Dyjsko-svratecký úval

Dyjsko-svratecký úval
Mapa umístění Dyjskosvrateckého úvalu (šrafovaně)
Mapa umístění Dyjskosvrateckého úvalu
Nejvyšší bod 355 m n. m. (Výhon)
Rozloha 1 453 km²
Střední výška 210 m n. m.
Nadřazená jednotka Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední
jednotky		 Drahanská vrchovina, Vyškovská brána, Litenčická pahorkatina, Ždánický les, Dolnomoravský úval, Mikulovská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Boskovická brázda, Bobravská vrchovina
Podřazené
jednotky		 Jaroslavická pahorkatina, Drnholecká pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva, Dunajovické vrchy, Rajhradská pahorkatina, Pracká pahorkatina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49° s. š., 16°30′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIIIA-1
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.

Popis

Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná třetihorními a čtvrtohorními usazeninami, nivy a terasy řek Dyje, Jevišovky, Jihlavy a Svratky se sprašemi. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří Výhon (355 m n. m.),[1] nejnižší bod (kolem 170 m n. m.) je v oblasti Novomlýnských jezer.

Úval vyplňuje jihovýchod okresu Znojmo, severozápadní okraj okresu Břeclav a jižní část okresu Brno-venkov, na jeho okraji se nacházejí i města Znojmo a Brno. Na severozápadě je ohraničen Jevišovickou pahorkatinou a Bobravskou vrchovinou, na severu Drahanskou vrchovinou, zatímco na jihovýchodě je Ždánickým lesem a Mikulovskou vrchovinou oddělen od Dolnomoravského úvalu. Na severovýchodě je Vyškovskou bránou propojen s Hornomoravským úvalem. V jižní části přesahuje do Rakouska.

Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění kriticky ohroženého dropa velkého v Česku, v současnosti už hnízdění není prokázáno.

Do roku 1945, tedy konce druhé světové války, byla většina úvalu (zhruba západně od Svratky) obydlena převážně Němci, v okolí Novosedel také Chorvaty. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní předměstí Brna.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 150–151. 

Literatura

  • Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9
  • Šťastný, K. - Bejček, V. - Hudec, K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989, H&H, Jinočany 1996, ISBN 80-86022-18-8

Externí odkazy


Zdroj