Panonská nížina

Panonská pánev
Kárpát-medence
Panónska panva
Pannonische Tiefebene
Studně v Hortobágy
Studně v Hortobágy
Nejvyšší bod 984 m n. m. (Psunj)
Rozloha 200 000 km²
Nadřazená jednotka Alpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky		 Alpy, Dinárské hory, Karpaty, Trácko-makedonský masiv
Podřazené
jednotky		 Západopanonská pánev, Východopanonská pánev
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
RakouskoRakousko Rakousko
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
UkrajinaUkrajina Ukrajina
RumunskoRumunsko Rumunsko
SrbskoSrbsko Srbsko
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Horniny sedimenty
Povodí Dunaj
Souřadnice 46°30′ s. š., 20° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vymezení Panonské pánve (III.)

Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská nížina (maďarsky Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), polsky Kotlina Panońska, slovensky Panónska panva, německy Pannonische Tiefebene, ukrajinsky Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, rumunsky Câmpia de Vest, srbsky Панонска низија, Panonska nizija, chorvatsky Panonska nizina, slovinsky Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o subsystém Alpsko-himálajského systému. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.

Poloha

Panonská pánev zasahuje na území Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska. Na západě sousedí s Alpami, na severu a východě s Karpaty a na jihu s Dinaridy.

Hranicí mezi Alpami a Karpaty je tok Dunaje nad Vídní: levobřežní Weinviertler Hügelland patří k Západním Karpatům, pravobřežní Tullnská pánev (německy Tullnerfeld) a Vídeňský les (Wienerwald) patří k Alpám; Panonská pánev sem zasahuje svou částí Vídeňské pánve.

Na jihovýchodě se Panonská pánev protahuje kotlinou řeky Velké Moravy až k soutoku Západní a Jižní Moravy, tedy k hranici Karpat s Dinaridy. Na západě zasahují okrajové pahorkatiny kolem horního toku Sávy do Slovinska k hranici mezi Dinaridy a Alpami.

Většinu rozlohy Panonské pánve tvoří nížiny o nadmořské výšce kolem nebo pod 100 m. Z nížin a pahorkatin však místy vystupují osamělé ostrovní hory či vrchoviny. Vesměs jde o vyzdvižené kry starých hornin. Pásmo těchto vrchovin dělí Panonskou pánev na menší západní a větší východní část.

Panonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky, zejména Tisa a Sáva.

Geomorfologické členění

Následuje neúplný přehled částí Panonské pánve:

  • Západopanonská pánev (Západopanónska panva)
  • Zadunajské středohoří (Dunántúli Középhegység)
    • Visegrádi-vulkánhegység
    • Pilis-hegység
    • Budai-hegység (Budínské hory)
    • Gerecsei-hegység
    • Zsámbéki-medence
    • Velencei-hegység
    • Vértes-hegység
    • Bakony-Vértesalji dombság (Pahorkatina podhůří Bakony-Vértes)
    • Pannonhalmi dombság
    • Bakony (Bakoňský les) a Északi Bakony (Severní Bakoňský les)
  • Panonské ostrovní hornatiny (Panonske ostrvske planine)
  • Zadunajské pahorkatiny (Dunántúli dombságok)
    • Mecsek és Tolnai-Baranyai dombság (Mecsek a Tolno-baraňská pahorkatina)
    • Somogyi-dombság
    • Balaton medencéje (Balatonská kotlina)
    • Marcali-hát (Hřbet Marcali)
  • Východopanonská pánev (Východopanónska panva)
    • Velká dunajská kotlina (Veľká dunajská kotlina, Alföld, Câmpia Tisei)
      • Východoslovenská rovina (Tiszamenti síkság, Закарпатська низовина, Câmpia Someșului)
      • Východoslovenská pahorkatina
      • Dunamenti síkság (Dunavska nizija) ((Velká) Podunajská nížina)
      • Mezőföld
      • Duna-Tisza közi hátság (Bačka lesna zaravan) (Dunajsko-tiské meziříčí, Báčská sprašová plošina)
      • Észak-Alföldi síkság (Severotiská nížina)
      • Nyírség
      • Hajdúság (Hajducko)
      • Nagykunság-Hortobágyi-rónaság (Velkokumánsko-hortobáďská rovina) a Hortobágyi puszta
      • Berettyó-Körösökmenti síkság (Câmpia Crișurilor) (Berettyó-Krišská nížina)
      • Maros hordalékkúp-síkság (Câmpia Mureșului) (Murešská zvlněná nížina, Murešská nížina)
      • Câmpia Timișului (Tamiška nizija) (Timišská nížina)
        • Kudrički vrh
      • Banatska lesna zaravan (Banátská sprašová plošina)
        • Velika Peščara
      • Velikomoravska udolina (Velkomoravský úval)
      • Savska nizija (Posavina) (Sávská nížina)
      • Dravska nizija (Podravina, Drávamenti síkság) (Drávská nížina)
      • Belső-somogyi homokos hordalékkúp (Pahorkatina vnitřní Šomodi)

Literatura

  • Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. ISBN 80-200-0684-2.
  • Ladislav Jirásko et al.: Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987
  • Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988
  • Index českých exonym. 3., rozšířené a aktualizované vydání. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 2019. ISBN 978-80-88197-16-4.

Externí odkazy

Zdroj