Vrubounovití

Jak číst taxoboxVrubounovití
alternativní popis obrázku chybí
Představitel podčeledi Melolonthinae
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád brouci (Coleoptera)
Podřád všežraví (Polyphaga)
Čeleď vrubounovití (Scarabaeidae)
Latreille, 1802
Podčeledi

Acanthocerinae
Aegialiinae
Allidiostomatinae
Aphodiinae
Cetoniinae
Dynastinae
Euchirinae
Melolonthinae
Orphninae
Pachypodinae
Phaenomeridinae
Phileurinae
Rutelinae
Scarabaeinae
Trichiinae
Valginae

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrubounovití (Scarabaeidae) jsou čeleď brouků, která v současnosti zahrnuje přes 30 000 druhů z celého světa. Výrazně se rozšířili v období druhohor, a to možná v souvislosti s živením se na trusu dinosaurů a dalších tehdejších terestrických plazů.[1]

Charakteristika

Vrubouni jsou zavalití brouci, často světlých kovových barev, velcí 5-60 mm. Mají charakteristická paličkovitá tykadla, složená z destiček (lamel), které mohou být stlačeny do koule nebo rozloženy jako vějíř, aby zachytily pachy. Přední nohy jsou široké a přizpůsobeny k hrabání.

Larvám tvaru písmene C se říká ponravy (jsou světle žluté nebo bílé). Dospělí jedinci jsou aktivní převážně v noci, výjimkou jsou zlatohlávci (Cetoniinae) a mnozí listokazi (Rutelinae), kteří jsou aktivní ve dne. Ponravy žijí pod zemí nebo v detritu, takže nejsou vystaveny slunečnímu světlu. Mnozí vrubouni jsou čističi, kteří likvidují a recyklují hnůj, zdechliny, nebo hnijící rostliny, některé druhy vrubounů jsou však považovány za škodlivé.

Ve starověkém Egyptě byli vrubouni uctíváni jako nedotknutelní. Nejznámějšími brouky z čeledi Vrubounovití jsou hnojníci, chrousti, zlatohlávci, nosorožíci, herkulové a goliášové.

Zajímavosti

Do této skupiny patří i extrémně silní brouci, schopní uzvednout nebo utáhnout břemeno o stonásobcích jejich vlastní tělesné hmotnosti.[2]

Obrázky

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scarabaeidae na anglické Wikipedii.

Literatura

Externí odkazy

Zdroj