Andrzej Duda

Andrzej Duda
Andrzej Duda
Andrzej Duda
6. prezident Polska
Úřadující
Ve funkci od:
6. srpna 2015
Předseda vlády Ewa Kopaczová
Beata Szydłová
Mateusz Morawiecki
Donald Tusk
Předchůdce Bronisław Komorowski
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
1. července 2014 – 25. května 2015
Stranická příslušnost
Členství UW (2000–2001)
PiS (2005–2015)
Nestraník
polský prezident nezávislý (od 2015)
Rodné jméno Andrzej Sebastian Duda
Narození 16. května 1972 (51 let)
Krakov, PolskoPolsko Polsko
Choť Agata Kornhauserová
Rodiče Jan Tadeusz Duda a Janina Milewská-Dudová
Děti Kinga Dudová
Alma mater Jagellonská univerzita
Zaměstnání politik
Profese právník
Náboženství římský katolík[1]
Ocenění velkokříž Řádu za zásluhy (2008)
velkostuha Leopoldova řádu (2015)
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska (2015)
Řád bílé orlice (2015)
Řád Stara planina (2016)
… více na Wikidatech
Podpis Andrzej Duda, podpis
Webová stránka andrzejduda.pl
Commons Andrzej Duda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrzej Sebastian Duda (* 16. května 1972 Krakov) je polský politik a právník, od 6. srpna 2015 prezident Polské republiky.

V letech 2014–2015 byl poslancem Evropského parlamentu. Nejprve byl členem Unie Svobody (Unia Wolności) a poté do svého zvolení prezidentem byl členem strany Právo a spravedlnost.

Osobní život

Andrzej Duda se narodil v Krakově v rodině Jana Tadeusze Dudy (* 1949), inženýra, informatika a profesora technických věd na Hornicko-hutnické akademii Stanisława Staszica v Krakově, a jeho manželky Janiny Milewské-Dudové (* 1949), profesorky chemie na stejné akademii. Andrzej Duda má dva sourozence. V roce 1994 se oženil s Agatou Kornhauserovou, pozdější středoškolskou profesorkou němčiny. Do manželství se roku 1995 narodila dcera Kinga Dudová. Hlásí se k římskokatolické církvi.[2]

Jeho tchánem je básník a literární kritik Julian Kornhauser (* 1946), autor knih pro děti a překladatel srbské a chorvatské literatury, který působí také jako profesor na Jagellonské univerzitě v Krakově. Julian Kornhauser je synem otce židovského původu a matky katoličky.[3][4][5]

V letech 1984–1990 se věnoval skautingu. Roku 1996 dokončil studia práv na krakovské Jagellonské univerzitě. O rok později začal na této univerzitě pracovat v oblasti výuky vědy a technologie a od roku 2001 jako zdejší asistent v oblasti práva.

Politika

V roce 2000 se stal členem středové politické strany Unia Wolności (Unie Svobody), po parlamentních volbách v roce 2005 začal spolupracovat se stranou Právo a spravedlnost. V letech 2006 a 2007 pracoval na Ministerstvu spravedlnosti, kde měl na starosti legislativu, mezinárodní spolupráci a proces informatizace soudů. Roku 2008 začal pracovat prezidentské kanceláři jako poradce Lecha Kaczyńského a z této funkce odešel po zvolení nového prezidenta Bronisława Komorowského v roce 2010. V stejném roce kandidoval na starostu Krakova, ale byl zvolen jen do rady města. O rok později byl zvolen poslancem Sejmu.

Evropský parlament

V roce 2014 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu, kde se zařadil mezi Evropské konzervativce a reformisty.

Polským prezidentem

Kandidatura a první mandát (2015 - 2020)

V prosinci roku 2014 jej strana Právo a spravedlnost navrhla jako svého kandidáta do prezidentských voleb. Během prezidentské kampaně byl kritizován za to, že v roce 2012 podpořil návrh zákona o trestní odpovědnosti pro lékaře, provádějící oplodnění ve zkumavce. Volby se konaly v květnu 2015 a Duda prvním kole získal 34,76 % hlasů. Ve druhém kole získal 51,55 % hlasů a porazil úřadujícího prezidenta Bronisława Komorowského[6] Po složení prezidentského slibu se stal současným nejmladším prezidentem evropského státu.

Druhý mandát (od roku 2020)

Prezidentské volby v roce 2020 byly posunuty kvůli pandemii covidu-19 z 10. května na 28. června. Se ziskem 43,5 % hlasů Duda postoupil z prvního místa do druhého kola, kde se jeho protivníkem stal varšavský starosta Rafał Trzaskowski. Duda zvítězil poměrně těsným rozdílem, když získal podporu 51,03 % voličů.[7] Znovu kandidovat již nemůže, takže v úřadu skončí 8. srpna 2025.

V říjnu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19, pravděpodobně se infikoval od člena své ochranky. Ještě dříve v den pozitivního testu se setkal s desítkami osob v připravované provizorní nemocnici v prostorách Národního stadionu ve Varšavě. Kromě toho také vyznamenal tenistku Igu Świątekovou, která musela kvůli přímému kontaktu s Dudou nastoupit do desetidenní karantény.[8]

Po parlamentních volbách v roce 2023 pověřil sestavením vlády Mateusz Morawiecki (PiS), která ale nezískala důvěru. Následně pověřil Donalda Tuska, jehož vláda důvěru získala 12. prosince a 13. prosince složila přísahu do rukou prezidenta.

Vetování rozpočtu na rok 2024 a spor o média

V prosinci 2023 Duda vetoval zákona o rozpočtu navržený novou Tuskovou vládou, Své rozhodnutí odůvodnil konfliktem o veřejnoprávní média (TVP a PAP), které po osm let ovládala strana Právo a spravedlnost, ze které prezident vzešel. Nová vláda jmenovala nové vedení jak veřejnoprávní televize a rozhlasu, tak státní tiskové agentury. PiS se naopak snaží zabránit ztrátě svého vlivu v médiích, a to i fyzickou přítomností svých poslanců v budovách mediálních organizací.[9]

Milost pro pravomocně odsouzené politiky

V lednu 2024 ohlásil, že omilostní politiky Právo a spravedlnost (PiS) Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika, které policie zadržela přímo v prezidentském paláci poté, co je soud pravomocně odsoudil za někdejší zneužití pravomocí v době, kdy stáli v čele protikorupční agentury.[10]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Agata Kondzińska. Kościół i Bóg Andrzeja Dudy. Jak kandydat PiS podpiera się wiarą i przywiązaniem do Kościoła [online]. wyborcza.pl, 23 kwietnia 2015 [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Marek Bartosik, Andrzej Duda: spóźniony pociąg do polityki Gazeta Krakowska 2010-11-19 (polsky)
  3. ↑ on Been and Gone, poems by Julian Kornhauser, translated by Piotr Florczyk (Marick Press) – On the Seawall [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ KORNHAUSER, Julian. Dom, sen i gry dziecięce. Opowieść sentymentalna. Kraków: Znak, 1995. ISBN 83-7006-457-4. S. 15–16. 
  5. ↑ SZULC, Anna; KRZYMOWSKI, Michał. Duda Gracz. [s.l.]: Newsweek, 2015-03-16. S. 20. 
  6. ↑ Polsko definitivně potvrdilo nového prezidenta, je jím Andrzej Duda. Lidovky.cz [online]. 2015-05-25 [cit. 2015-05-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Polským prezidentem zůstává Andrzej Duda. Volby vyhrál s 51 procenty hlasů, hlásí komise. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Polský prezident má koronavirus, nakazil se zřejmě od ochranky. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK. Tuskův rozpočet pro Polsko neprošel. Prezident Duda ho vetoval kvůli sporu o veřejnoprávní média. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-23 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Duda znovu omilostní dva zadržené politiky. Vybídl generálního prokurátora, aby je pustil z vězení. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-01-11 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (portugalsky) 
  12. ↑ WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Udělení státních vyznamenání při oficiální návštěvě polského prezidenta v ČR. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Aktualności / Wizyty zagraniczne / Drugi dzień wizyty Prezydenta RP w Czechach. web.archive.org [online]. 2016-03-15 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  14. ↑ Lex.bg - Закони, правилници, конституция, кодекси, държавен вестник, правилници по прилагане. www.lex.bg [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (bulharsky) 
  15. ↑ Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Aktualności / Wizyty zagraniczne / "Rozmawiając z Rosją, NATO powinno pokazywać charakter". web.archive.org [online]. 2016-04-18 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  16. ↑ Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (norsky) 
  17. ↑ Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Aktualności / Wydarzenia / Spotkanie Prezydentów Polski i Rumunii. web.archive.org [online]. 2016-07-11 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  18. ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (finsky) 
  19. ↑ Prezydent Andrzej Duda otrzymał najwyższe odznaczenie państwowe Łotwy. PolskieRadio.pl [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (polsky) 
  20. ↑ Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Aktualności / Ordery i odznaczenia / Prezydent RP odznaczył Orderem Orła Białego Andreja Kiskę. web.archive.org [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky) 
  21. ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. (litevsky) 

Externí odkazy

Zdroj