Jan Jelínek (kazatel)

Jan Jelínek
Narození 19. května 1912
Zelów
Kongresové Polsko
Úmrtí 3. prosince 2009 (ve věku 97 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnost Češi
Povolání pastor a farář
Zaměstnavatel Českobratrská církev evangelická
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm I. třída, in memoriam (2019). Virtus et Fraternitas řtgm in memoriam (2021)
Nábož. vyznání protestantismus
Českobratrská církev evangelická
Choť Anna Jelínková
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Jelínek (19. května 1912 Zelów – 3. prosince 2009 Praha) byl český evangelický kazatel a zachránce pronásledovaných za druhé světové války.[1] Dne 28. října 2019 mu prezident České republiky Miloš Zeman in memoriam propůjčil jedno z nejvyšších státních vyznamenání, a sice Řád Tomáše Garrigua Masaryka.[2] Dne 2. června 2021 ho a jeho manželku Annu prezident Polska Andrzej Duda in memoriam vyznamenal medailí Virtus et Fraternitas.[3]

Osobní život

V době druhé světové války žil v komunitě volyňských Čechů, přesněji od roku 1937 žil v ukrajinském Kupičově jako kazatel. Pomáhal zde nejdříve Židům pronásledovaným Němci, později Ukrajincům a Polákům pronásledovaným ruskou armádou a Banderovci. Pomohl více než čtyřiceti lidem a zachránil nejméně deset životů. Pronásledované ukrýval na své faře.[1]

S manželkou později dobrovolně vstoupili do armády Ludvíka Svobody jako zdravotníci. S armádou se vrátili do Československa, kde se po skončení války usadili. V českých jednotkách získal několik válečných vyznamenání.

Kazatelské působení

  • 1937–1944 Kupičov, SSSR (dnes Ukrajina)
  • 1944–1946 vojenská služba
  • 1947–1952 Kralovice (vikář pro Valeč)
  • 1952–1958 Podbořany (vikář)
  • 1958–1960 vězněn
  • od 1960 v civilním zaměstnání[4]

Po návratu do vlasti působil jako vikář (pomocný farář) ve Valči, Podbořanech a Oráčově. Upadl v nepřízeň komunistického režimu. Roku 1958 byl odsouzen na dva roky vězení za pobuřování. Po propuštění nemohl dále působit jako farář a směl vykonávat pouze dělnické profese. K pastorační činnosti se navrátil v Podbořanech a pokračoval v ní i po sametové revoluci roku 1989. Zemřel v roce 2009.[5][6]

Roku 2022 mu byl v rodném Zelově odhalen pomník.[7]

Dílo

  • Pouštěj chléb svůj po vodě – kniha vzpomínek[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b HŘÍDEL, Jan. Farář Jan Jelínek za války zachránil desítky životů. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2008-07-22 [cit. 2010-11-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ NOVOTNÁ, Karolína. Vyznamenání na Hradě: Bílého lva dostal obuvník Baťa či exprezident Klaus. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-10-28 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Polsko vyznamenalo české manžele, během války zachránili stovku lidí na Volyni. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-06-02 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Církev v proměnách času, str. 292, vyd. Kalich v ÚCN, Praha 1969
  5. ↑ PAMĚŤ NÁRODA. Jan Jelínek (1912 - 2009) - Životopis [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-01. 
  6. ↑ článek ke 100. výročí narození, str. 23-27. Věstník spolku Exulant č. 35 [online]. 1/2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04. 
  7. ↑ Informační věstník spolku EXULANT, 2023, č. 1 (55), s. 9.
  8. ↑ Pouštěj chléb svůj po vodě [online]. Exulant, spolek. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj