir (Czestmir) (1835)
  • Der Frauen Lieb und Hass (1862)
  • Ein Gelübde (1862)

Operní libreta

Vyobrazení

Ebert se projevoval jako rozmařilý estét, rád a mnohokrát se dával portrétovat, jak v malbě, tak grafiky a fotografy.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově
  3. ↑ Národní archiv ČR, Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva z let 1780-1830
  4. ↑ EBERT, Karl Egon. Wlasta. Böhmisch - nationales Heldengedicht in drey Büchern [online]. in Prag: J.G. Calve’sche Universitätsbuchhandlung, 1829 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • LUDVOVÁ, Jitka. Ebert Carl Egon. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, 2005. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1346-6. S. 130–132.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha: Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 512–513. 
  • Die allgemeine Deutsche Biographie, díl 4, Dittel - Falck, Berlín 1959, s. 256-257

Související články

Externí odkazy

Zdroj