František Kaník

František Kaník
Velitel 10. armádního sboru
Ve funkci: únor 1918 – duben 1918
Generální inspektor polního četnictva
Ve funkci: 1917 – 1918
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál pěchoty (1918), polní podmaršál (1915), generálmajor (1911)
Narození	30. června 1863 Volyně
Úmrtí	18. března 1931 (ve věku 67 let) Mariánské Lázně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kaník (německy Franz Kanik; 30. června 1863 Volyně – 18. března 1931 Mariánské Lázně) byl rakousko-uherský generál českého původu. Důstojníkem c. k. armády byl od roku 1881, sloužil v Čechách, Haliči nebo Bosně a Hercegovině. Za první světové války působil na ministerstvu války a byl vysokým důstojníkem generálního štábu ve Vídni. V roce 1918 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty a jako velitel 10. armádního sboru se zúčastnil závěrečných bojů na východní frontě. Po zániku monarchie byl penzionován, ale jako rodák z Čech získal hodnost armádního generála ve výslužbě v československé armádě (1927). Za první republiky žil v soukromí v Mariánských Lázních, kde také zemřel.

Životopis

Pocházel z jižních Čech, narodil se ve Volyni a základní vzdělání absolvoval ve Vimperku. Poté studoval na vojenské škole v Praze (1877–1881) a do armády nastoupil jako poručík k 28. pěšímu pluku v Praze. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole ve Vídni (K.u.k. Kriegschule, 1887–1889). Mezitím byl v roce 1888 povýšen na nadporučíka a zařazen do důstojnického sboru generálního štábu. Poté sloužil v Zadaru a Trebinji a od roku 1891 v Opavě. V roce 1893 získal hodnost kapitána a poté byl štábním důstojníkem u 9. armádního sboru v Josefově. Po roce 1895 působil jako kartograf ve Stanislavi a poté u velení pevnosti v Krakově. V roce 1897 se vrátil do Čech a sloužil u 88. pěšího pluku v Praze. V roce 1899 přešel v hodnosti majora jako pedagog na Válečnou školu ve Vídni, kde vyučoval kartografii. V letech 1904–1906 sloužil v Egeru, mezitím byl povýšen na podplukovníka (1903) a plukovníka (1906). V letech 1906–1907 byl šéfem štábu 10. armádního sboru v Přemyšlu,^[1][2] v dalších letech vedl kurzy pro důstojníky zeměbrany ve Vídni. Od roku 1911 byl velitelem 11. horské brigády v Tuzle a téhož roku obdržel hodnost generálmajora.^[3] Krátce před první světovou válkou se vrátil do Vídně a zastával funkce u generálního štábu a na ministerstvu války.^[4]

Na začátku první světové války vedl týlové oddělení generálního štábu, současně působil jako generální ubytovatel armády na východní frontě. V prosinci 1914 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála^[5] a týlové oddělení generálního štábu vedl do ledna 1916, kdy bylo po reorganizaci zrušeno. Poté znovu působil na ministerstvu války a v letech 1917–1918 zastával funkci generálního inspektora polního četnictva. V únoru 1918 byl jmenován velitelem 10. armádního sboru^[6] na východní frontě a bojoval v oblasti Volyně. Sbor byl kvůli vysokým ztrátám rozpuštěn již v dubnu 1918 a jeho zbytky začleněny do 4. armády. K datu 1. května 1918 získal Kaník hodnost generála pěchoty^[7][8] a po rozpadu monarchie organizoval likvidaci sborů polního četnictva.

K datu 1. ledna 1919 byl v rakousko-uherské armádě penzionován,^[9] jako českému rodákovi mu byla přiznána hodnost generála III. třídy v československé armádě s nárokem na penzi^[10] a nakonec získal v roce 1927 hodnost československého armádního generála.^[11] V soukromí dožil v Mariánských Lázních, kde s manželkou obýval vilu v Ruské ulici č.p. 215.^[12]

Řády a vyznamenání

Během vojenské služby obdržel řadu ocenění především v Rakousku-Uhersku, za první světové války byl vyznamenán i panovníky spojeneckých států.^[13]

Rakousko-Uhersko

• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Řád železné koruny III. třídy (1910)
• Vojenská záslužná medaile (1911)
• Vojenský záslužný kříž II. třídy (1914)
• Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1915)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1916)
• Vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1918)

Zahraničí

• Železný kříž II. třídy (Německo, 1914)
• Železný kříž I. třídy (Německo, 1915)
• Vojenský záslužný řád (Bavorsko, 1916)
• Řád za zásluhy (Liyakat Madalyasi) (Osmanská říše, 1916)
• Královský řád za vojenské zásluhy (Bulharsko, 1916)

Odkazy

Reference

Literatura

• BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 174–175 (heslo Franz Kanik) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online

(maďarsky)

Externí odkazy

• František Kaník in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Zdroj