Vojvodina

Autonomní oblast Vojvodina
Аутономна Покрајина Војводина
Autonomna Pokrajina Vojvodina
Vajdaság Autonóm Tartomány
Autonómna pokrajina Vojvodina
Provincia Autonomă Voivodina
Автономна Покраїна Войводина
Autonomní oblast Vojvodina Аутономна Покрајина Војводина Autonomna Pokrajina Vojvodina Vajdaság Autonóm Tartomány Autonómna pokrajina Vojvodina Provincia Autonomă Voivodina Автономна Покраїна Войводина – znak
znak
Geografie
Hlavní město Novi Sad
Souřadnice
Rozloha 21 500 km²
Časové pásmo +1
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 031 992
Hustota zalidnění 94,5 obyv./km²
Jazyk srbština, maďarština, slovenština, chorvatština, rumunština, rusínština
Národnostní složení Srbové (65 %), Maďaři (14 %), Slováci (3 %), Chorvati (3 %) Černohorci (2 %), Rumuni (1,5 %), Rusíni (1 %)
Náboženství pravoslavní, katolíci
Správa regionu
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Nadřazený celek Srbsko
Druh celku autonomní oblast
Podřízené celky 7 okruhů
Vznik 1944 a 1990
Prezident Bojan Kostereš
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel SRB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojvodina (srbsky: Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina, maďarsky: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina, rumunsky: Provincia Autonomă Voivodina, chorvatsky: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska. Hlavním městem a hospodářským centrem je Novi Sad, dalšími většími městy jsou Subotica, Zrenjanin či Sombor.

Geografie

Rozprostírá se na území čtyř historických regionů - Báčky, Banátu, Sremu a z malé části Mačvy. Hlavním a zároveň největším městem je Nový Sad, druhým v pořadí je Subotica. Rozloha je 21 506 km², počet obyvatel: 1 931 809, hustota obyvatelstva: 89,85/km² (2011). Nachází se ve střední Evropě, severní části Srbska v Panonské nížině. Území je rozděleno řekami Dunaj a Tisa na Bačku, Banát a Srem.

Historie

Související informace naleznete také v článku Dějiny Vojvodiny.
Citadela v Petrovaradině, naproti Novému Sadu

Oblast byla důležitá už v dobách římské říše, nacházelo se zde město Sirmium (dnes Sremska Mitrovica). Během 6. století přišli do oblasti Slované a od 9. století byla Vojvodina ovládaná Maďary až do století šestnáctého. Po bitvě u Moháče v roce 1526 a pádu Banátu v roce 1552 se oblast dostala pod kontrolu Osmanské říše.

Díky Karlovickému míru z roku 1699 a později Požarevackému míru z roku 1718 Vojvodina připadla Rakousku. To znamenalo odsun osmanského a islámského obyvatelstva a přísun nových kolonistů, ze všech oblastí tehdejší habsburské monarchie. Přicházeli tak nejen Srbové, Maďaři, či Němci (ti byli odsunuti v roce 1945), ale také i Češi, Slováci, Chorvati, nebo Rumuni. Srbská menšina se začala kulturně organizovat a rozvíjet, přestože pravoslaví bylo habsburskou monarchií potlačováno, do oblasti přicházely knihy z Ruska a dalších pravoslavných zemí.

Po revolucích roce 1848 bylo na krátkou dobu založeno Srbské vévodství v rámci Habsburské monarchie (z té doby pochází jméno Vojvodiny: vojvodina znamená vévodství). Po 1. světové válce se stala Vojvodina součástí Království SHS. Území po roce 1929 ztratilo, podobně jako další části Jugoslávie, svoji autonomii[zdroj?] a bylo začleněno do rozsáhlejšího systému bánovin. Národnostně promíchané obyvatelstvo bylo však do jisté míry problémem, z hospodářského hlediska ale slabému jugoslávskému státu alespoň pomáhaly dobře se rozvíjející oblasti s německým obyvatelstvem. Během války byla Vojvodina v roce 1941 rozdělena mezi několik států: severozápadní část (Bačku a Baranju) zabralo Maďarsko, které kdysi Vojvodinu ovládlo, severozápadní[zdroj?] část Chorvatsko, malou východní část Rumunsko[zdroj?] a jižní část Nedićovo Srbsko[zdroj?] (Srem, který byl po válce začleněn do Vojvodiny, patřil v té době Slavonii, kterou ovládl Nezávislý stát Chorvatsko).

Po válce vznikla 1. září 1945 v rámci federalizované Jugoslávie autonomní oblast Vojvodina, mající současný rozsah, a která od té doby náleží k Srbsku. Těsně po válce vypukly ohledně Vojvodiny spory, zdali má být území přičleněno k Srbsku, či fungovat jako zcela nezávislá republika v rámci Jugoslávie. Poválečnými změnami obyvatelstva došlo k dominanci Srbů (kteří zde měli po válce jen něco přes 1/3 obyvatelstva), odstranění Němců, a úbytku především Maďarů, kteří zůstali v úzkém pruhu táhnoucím se od severních hranic s Maďarskem zhruba jihovýchodním směrem.

Správní členění

Mapa okruhů Vojvodiny

Vojvodina je rozdělena do 7 okruhů (sr. okrug):

Slováci ve Vojvodině

Slováci ve Vojvodině

Slováci jsou třetí nejpočetnější národností ve Vojvodině. Tvoří absolutní většinu v obci Petrovec (66,42 %)[1] a jsou nejvýznamnější národností v obci Kovačica (41,07 %). Nejvíce Slováků žije Kovačici (5697), pak v Báčském Petrovci (5549)[2]. Celkem žije ve Vojvodině 56 637 Slováků, což tvoří 2,79 % všech obyvatel. Jsou potomky převážně evangelických vystěhovalců z 18. století, kteří se usadili na úrodném území, řídce obývaném po zpustošení země Turky. Zachovávají si jazyk i folklórní zvyky svých předků.

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.backipetrovac.org.yu [online]. [cit. 2017-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-01. 
  2. Popis stanovništva, domaćinstva i ustanova. Nacionalna ili etička pripadnost. RZS Beograd

Externí odkazy

Zdroj