Jakuba Katalpa

Jakuba Katalpa
Rodné jméno Tereza Jandová
Narození 23. září 1979 (44 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatelka
Alma mater Univerzita Karlova
Žánr próza
Témata próza
Ocenění Cena Josefa Škvoreckého (2013)
Česká kniha (2013)
Manžel(ka) Jan Koubek
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakuba Katalpa, vlastním jménem Tereza Jandová (* 23. září 1979 Plzeň) je česká spisovatelka a výtvarnice. Vystudovala bohemistiku, mediální studia a psychologii. Její manžel Jan Koubek je také spisovatelem. Autorka se ve svých knihách věnuje tématu vztahů mezi Čechy a Němci. Náměty pro svou tvorbu částečně čerpá například z příběhů, jež poslouchala během svého dětství, které strávila v Sudetech. Svůj pseudonym Jakuba si zvolila kvůli své oblibě mužského jména Jakub, příjmení Katalpa odkazuje na druh listnatého stromu. [1]

Dílo

  • Krásné bolesti (sbírka povídek, 2000)
  • Povídka beze jména (2003)
  • Je hlína k snědku? (2006) - autorčina prvotina, představuje text tvořený mnoha krátkými kapitolami, které však na sebe dějově bezprostředně nenavazují - jejich souvislost je čtenáři zřejmá až po přečtení celé knihy. Hlavní hrdinkou je třicetiletá Nina, snažící se uniknout z prostředí svého měšťáckého domova a svého manžela do vášnivých vztahů s milenci a milenkou. Letmo je také zachycena historie Nininy rodiny a její vzpomínky na dětství prožité u babičky - doktorky. Dílo tak představuje příběh o hledání cesty sama k sobě, předkládaný s mimořádnou otevřeností, využívající střídání dějů a časů. [2]
  • Hořké moře (2006) - román, vyprávěn z pohledu tří generačně odlišných žen, jejichž osudy se proplétají v civilní i citové rovině. [3]
  • Němci (2012) - román
    • Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce čtyřicátých let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti zůstane řada nezodpovězených otázek. Pochopení rodinné minulosti a odhalení jejích traumat leží na Klářině vnučce, která se rozhodne babičku najít. Ve svém románu zavádí Jakuba Katalpa čtenáře do prostředí německé rodiny zasažené útrapami první a druhé světové války, do válečných Sudet a poválečné Prahy. Slibný svět hlavní hrdinky, z počátku přímočaře bezstarostný, začíná s přibývajícím časem dostávat trhliny, růžové brýle střídá deziluze a před čtenářem vyvstává otázka – opravdu je možné po tolika letech nalézt pravdu? Autorčin vytříbený jazyk silně kontrastuje se syrovostí, s níž jsou líčeny životní milníky jednotlivých postav, a umožňuje tak ještě zevrubněji prozkoumat téma ztráty a vykořenění, které v mnoha variacích dominuje celému románu. [4]
  • Doupě (2017) - román ze současnosti
    • Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a jemuž by mohla vyprávět svůj životní příběh. Zatímco Květa opečovává svého vězně, v Americe umírá na rakovinu Akiko Ikedaová. Dochází sice na chemoterapii, ta však nezabírá a její manžel postupně ztrácí víru v manželčino uzdravení. Hoang Thi Anhová opouští rodný Vietnam a vydává se na dalekou cestu do Prahy, aby pomohla své dceři s vedením domácnosti a malého obchodu. Naráží při tom na odcizení, nejen kulturní, ale také rodinné a generační. Jakkoliv jsou cesty protagonistů zprvu mimoběžné, v jednom okamžiku se protnou v Praze, aby pak nadále pokračovaly vlastním směrem. Všechny tři příběhy tak představují míjení, nedorozumění i paralelnost lidských osudů. [5]
  • Zuzanin dech (2020)
    • Román na pozadí pohnutých dějin 20. století vypráví příběh dcery židovského cukrovarníka Liebeskinda. Část se odehrává v rodinném cukrovaru odkazujícím na československou cukrovarnickou velmoc, část je zasazena do koncentračního tábora. Přesto kniha primárně není ani historickým románem, ani příběhem o holokaustu. „Je to hlavně kniha o lásce, přátelství a také o lásce rodičů k dětem.“ [6]

Ocenění

Rozhlasové zpracování děl

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jakuba Katalpa: Vztahy Čechů a Němců? To téma v sobě mám zakódované. Dětství jsem strávila v Sudetech, i naše chata je po Němcích. Vltava [online]. 2021-03-17 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Je hlína k snědku? (Jakuba Katalpa) | Detail knihy | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Hořké moře - Jakuba Katalpa | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Němci (Jakuba Katalpa) | Detail knihy | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Doupě (Jakuba Katalpa) | Detail knihy | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jakuba Katalpa: Vztahy Čechů a Němců? To téma v sobě mám zakódované. Dětství jsem strávila v Sudetech, i naše chata je po Němcích. Vltava [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.magnesia-litera.cz [online]. [cit. 2009-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-26. 
  8. ↑ KUL. Škvoreckého cenu získala Jakuba Katalpa. V románu Němci se vrátila do Sudet. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2013-11-06 [cit. 2020-09-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Jakuba Katalpa: Hraběnka. Příběh Ukrajince, který začíná nový život ve Vídni. Vltava [online]. Český rozhlas, 2021-01-11 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jakuba Katalpa: Zuzanin dech. Co nás drží při životě a umožňuje nám jít dál?. Vltava [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Chuť naslouchat věcem (rozhovor Jaroslava Císaře s Jakubou Katalpou), in: časopis Biblio, č. 6/2009, str. 4–5

Externí odkazy

Zdroj