Lesák rumělkový

Jak číst taxoboxLesák rumělkový
alternativní popis obrázku chybí
Cucujus cinnaberinus – lesák rumělkový
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád brouci (Coleoptera)
Čeleď lesákovití (Cucujidae)
Rod lesák (Cucujus)
Binomické jméno
Cucujus cinnaberinus
(Scopoli, 1763)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) je brouk z čeledi lesákovitých, vázaný na mrtvé dřevo (saproxylický).

Rozšíření

Východní část střední Evropy, hory v Rumunsku. Na severu žije porůznu a vzácně v jižnější části Skandinávie.[2] Lesák rumělkový je západopalearktický druh, žije i v severní, východní a jihovýchodní Evropě (od jižní Fennoskandie po Řecko) s izolovaným výskytem v jižní Itálii, východně do Ruska a Ukrajiny. Ve střední Evropě je znám z Bavorska, ČR, Polska, Rakouska a Slovenska.[3] Nové nálezy lesáka rumělkového pocházejí z Bulharska a Srbska[4]

Výskyt v Česku

Výskyt je nesouvislý, v lesních porostech s dostatkem odumřelého dřeva, příp. v alejích, větrolamech, oborách, parcích a příměstských lesích.[5] Vyskytuje se především v nížinných oblastech. Po řadu let byl považován za velmi vzácný druh známý pouze z Beskyd (NPR Mionší) a z lužních lesů při dolním toku Dyje (staré nálezy i ze Šumavy a Vraného). Od 90. let 20. stol. se objevují nálezy z dalších oblastí: lesák rumělkový je znám z lesů na dolním toku Odry, z povodí Bečvy a Svratky a z lokalit ve středních a východních Čechách (střední Polabí, dolní Poohří),[6] nově byl zjištěn v Bílých Karpatech.[3]

Popis

Tělo silně zploštělé, 11–15 mm dlouhé, hlava trojúhelníkovitá s rozšířenými spánky, oči velké, kusadla mohutná, nohy běhací. Zbarven rumělkově červeně (slabě leskle), oči, tykadla a nohy černé. Jantarově žlutá larva s tmavší hlavou je plochá, tykadla má krátká, na posledním zadečkovém článku koncové štěty (urogomfy).[5]

Ekologie

Vyskytuje se v květnu až červenci v listnatých lesích, kde se brouci ukrývají pod kůrou odumírajících nebo odumřelých listnatých dřevin (méně jehličnatých).[2] Všechna stadia žijí pod kůrou stromů, celoročně.[5] Dospělí brouci i larvy jsou draví, loví larvy a kukly podkorního hmyzu pod mírně odchlípenou kůrou. Vývoj je min. dvouletý; larva dvakrát přezimuje a v červenci se kuklí, přičemž stadium kukly trvá pouhých ±10 dní. Dospělý brouk zůstává v místě vylíhnutí do následujícího jara, pak je opouští. K plnému vybarvení dospělců dochází asi po třech dnech.[2] Chobot uvádí, že larvy i imaga se pravděpodobně živí hnijícím lýkem, ale larvy zřejmě požírají i larvy jiného podkorního hmyzu včetně slabších jedinců vlastního druhu.[7]

K vývoji vyžaduje dostatečný počet padlých či zlomených stromů v souvislých lesních porostech s přirozenou skladbou dřevin. Patrně mu vyhovují zapojené porosty, tedy zástin a vyšší relativní vlhkost. Pravděpodobný dostatek strukturně odpovídajících, zejm. lužních porostů je zřejmě v příčinném vztahu se vzrůstajícím počtem nálezů v současnosti.[7][3]

Nejraději vyhledává plantáže rychle rostoucích hybridních topolů. V krajině střední Evropy jich je dostatek, je v nich dost odumřelého dřeva a jsou prosluněné, protože byly zakládány ve volném zápoji a často také vyvětvovány (topolům se ve vysokém lese nedaří). Protože však lignikultury nikdo neobnovuje, mohl by vbrzku druh vymizet s nimi. Lesák rumělkový je patrně druh vázaný na rozpad porostů rané sukcese lesa – ve vyšších polohách to byly rozpadající se osikové porosty vzniklé po polomech či požárech, v nížinách staré porosty topolů vzniklé po povodních na říčních náplavech. Časté nálezy v parcích a oborách napovídají, že patrně vyhledával i pastevní lesy, které však v přírodě mizí, protože komerční lesnictví ranou sukcesi vylučuje a pastvu zakazuje. Z krajiny kvapně mizí i původní druhy topolů.[8]

Ochrana v ČR

Hlavní příčinou ohrožení je nedostatek a úbytek vhodných biotopů v krajině.[3]

  • V České republice je lesák rumělkový zařazen na seznamu ohrožených druhů mezi silně ohrožené (celosvětově je dle IUCN téměř ohroženým druhem).
  • V současné době (2019) probíhá monitoring druhu. Informaci o výskytu druhu lze podat na adrese mapovani@nature.cz nebo AOPK ČR, Odbor monitoringu, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov.[9]
  • Mapování výskytu lesáka rumělkového v České republice probíhá od roku 2007 na Biolibu.[10]

Nejvhodnější je sledovat druh v období larvální aktivity se souběžným výskytem dospělců: podzim (září až říjen) a jaro (duben až polovina května, příp. začátek července). Hlavními hostitelskými dřevinami larev jsou topoly, buk lesní, duby, vrby aj. Larvy i dospělci se vyskytují v místech s koncentrovaným větším množstvím mrtvého dřeva (ležícího i stojícího). Dospělci jsou nejaktivnější v teplých jarních dnech v odpoledních až podvečerních hodinách; nalétávají na odumřelé či poražené (i čerstvě) stromy. Dřevo musí mít celoplošně zachovalou kůru a větší průměr.[11]

Lesák rumělkový se barvou i lokalitami výskytu podobá mnohem hojnějšímu červenáčkovi ohnivému (Pyrochroa coccinea), ale výrazně plochým tvarem těla a mnohem větší hlavou je s ním nezaměnitelný. Podobnost larev je vyšší, rozdíl je především v tvaru hlavy a v postavení ostnů na posledním článku zadečku (lesák do „V“, se čtyřmi postranními menšími trny).[7]

Péče o druh

K přežití populací lesáka rumělkového je nutné zajistit kontinuální výskyt substrátu vhodného pro vývoj druhu, tzn. zachovat na dané lokalitě co nejvyšší počet starých stromů a starého dřeva v přirozenému rozkladu. Těžba není vyloučena, je však vhodné volit méně razantní způsoby seče.

Podobný druh

Podobný je druh Cucujus haematodes Erichson, 1845, který má červeně zbarvená i kusadla. Je to pralesní relikt žijící na jehličnanech.[2] Larvy a imaga žijí pod kůrou odumřelých a odumírajících stromů, ve střední Evropě převážně starých jedlí. Biotopem v ČR jsou pralesovité horské lokality, staré jedliny, jedlobučiny, staré původní smrčiny, horské pastevní řídké lesy.[2][12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b c d e ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: Aventinum, 2008, s. 143. Fotografické atlasy. ISBN 978-80-86858-43-2.
  3. ↑ a b c d Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). In: Biomonitoring.cz [online]. ©2007 [cit. 22. 7. 2019]. Dostupné z: http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=18 Archivováno 28. 6. 2020 na Wayback Machine.
  4. ↑ HORÁK, Jakub & CHOBOT, Karel. Worldwide distribution of saproxylic beetles of the genus Cucujus Fabricius, 1775 (Coleoptera: Cucujidae). In: BUSE, J.; ALEXANDER, K. N. A.; RANIUS, T. & T. ASSMANN, Hrsg. Saproxylic Beetles – their Role and Diversity in European Woodland and tree Habitats. Proceedings of the 5 Symposium and Workshop on the Conservation of th Saproxylic Beetles. Sofia; Moscow: Pensoft Publishes, 2009, s. 189–206. Přístup také z: https://www.researchgate.net/publication/228652670_Worldwide_distribution_of_saproxylic_beetles_of_the_genus_Cucujus_Fabricius_1775_Coleoptera_Cucujidae
  5. ↑ a b c ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 70. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
  6. ↑ Mapa cucujus cinnaberinus [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28. 
  7. ↑ a b c CHOBOT, Karel. Lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus – málo známý druh naší fauny. Ochrana přírody. 2006, roč. 61, č. 9, s. 269. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/publication/318588679_Lesak_rumelkovy_Cucujus_cinnaberinus_-_malo_znamy_druh_nasi_fauny_Distribution_of_Flat_Bark_Beetle_in_Czechia
  8. ↑ CHOBOT, Karel a HORÁK, Jakub. Jaká je šance sněhových koulí v pekle? Saproxyličtí brouci a Natura 2000. Vesmír. 2011, roč. 90, č. 10, s. 583. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-10/jaka-je-sance-snehovych-kouli-pekle.html
  9. ↑ Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) – Monitoring. In: Biomonitoring.cz [online]. ©2007 [cit. 22. 7. 2019]. Dostupné z: http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=18&monitoringID=4070 Archivováno 28. 6. 2020 na Wayback Machine.
  10. ↑ Taxon – Mapování druhů druh lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus (Scopoli, 1763). In: BioLib.cz [online]. ©1999–2019 [cit. 22. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxonspeciesmappings/id10367/pos90,30/
  11. ↑ CHOBOT, Karel; ŠTAMBERGOVÁ, Monika a MÍKOVCOVÁ, Alena. Mapování ohrožených druhů bezobratlých. Veronica. 2008, č. 3, s. 22–24. Dostupné také z: http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=1589
  12. ↑ HORÁK, J.; MERTLÍK, J.; CHOBOT, K. a KUBÁŇ, V. Distribution of a rare saproxylic beetle Cucujus haematodes (Coleoptera: Cucujidae) in the Czech Republic with notes to the occurrence in central Europe. Klapalekiana. 2009, č. 45, s. 191–197.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj