Josef Veřmiřovský

Josef Veřmiřovský
Josef Veřmiřovský (před rokem 1949)
Josef Veřmiřovský (před rokem 1949)
Narození 1896[1]
Úmrtí 1983[1]
Vzdělání vyučený strojní zámečník[1]
Povolání montér,[2] zkušební jezdec,[3] automobilový závodník[1]
Děti syn: Adolf Veřmiřovský[4] (* 24. června 1926 v Kopřivnici)[5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tatra typ TL 4 pro převoz dřeva (1919) (ilustrační foto)
Josef Veřmiřovský v roce 1929
Start závodu na Masarykově okruhu Brno (1930). V popředí čeští jezdci: st. č. 2 Jiří Kristián Lobkowicz (Bugatti 35C), st. č. 4 Miloš Bondy (Bugatti 35B), st. č. 6 dr. Otakar Bittmann (Bugatti 35C), st. č. 8 Jan Kubíček (Bugatti 35B), st. č. 12 Jindřich Knapp (Walter Super 6B) a st. č. 18 Josef Veřmiřovský (Tatra 52) - částečně zakryt st. č. 10 (Rudolf Caracciola na Mercedesu SSK)
Tatra 607 Monopost (50. léta 20. století) v továrním Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici (ilustrační foto)

Josef Veřmiřovský (1896 – 1983) byl montér,[2] zkušební jezdec[3] a automobilový závodník.[1] Jeho životní příběh byl spjat s kopřivnickou automobilkou Tatra.

Život

Josef Veřmiřovský se vyučil strojním zámečníkem.[1] Od roku 1912 pracoval jako montér v kopřivnické automobilce,[2] která se v letech 1891 až 1923 ovšem jmenovala Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft.[1]

Na začátku roku 1919 se Josef Veřmiřovský účastnil zkoušek vojenských automobilů typu TL 4 (určených pro československou armádu) na Slovensku v zasněžených Vysokých Tatrách.[3][6] Při jedné ze zkušebních jízd se kopřivnický vůz dostal až do Tatranské Lomnice.[3]

A představte si to udivení a úžas v zasněžené Tatranské Lomnici, připravené již k přezimování, nad nezvyklým vzhledem zajíždějící karosérie automobilu a jeho posádky v huňatých kožiších! Nikdo nám nechtěl věřit, že jsme tu cestu projeli, až teprve místní vozka, kterého jsme cestou předjeli, dodal našim slovům víru. A tehdy se to stalo: jeden z přítomných horalů prohlásil s povzdechem - to by bylo auto pro Tatry!

Josef Veřmiřovský, vzpomínky, [3][2][6]

U zkoušek ve Vysokých Tatrách byl přítomen i tehdejší vedoucí firemního automobilového oddělení Jan Novák.[3] A byl to právě on, kdo přišel s myšlenkou, že název TATRA by byl vhodný pro pojmenování kopřivnických vozů.[3][p 1] A tak již v polovině 30. let dvacátého století kopřivnická automobilka registrovala ochannou známku a jako autor značky TATRA je v dokladech označován Jan Novák.[3] Podle zakázky číslo 60439 v historické knize zakázek (v kopřivnickém Technickém muzeu) opustilo 29. března 1919 závod v Kopřivnici prvních deset vojenských automobilů typu TL 4 s označením TATRA.[3][p 2][p 3]

Od roku 1920 se Josef Veřmiřovský věnoval závodění.[1] V roce 1921 na sebe upozornil v prvním samostatném závodu do vrchu Ecce Homo ve Šternberku, jenž se konal 2. října 1921 na trati s délkou 7750 metrů.[1] V roce 1921 postavila Tatra dva závodní vozy typu T.[7] Byly poháněny řadovým čtyřválcem OHC s objemem 3,5 litru a výkonem 40 kW (55 k).[7] S tímto vozem obsadil Josef Veřmiřovský druhé místo.[7] (Stačila mu na to maximální rychlost 120 km/h.[7]) [p 4][p 5]

V roce 1925 se Josef Veřmiřovský stal předváděcím řidičem u firmy Kopřivnická vozovka, která byla tehdy začleněna do koncernu Ringhoffer. Josef Veřmiřovský se úspěšně účastnil mnoha tuzemských i zahraničních závodů.[1]

V automobilovém závodě Targa Florio (jezdil se v sicilském pohoří Madonie, start a cíl byl ve městě Cerda.) v roce 1925 dojely na 1. a 2. místě v kategorii do 1 100 cm³ vozy Tatra 11.[10] V tomtéž roce zvítězil Josef Veřmiřovský ve velké ruské jízdě spolehlivosti.[10] Ta se jela na trati dlouhé 5 300 km.[10] Veřmiřovský porazil téměř 90 soupeřů.[10][p 6] V roce 1930 se s vozem Tatra 52 s kompresorem zúčastnil dvou podniků. Na 9. ročníku závodu Ecce Homo zvítězil v absolutním pořadí automobilů v čase 6:06,1 min.[11] O týden později se zúčastnil i prvního závodu na Masarykově okruhu. V závodě konaném 28. září 1930 byl v silnější kategorii vozů (nad 1,5 l) po prvním kole na 12. místě. Ve třetím kole však musel Veřmiřovský odstoupit s porouchanou převodovkou (ulomená řadící páka).[12]

Po druhé světové válce se Josef Veřmiřovský stal členem Tatra veterán klubu.[1] V řadách jeho členů absolvoval nespočet historických jízd.[1] Také sbíral a archivoval dokumenty a fotografie o osobnostech, výrobcích i o samotném podniku Tatra[1] - českém výrobci automobilů se sídlem v Kopřivnici. Pro kopřivnické Technické muzeum Tatra zachránil Josef Veřmiřovský několik historických automobilů a také se podílel na založení tohoto muzea.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Údajně dokonce po příjezdu zpět do kopřivnické firmy nechal Jan Novák zhotovit kulatý štítek s nápisem TATRA.[3]
  2. ↑ Fotografie vojenských vozů TL 4 nejsou k dispozici, ale prvním fotograficky zdokumentovaným vozem s označením TATRA je rovněž typ TL 4, který byl ale určen k převozu dříví.[3]
  3. ↑ Značka TATRA byla používána na vozech vyrobených kopřivnickou společností, ale do názvu firmy se dostala až v roce 1927. Tehdy se z Kopřivnické vozovky staly Závody Tatra, akciová společnost pro stavbu automobilů a železničních vozů.[3]
  4. ↑ Adolf Veřmiřovský navázal v roce 1957 na 26 let staré vítězství svého otce Josefa Veřmiřovského z roku 1921 a na Ecce Homo vyhrál se závodním strojem Tatra 607 Monopost.[4] V závodě zajel nejrychlejší kolo v čase 5 minut a 58 sekund a zvítězil v čase 1 hodina 10 minut a 4 sekundy.[4]
  5. ↑ Dne 16. října 1953 na Dni rekordů, konaném v Praze pod Barrandovskou skálou Adolf Veřmiřovský s monopostem Tatra T 607 ustanovil nový národní rychlostní rekord 207,972 km/h.[8][7][9]
  6. ↑ Na konci 40. let dvacátého století získaly vozy značky Tatra úspěchy i na závodních okruzích.[10] Otevřený závodní vůz T 602 Tatraplan Sport dosahoval rychlosti přes 180 km/h.[10]Tatra 607 Monopost získala v 50. letech dvacátého století v různých soutěžích celkem 16 prvních míst. Syn Josefa Veřmiřovského (Adolf Veřmiřovský) dokázal s tímto závodním vozem dosáhnout rychlost téměř 208 km/h, což byl tehdejší národní rychlostní rekord.[10][9]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n ŠALEK, Ondřej, Mgr. Kopřivničtí rodáci – Josef Veřmiřovský (1896-1983) automobilový závodník [online]. Oficiální web města Kopřivnice (www koprivnice cz) [cit. 2019-04-17]. Historické texty vznikly v rámci činnosti Muzea Fojtství.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-29. 
  2. ↑ a b c d Třetí nejstarší automobilka ve střední Evropě funguje 169 let: Zrodilo se auto pro Tatry (Název dostala na Slovensku) [online]. www aha online cz [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l TATRA TRUCKS A.S. TATRA TRUCKS a.s. slaví 100 let světoznámé značky TATRA (Značka TATRA vznikla ve Vysokých Tatrách) [online]. www technicky tydenik cz, 2019-04-03 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c RŮŽIČKA, K. Ecce Homo 1957. Svět motorů. Roč. 1957. 
  5. ↑ Adolf Veřmiřovský (narozen: 24. června 1926 v Kopřivnici) [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Značka Tatra letos oslaví 100 let! Víte, jak přišla ke svému jménu? [online]. auto road cz [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e HAAS, Karel. Sportovní Tatry – sběratelé vavřínů [online]. www auto cz, 2007-09-03 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ TOŠNAR, Libor. Sportovní a závodní automobily Walter a Aero Minor. Motoristická současnost - Za volantem. Roč. 1984, čís. Příloha č. 1, s. 74–81. 
  9. ↑ a b Autofotka týdne: Formule Tatra se potkají na trati poprvé od roku 1958 [online]. www idnes cz, 2017-07-09 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g Za svědky minulosti - Vůně benzínu [online]. www ceska televize cz [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ WOHLMUTH, Jiří. Moravské a slezské závody a okruhy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2020. 352 s. ISBN 978-80-271-2515-9. S. 15, 23. 
  12. ↑ ČÍŽEK, Zdeněk ing. Grand Prix Brno. 1. vyd. Praha: NADAS, 1978. 200 s. S. 12-16. 

Související články

Zdroj