Fidesz

Fidesz – Maďarská občanská unie
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség
Zkratka	Fidesz, Fidesz-MPS
Datum založení	30. březen 1988
Předseda	Viktor Orbán
Tiskový mluvčí	Péter Szijjártó
Sídlo	Visi Imre u. 6. 1089 Budapest (Polgárok Háza)
Ideologie	národní konzervatismus sociální konzervatismus křesťanská demokracie protiimigrační pravicový populismus euroskepticismus
Politická pozice	pravice
Mezinárodní org.	Mezinárodní demokratická unie, Centristická demokratická internacionála
Evropská strana	žádná
Politická skupina EP	žádná
Mládežnická org.	Fidelitas
Slogan	Új többség, erős Magyarország
Barvy	oranžová
Volební výsledek	54,13%; v koalici s KDNP (Volby 2022)
Oficiální web	fidesz.hu
Zisk mandátů ve volbách
Maďarský parlament	116/199
Evropský parlament	12/21
Župní shromáždění	245/381
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fidesz – Maďarská občanská unie, zkráceně Fidesz ([fides]; maďarsky Fidesz – Magyar Polgári Szövetség), je parlamentní pravicová politická strana v Maďarsku, která od svého vítězství ve volbách v roce 2010 vládne maďarské politické scéně jako dominantní vládní strana, která od roku 2010 sama disponuje v maďarském parlamentu absolutní většinou a za pomoci své dlouhodobé koaliční partnerky KDNP i většinou ústavní. Jejím předsedou je od roku 2003 Viktor Orbán.

Název

Jako název strany se nejčastěji všeobecně používá Fidesz.

Vývoj názvu strany:

Název	Zkratka	Překlad	Období
Fiatal Demokraták Szövetsége	Fidesz	Svaz mladých demokratů	1988–1995
Fidesz – Magyar Polgári Párt	Fidesz – MPP	Fidesz – Maďarská občanská strana	1995–2003
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség	Fidesz – MPS	Fidesz – Maďarská občanská unie	od roku 2003

Historie

Fiatal Demokraták Szövetsége (1988–1995)

Fidesz byl založen dne 30. března 1988 třiceti sedmi mladými intelektuály a univerzitními studenty v areálu Odborného semináře Istvána Bibó Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti,^[1] jako nezávislá mládežnická organizace, protiklad ke komunistickému svazu mládeže KISZ.^[2] Jelikož členy v té době byli jen studenti a mladí lidé pojmenovali svou organizaci jednoduše Fiatal Demokraták Szövetsége, česky Svaz mladých demokratů. Dokonce byla stanovena horní věková hranice členství 35 let. Tato podmínka byla na sjezdu v roce 1993 zrušena. Fidesz se ihned stal jedním z nejvýznamnějších hnacích motorů pádu komunismu v Maďarsku. Rovněž již od počátku svého působení měl kontakty na česká protikomunistická hnutí. Někteří členové Fidesz se účastnili posledních protestních vzpomínkových akcí na 21. srpen 1968 v pražských ulicích.^[3]

V prvních svobodných volbách 1990 volilo Fidesz v prvním kole 8,95 % voličů. Strana se tak dostala do parlamentu s 21 mandáty a stala se opozicí vůči tehdy vládnoucí koalici v čele s MDF.

Prvním předsedou strany byl v roce 1993 zvolen zakládající člen Viktor Orbán. V té době vystupoval on i strana ještě v duchu liberální politiky. Ovšem po prohraných volbách 1994, kdy Fidesz získal v prvním kole jen 7,02 % hlasů, došlo k výrazné přeměně ideologie strany, spočívající v přechodu od liberalismu k národně-konzervativní orientaci.

Fidesz – Magyar Polgári Párt (1995–2003)

Do voleb 1998 šel již Fidesz jako hlavní pravicová strana s programem, jenž obhajoval zájmy celého maďarského národa, včetně Maďarů žijících v zahraničí, požadoval ochranu maďarského jazyka a kultury, hájil význam církví pro soudržnost společnosti či trval na důsledném hájení národních zájmů při vyjednávání vstupu do Evropské unie. Tyto volby Fidesz vyhrál a společně s MDF a FKgP utvořil koaliční vládu. Viktor Orbán se stal na čtyři roky premiérem Maďarské republiky. Pod jeho vedením vstoupilo Maďarsko spolu s Českou republikou a Polskem roku 1999 do vojensko-politického uskupení NATO. Vláda kladla větší důraz na podporu zahraničních Maďarů, což vyvrcholilo dne 19. června 2001 přijetím takzvaného Krajinského zákona, který dává Maďarům žijícím mimo území Maďarska stejná práva, jako mají občané Maďarské republiky.^[4] Po celou dobu vlády Fideszu se úspěšně rozvíjela ekonomika, snížila se nezaměstnanost a vzrostly potřeby obyvatelstva. Většina ministrů měla kolem 30. let a měla tak blízko k mladé generaci, rodinám s dětmi, ale také ke starším občanům. Již v lednu 2000 Orbán, jako premiér, odstoupil z funkce předsedy strany a jeho nástupcem se stal László Kövér. V září téhož roku se Fidesz rozešel s Liberální internacionálou a v listopadu získal přídružné členství v Evropské lidové straně.^[5]

I přesto, že v dalších volbách 2002 získal Fidesz v koalici s MDF 188 křesel a MSZP jen 178 křesel, stal se opoziční stranou, jelikož vládu utvořila MSZP a SZDSZ, které spolu dohromady měly 198 mandátů. Křeslo předsedy vlády obsadil Péter Medgyessy.

Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (2003–)

Fidesz se v čele s Viktorem Orbánem, který se v roce 2003 opět stal předsedou strany, vrátil do opozice, kde zůstal i po volbách 2006. Ovšem od masivních demonstrací proti premiérovi Ferenci Gyurcsánymu (MSZP) v roce 2006 a stále se zhoršující hospodářské krize, která v roce 2008 silně zasáhla maďarskou ekonomiku, rostla popularita pravicových stran, především Fideszu.^[6]

Po ohlášení odstupu premiéra Gyurcsánye dne 21. března 2009 požadoval Fidesz stejně jako prezident republiky László Sólyom vypsání předčasných voleb.^[7] Když se 14. dubna 2009 rozhodovalo o zvolení Gordona Bajnaie do úřadu premiéra, asi 5000 příznivců opozičního Fideszu se shromáždilo na náměstí před parlamentem a vyzvalo poslance, aby při hlasování Bajnaie nepodpořili. Vyzvali také prezidenta Sólyoma k vypsání nových parlamentních voleb.^[8] Poslanci z MSZP a SZDSZ však Bajnaie premiérem zvolili a ten pak vedl úřednickou vládu až do termínu řádných voleb 2010. Popularita Maďarské socialistické strany, hlavního rivala Fideszu, se tehdy pohybovala na historicky nejhorší úrovni od vzniku strany.^[9] A tak se Viktor Orbán už v květnu 2009 cítil být příštím maďarským premiérem.^[10]

Růst popularity pravicových stran a především Fideszu se projevil během voleb do Evropského parlamentu 2009, kdy Fidesz (v koalici s KDNP) získal 14 mandátů a hlavní rival MSZP jen 4 mandáty. Do Evropského parlamentu se také dostala krajně pravicová strana Jobbik, která získala 3 mandáty a liberálně konzervativní MDF obhájilo svůj 1 mandát.^[11][12]

Volby 2010

Parlamentní volby 2010 byly pro Fidesz nejúspěšnější volby od jeho vzniku. Po zkušenostech z voleb 2006 byla opět vytvořena koalice a společná kandidátka s menší křesťansko-konzervativní Kereszténydemokrata Néppárt jako Fidesz-KDNP. Podle veškerých očekávání ve volbách Fidesz s přehledem zvítězil se ziskem 263 mandátů, což je 68,13 %. Získal tak ústavní dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů, a měl tedy otevřenou cestu k reformám. V jednomandátových obvodech získal 173 mandátů ze 176 celkových, a to 119 hned prvním kole, zbylé ve druhém kole. Dalších 90 hlasů pak získal z republikových a župních kandidátek.

Za Fidesz kandidoval na post premiéra předseda strany Viktor Orbán, který již premiérem byl v letech 1998 až 2002.^[13] Dne 29. května 2010 se stal v pořadí již osmým premiérem Maďarské republiky.

Dne 29. června 2010 byl novým prezidentem Maďarské republiky zvolen Pál Schmitt. Úřad oficiálně převezme 5. srpna. Hlasovalo pro něj 263 poslanců (Fidesz-KDNP), zatímco jeho protikandidát András Balogh z MSZP získal jen 59 hlasů.^[14]

Volby 2014, 2018 a 2022

V parlamentních volbách 2014 strana s výsledkem 44,87 % a ziskem 133 mandátů potvrdila ústavní většinu. Jednalo se o první volby po reformě Ústavy, kdy byl počet mandátů v parlamentu snížen na 199. Koalice Fidesz-KDNP tak sestavilo svou druhou jednobarevnou vládu.

V parlamentních volbách 2018 získala strana potřetí v řadě ústavní většinu, kdy potvrdila svým 133 ze 199 mandátů se ziskem 49,27 % (v koalici s KDNP). Viktor Orbán sestavil svoji třetí jednobarevnou vládu.

V parlamentních volbách 2022 získala strana v koalici s KDNP počtvrté v řadě ústavní většinu, když získala 135 ze 199 mandátů se ziskem 54,13 % hlasů, nejvíce v historii od pádu komunistického režimu. Viktor Orbán opět (již počtvrté) sestavil jednobarevnou vládu.

Předsedové strany

• 1988–1993 Republikový výbor (Országos választmány)
• 1993–2000 Viktor Orbán
• 2000–2001 László Kövér
• 2001–2002 Zoltán Pokorni
• 2002–2003 János Áder (Výkonný předseda)
• od 2003 Viktor Orbán

Volební výsledky

Volby do Národního shromáždění

Volby	Počet hlasů	Hlasy v %	Změna	Mandátů	Změna	Postavení
1990	439 481	8,95	–	22	–	Opozice
1994	379 295	7,02	▼ 1,93	20	▼ 2	Opozice
1998	1 263 522	28,18	▲ 21,16	148	▲128	Koalice (FKgP, MDF)
2002	2 306 763	41,07	▲13,89	164	▲16	Opozice
2006	2 272 979	42,03	▲ 0,96	141	▼23	Opozice
2010	2 706 292	52,73	▲10,7	227	▲86	Jednobarevná vláda
Změna Ústavy, počet poslanců snížen na 199
2014	2 264 486	44,87	▼ 7,86	117	▼ 110	Jednobarevná vláda
2018	2 824 206	49,27	▲ 4,4	117	0	Jednobarevná vláda
2022	3 060 706	54,13	▲ 4,86	116	▼ 1	Jednobarevná vláda

Poznámka: ve volbách 2002 kandidoval Fidesz společně s MDF, ve volbách 2006, 2010, 2014, 2018 a 2022 společně s KDNP.

Volby do Evropského parlamentu

Volby	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů	Politická skupina EP	Evropská strana
2004	1 457 750	47,4	12	EPP-ED	EPP
2009	1 632 309	56,36	14	EPP	EPP
2014	1 191 163	51,48	12	EPP	EPP
2019	1 795 013	52,33	13	EPP	EPP

Fidelitas

Fidelitas, celým názvem Fidelitas – az új nemzedék, je mládežnická politická organizace Fideszu. Vznikla v roce 1996 a jejím předsedou je od roku 2015 László Böröcz. Partnerskou organizací jsou čeští Mladí konzervativci.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fidesz – Magyar Polgári Szövetség na maďarské Wikipedii.

Literatura

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
• PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4. 

Související články

• Maďarsko
• Viktor Orbán
• Maďarský parlament
• Politický systém Maďarska
• Populismus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fidesz – Maďarská občanská unie na Wikimedia Commons

• (maďarsky) (anglicky) Oficiální stránky Fidesz
• (maďarsky) (anglicky) Oficiální stránky Viktora Orbána
• (maďarsky) Historie Fideszu
• (maďarsky) Oficiální stránky Fidelitas

Zdroj