Kačina (přírodní památka)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Kačina
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Přírodní památka Kačina
Přírodní památka Kačina
Základní informace
Vyhlášení 15. března 2014
Vyhlásil Středočeský kraj
Nadm. výška 202–228 m n. m.
Rozloha 197,20 ha[1][2]
Správa Krajský úřad Středočeského kraje
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Kutná Hora
Umístění Nové Dvory, Svatá Kateřina, Svatý Mikuláš
Souřadnice 49°58′58,6″ s. š., 15°20′12,25″ v. d.
Kačina
Kačina
Další informace
Kód 5939
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Kačina je přírodní památka u vesnice Svatý Mikuláš v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Nachází se v areálu zámeckého parku Kačina. Chráněné území leží v nadmořské výšce 202–228 metrů a zaujímá 197,2 hektaru.[3] Přes dvě třetiny území jsou zejména lesní porosty tvrdého luhu a zbylou část území pokrývají travní porosty s občasným výskytem solitérních stromů a remízek, mokřadní biotopy a orná půda.[3]

Území přírodní památky se v plném rozsahu překrývá s evropsky významnou lokalitou (EVL) soustavy Natura 2000 Kačina[4], která byla vyhlášena roku 2008 z důvodu ochrany biotopů hercynských dubohabřin, tvrdých luhů nížinných řek, vlhkých bezkolencových luk a ochraně přirozeného prostředí pro chráněné druhy bezobratlých žijících na této lokalitě. Oblast byla vyhlášena přírodní památkou roku 2014[3] z důvodu ochrany ohrožených populací druhů páchníka hnědého, lesáka rumělkového,[5], krasce lipového, kuňky obecné, skokana štíhlého a rdestu světlého.[3]

Dominantou území je zámek Kačina a zámecká zahrada z 19. století, které nechal vybudovat Jan Rudolf Chotek z Chotkova. V zámku se nachází pobočka Národního zemědělského muzea.[6] Významnými místy v zámecké zahradě jsou kamenný most se třemi mohutnými platany, nejmohutnější akát v Čechách,[7] zámecké kaštanové a lipové aleje, bylinková zahrádka, Arboretum a několik naučných stezek.[8]

Historie

Empírový zámek Kačina

Zámek Kačina si nechal jako své letní reprezentační sídlo postavit Jan Rudolf Chotek z Chotkova (český šlechtic, rakouský státník a mecenáš) v letech 1806–1824. První zmínky o upravování kačinské krajiny pocházejí ze 17. století, kdy na území vznikala feudální komponovaná krajina. Primárně na konci 17. století začaly výrazné úpravy krajiny lidmi. Jednalo se o výsadby alejí, vytváření nových vodních ploch a budování drobných staveb.

Ve druhé polovině 20. století došlo k výrazné intenzifikaci zemědělství. Krajinný ráz byl tedy z velké části ovlivněn jak samotným zemědělstvím, tak výstavbou objektů zemědělské velkovýroby. Během Druhé světové války byl zámek i s přilehlými pozemky okupován a využíván příslušníky Hitlerovy mládeže, ke konci války se zde usídlili nacistické jednotky SS.[9][10]

Posledním výrazným zásahem byla rozsáhlá regenerace v letech 2011–2013. Cílem regenerace bylo krajinu, jež byla intenzivně poničena zemědělstvím a historickými událostmi, vrátit do podoby již měla před polovinou 19. století.

V roce 2014 byla dle Sdělení Ministerstva životního prostředí z roku 2008 Kačina vyhlášena evropsky významnou lokalitou NATURA 2000. Ve stejném roce byla Kačina vyhlášena i jako přírodní památkou.[5]

Přírodní poměry

Územní celek přírodní památky leží ve Středočeském kraji, v okrese Kutná Hora, necelých šest kilometrů severovýchodně od Kutné Hory, u vesnice Svatý Mikuláš. Reliéf je nížinný a rozkládá se na horním toku potoka Stará Klejnárka. Převážná část území je zalesněna s malou částí travních porostů, mokřadních a vodních biotopů (rybníčků, tůní, slepých ramen).[3] Jsou zde malé výškové rozdíly (do třiceti metrů), ale na většině území jde pouze o rozdíly v rámci jednotek metrů.[11]

Geomorfologie

Území Kačina leží v geomorfologickém celku Středolabská tabule, podcelku Čáslavská kotlina, okrsku Žehušická kotlina.[3] Krajina je zde tzv. komponovaná krajina, tedy esteticky výrazně krajinářsky upravena, v tomto případě jako území navazující na rezidenční sídlo – zámek Kačina.[11] Kolem něj se nachází park anglického stylu s velkým počtem solitérních listnatých dřevin (dub, lípa, jírovec, jasan).[11]

Geologie a pedologie

Geologické podloží je tvořeno převážně dvojslídnými pararulami kutnohorského krystalinika. Ty jsou svrchu překryty mladými kvartérními fluviálními sedimenty, a to převážně vátými písky, štěrky a nivními sedimenty (povodňové hlíny). V nivě Klejnárky jsou i štěrkopísky společně s povodňovými hlínami, dokonce i jíly.[12] Půdní pokryv tvoří na výchozech křídových hornin pararendziny, na štěrkopískových terasách arenické kambizemě a v západní části podmáčené černice.[5]

V okolí přírodní památky jsou převážně svrchně křídové sedimenty s výjimečným výskytem krystalických hornin jako jsou rula a amfibolit v podobě suků, kde lze pozorovat zachovalé stopy po křídové mořské fauně v podobě zkamenělin.[13]

Hydrosféra a podnebí

Rybníček na lokalitě

Potok Stará Klejnárka na území vytváří mokřadní biotopy a ve středu i menší rybníček.[8] V minulosti se zde vyskytovaly mělké luhy, podmáčené olšiny a mnohem více slepých nebo mrtvých ramen v různých sukcesních stádiích.[14] Potok je pravým přítokem řeky Klejnárky.[8]

Klejnárka je malá řeka tekoucí Kutnohorskem, která se nedaleko Kolína vlévá do Labe.[8] V 18. století byla napřímena a zahloubena v úseku pod Novými Dvory. Jedná se o přirozený tok, který není od doby výše zmíněného zásahu lidmi cíleně modifikován. Kvalita vody je ve III. třídě jakosti. Ekologický stav je nevyhovující (bentos) nebo potenciálně nevyhovující. Navíc jsou sedimenty potoka znečištěny těžkými kovy z dřívější hornické činnosti v oblasti Kutné Hory (jedná se o nejhorší stav v povodí středního Labe).[14]

Mokřadní biotop

Průměrné roční teploty zde bývají kolem 9 °C a průměrný roční úhrn srážek dosahuje 570 milimetrů. Zimy zde bývají krátké a mírné, s nestálou sněhovou pokrývkou. Okolí Kutné Hory je považováno za nejteplejší v Čechách, čemuž odpovídá i vegetační složení (příkladem mohou být teplomilné dubohabřiny).[13]

Fauna

Lokalita je významná výskytem několika druhů bezobratlých, obojživelníků a ptáků. Kvůli místním populacím ptáků a brouků se zde ponechávají staré doupné a odumřelé stromy. V nich totiž velké množství ptáků hnízdí, např. holub doupňák (Columba palumbus) a strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)[5], a bezobratlí živočichové (převážně brouci) v nich žijí. Při entomologickém průzkumu přírodní památky v letech 1976–2017, zde bylo pozorováno 144 druhů bezobratlých z toho patnáct ohrožených druhů a jeden kriticky ohrožený druh.[5] Některými druhy nalezených bezobratlých jsou páchník hnědý (Osmoderma eremita), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), krasec lipový (Ovalisia rutilans), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), šídlo luční (Brachytron pratense) a nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis).[5]

Flóra

Aktuální vegetaci zastávají zejména lesní společenstva tvrdých luhů a dubohabřin. Hlavními zástupci dřevin zde jsou dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a další druhy listnatých stromů (jilm vaz, javor mléč, javor klen a olše lepkavá).[3] Nalezneme zde však i stromy ovocné, například jabloň lesní (Malus sylvestris), hrušeň planá (Pyrus pyraster) a třešeň ptačí (Cerasus avium).[11]  

Bylinné patro není příliš rozvinuté, což má souvislost s omezenou historickou kontinuitou lesa na většině území.[5] Z mokřadních a vodních společenstev se zde vyskytují vzácné a ohrožené druhy rostlin např. pryšec lesklý (Euphorbia lucida) a rdest světlý (Potamogeton lucens).[3] Vyskytují se zde však i nepůvodní druhy rostlin vysazené v blízkosti zámku Kačina např. trnovník akát (Robinia pseudoacacia), tis obecný (Taxus baccata) nebo platany (Platanus)[11]

Ochrana

Typické dubohabřinové stanoviště

Přírodní památka Kačina byla vyhlášena v roce 2014 správou Středočeského kraje.[3] Celý prostor přírodní památky Kačina byl dle soustavy NATURA 2000 též vyhlášen Evropsky významnou lokalitou (EVL).[15] Hlavními cíli ochrany jsou zde jak konkrétní chráněné druhy rostlin a živočichů (především brouků a žab), tak významná stanoviště a biotopy.

Významná stanoviště

  • Hercynské dubohabřiny, zalesněné stanoviště s primárním výskytem rodů Dub (Quercus) a Habr (Carpinus). Výskyt těchto lesních společenstev je na území České republiky především maloplošný, což zvyšuje riziko působení vnějších vlivů. Zároveň jsou tato stanoviště hojně využívaná k těžbě dřeva a následně zaplňována nepůvodními dřevinami, což narušuje původní druhové bohatství těchto stanovišť. [16]
  • Tvrdé luhy nížinných řek, biotopy v úvalech nížinných řek, jejichž prosperita je závislá především na občasném zaplavování a bezzásahovosti člověka.[16]
  • Vlhké bezkolencové louky, druhově bohatý ekosystém, který kombinuje druhy vlhkých stanovišť a vlhkých luk. Pro udržení přirozeného stavu stanoviště je nutný management ve formě kosení a pastvy, bez nichž je stanoviště náchylné na zárůst dřevinami a následkem toho, i místní ztrátu biodiverzity druhů. [17]

Travní porosty a orná půda je obhospodařována Národním zemědělským muzeem a lesní porosty Lesy ČR.

Druhová ochrana

Dřevěná podobizna lesáka rumělkového na naučné stezce Ze života hmyzu
Skokan štíhlý
  • Páchník hnědý (Osmoderma eremita) je brouk z čeledi vrubounovití (Scarabaeidae), který obývá dutiny listnatých stromů. Své stanoviště téměř nikdy neopouští, proto je na něm závislý pro své přežití. Antropogenními zásahy páchník však o svá přirozená stanoviště přichází, jelikož duté stromy bývají považovány za nebezpečné a z krajiny jsou často odstraňovány, vypalovány, či dochází k sanacím. [18] Páchník hnědý má proto dnes omezená stanoviště výskytu a obývá především parky, řídké lesy, obory a aleje kolem rybníků a cest. Dle zákona je v České republice chráněn jako zvláště chráněný druh, který je kriticky ohrožený. Dle Plánu péče o přírodní památku Kačina se výskyt páchníka v PP Kačina naposledy potvrdil v roce 1995 a od té doby zde byl nalezen pouze druh doprovodný, kovařík rezavý (Ludius ferrugineus). Nenalezení páchníka však nemusí znamenat jeho nepřítomnost. Vzhledem ke skrytému způsobu života (často v dutinách v korunovém patře stromů) a minimální mobilitě je totiž jeho monitoring složitý.[19][3]
  • Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) je brouk z čeledi lesákovitých (Cucujidae). Ve svém životním cyklu je závislý na odumřelých stromech, a to především topolů (Populus), javorů (Acer), buků (Fagus) a dubů (Quercus), pod jejichž kůru klade samička oplozená vajíčka.[3][20]Ideální stanoviště jsou padlé či zlomené stromy s odpovídajícím stupněm rozkladu lýka. O tato svá zásadní stanoviště přichází nevhodným lesním hospodařením, při němž dochází ke kácení starých stromů a vysazování nepůvodních dřevin. Druh je zákonem chráněný jako silně ohrožený. Ochrana spočívá především v zachování starých stromů a nová výsadba preferovaných stromů. Podobně jako u páchníka se bohužel v nejnovějších monitorinzích nepodařilo výskyt tohoto druhu na území PP Kačina potvrdit.[21][3]
  • Krasec lipový (Lamprodila rutilans) je brouk z čeledi krascovití (Buprestidae). Dle Červeného seznamu ČR je zařazen jako téměř ohrožený druh, avšak ve směrnici Evropské unie NATURA 2000 nebyla jeho přítomnost v PP Kačina opomenuta. Zámecký park pro něj totiž představuje ideální stanoviště. Krasec se v dnešní době hojně nachází zejména ve městech a obcích, kde mu vyhovují právě parky a stromové aleje. Krasec je ve svém životním cyklu vázán na, pro mírný podnebný pás typické, lípy, konkrétně na lípu velkolistou (Tilia platyphyllos) a lípu malolistou, též srdčitou (Tilia cordata).[22][23]
  • Kuňka obecná (Bombina bombina), též někdy označována jako kuňka ohnivá je maximálně 5 cm velká žába z čeledi kuňkovití (Bombinatoridae). Dle zákona je chráněna jako silně ohrožený druh. Na základě Směrnice o stanovištích bylo programem NATURA 2000 vyhlášeno každé místo výskytu kuňky obecné jako Evropsky významná lokalita. Kuňka je náchylná zejména na dostupnost a kvalitu biotopů, jichž vystřídá v průběhu roku hned několik.[24] Pro své rozmnožování vyžaduje mělké a rozlohou malé vodní plochy (nejčastěji vodní nádrže, rybníky, či kaluže). Tato stanoviště se však stávají vzácnými kvůli extenzivnímu nasazování ryb do vodních ploch za účelem rybolovu. Zároveň kuňka vyžaduje i mnoho suchozemských stanovišť s otevřenou krajinou a pravidelnou péčí, jako jsou mokřadní louky. Mezi další stanoviště, kde se kuňka vyskytuje patří například nedaleká přírodní památka Nový rybník u zámku Kačina o rozloze téměř patnáct hektarů, která byla k zajištění ochrany místní populace kuňky obecné přímo zřízena.
  • Skokan štíhlý (Rana dalmatina) je hnědý skokan s nápadně dlouhýma zadníma nohama. Řadí se do čeledi skokanovití (Ranidae), konkrétně se jedná o rod Rana (česky skokan). Dle EU se jedná o druh vyžadující přísnou ochranu a v ČR je zákonem chráněn jako silně ohrožený druh.[25] Stejně jako u kuňky je důvodem jeho ohrožení především nadměrná rybí osádka ve vodních plochách, která jsou zásadní pro rozmnožování. Ryby totiž ohrožují vyvíjející se pulce a vyžírají jim potravu. Skokan je také velmi citlivý na čistotu krajiny, a i při menším znečištění stanoviště ihned opouští.[25]
  • Rosnička zelená (Hyla arborea) je malá žába z čeledi rosničkovití (Hylidae) a jedná se o jediného zástupce této čeledi na našem území. Hraje významnou roli ve fungování ekosystému, jelikož její přítomnost přirozeně reguluje populace hmyzu. Ačkoli je rosnička na svá stanoviště poměrně nenáročná, vyžaduje pro svůj život primárně nepřítomnost ryb. V naší krajině však ubývá vodních ploch bez rybích obsádek a populace rosničky tedy v posledních letech výrazně klesla. Dle zákona je evidována jako silně ohrožený druh a dle Evropské směrnice o stanovištích jde o druh vyžadující přísnou ochranu.[26][27]
  • Pryšec lesklý (Euphorbia lucida) roste především na okrajích lužních lesů a na vlhkých loukách.[28] V České republice patří mezi silně ohrožené druhy. Dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky se řadí do kategorie ohrožení C2b, tedy taxony s předpokládaným snížením početnosti.[29]
  • Rdest světlý (Potamogeton lucens) se vyskytuje výhradně v hlubokých stojatých či volně tekoucích vodách s bahnitým dnem bohatým na živiny.[30] Dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky se řadí do kategorie ohrožení C3, tedy ohrožené druhy, jejichž rozšíření ubylo o 20–50 % oproti záznamům z historie.[29]

Dlouhodobý cíl ochrany

Spadlý osluněný strom, ideální stanoviště páchníka hnědého

Hlavním dlouhodobým cílem je udržení stabilních a perspektivních druhů populací, které jsou předmětem ochrany. S tím souvisí nutnost pečovat o vybrané přírodní biotopy, aby byl udržen/dosažen požadovaný příznivý stav, tím se udrží příznivé podmínky pro populace cílových druhů živočichů a rostlin.[3]Budou prováděná taková opatření, aby populace páchníka a lesáka byly oživeny a měly potřebné podmínky k životy (pokud již na této lokalitě nevymřely). V případě lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus) budou ponechávány staré zastíněné stromy a pro páchníka hnědého (Osmoderma erenita) je nutné intenzivně provádět uvolňování mohutných stromů z porostu, aby byly tyto stromy lépe osluněny.[3] Na území EVL a přírodní památky také probíhají pravidelné průzkumy a monitoringy. Aktuálně poslední monitoring byl entomologický a proběhl v roce 2021. Zaměřoval se především na výskyt chráněného páchníka hnědého, lesáka rumělkového a také na krasce lipového, avšak i na další ochranářsky významné druhy brouků. Probíhají také průzkumy botanické, pro určení stavu dřevin, vymezených či potenciálně ideálních jako biotopy výše zmíněných chráněných saproxylofágních brouků.[3]

Turismus

Přírodní památka Kačina se nachází v parku empírového zámku Kačina. Stavba pochází z počátku 19. století a je chráněna jako Národní kulturní památka. V interiéru zámku se nachází prohlídkový okruh původního vybavení a také Muzeum českého venkova (pobočka Národního zemědělského muzea)[6]. V zámku můžete navštívit četná divadelní představení, výstavy, či tematicky zaměřené prohlídky (noční prohlídky, či prohlídky jimiž provázejí místní strašidla).[31]

Samotným parkem prochází tři naučné stezky, včetně naučné stezky Ze života hmyzu na Kačině z roku 2019, která návštěvníky provádí nejčastějšími druhy hmyzu vyskytujícími se v této lokalitě. Naučné tabule obsahují mimo zajímavostí i vyřezávané podobizny tohoto hmyzu v nadživotní velikosti, které jistě zaujmou i mladší návštěvníky. Historií zámku i přilehlého parku poté provádí například Naučná stezka Zámecký park Kačina, která vede kolem hlavních pěších cest na území přírodní památky.[32]

Přímo u vchodu do zámeckého parku se nachází zastávka autobusu (Svatý Mikuláš, Zámek Kačina), na kterou jezdí autobusy z vlakového i autobusového nádraží v Kutné Hoře.[33] Samotný zámek má od května do září otevřeno každý den, v říjnu a dubnu pouze o víkendech. Park je však volně přístupný každý den a to celoročně (není oplocen). V otevírací době je v prostorách zámku otevřena i Zámecká kavárna na Kačině Empir cafe.[33]

Galerie

  • Potok Stará Klejnárka protékající přírodní památkou

    Potok Stará Klejnárka protékající přírodní památkou

  • Významný strom na lokalitě

    Významný strom na lokalitě

  • Rozcestník v zámeckém parku

    Rozcestník v zámeckém parku

  • Soliterní dub

    Soliterní dub

  • Lesní rybníček

    Lesní rybníček

  • Novodvorská lipová alej

    Novodvorská lipová alej

Odkazy

Reference

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Kačina [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ Evropsky významné lokality. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g KARLÍK, Petr. Plány péče [online]. [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Areál Kačina [online]. Národní zemědělské muzeum [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ HAVLÍČEK, Vladimír. Nejmohutnější trnovník akát v ČR roste u zámku Kačina [online]. Muzejní a vlastivědný spolek "Včela Čáslavská", 2018-06-19 [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d Mapy.cz. Turistická mapa [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kačina [online]. Zaniklé krajiny [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historie zámku Kačina [online]. Národní zemědělské muzeum [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e LIPSKÝ, Zdeněk. Kačina: Krajinný ráz. web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ Geovědní mapy 1 : 500 000 [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Kutnohorsko: Charakteristika území. www.zaniklekrajiny.cz [online]. Zaniklé krajiny [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Aktivita 903A01 Přírodní potenciál, jeho ochrana a využití [online]. Projekt VaV MŠMT Kačina 2006–2011 [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ Natura 2000. nature.cz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Dendrologie. dendrologie.upol.cz [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ Portál české flóry. flora.upol.cz [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  18. ↑ Kdo je páchník hnědý?. www.poodrizije.cz [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ Páchník hnědý (Osmoderma barnabita). www.muzeummost.cz [online]. Muzeum Most [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  20. ↑ Cucujus cinnaberinus - AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  21. ↑ Cucujus cinnaberinus – lesák rumělkový [online]. Natura Bohemica [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  22. ↑ Lamprodila rutilans – krasec lipový [online]. Natura Bohemica [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  23. ↑ Druhová ochrana živočichů [online]. Natura Bohemica [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  24. ↑ Bombina bombina - AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b Rana dalmatina – skokan štíhlý [online]. Natura Bohemica [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  26. ↑ Rosnička zelená. obojzivelnici.wbs.cz [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  27. ↑ Hyla arborea - AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ EUPHORBIA LUCIDA Waldst. et Kit. – pryšec lesklý / mliečnik lesklý [online]. 2015-09-06 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b GRULICH; CHOBOT. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. portal.nature.cz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  30. ↑ POTAMOGETON LUCENS L. – rdest světlý / červenavec lesklý [online]. 2014-12-07 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  31. ↑ S.R.O, NETservis. Zámek, muzeum a park – zámek Kačina. Národní zemědělské muzeum, s. p. o. [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ Naučná stezka Ze života hmyzu na Kačině [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj