Vodní dílo Nové Mlýny

Vodní dílo Nové Mlýny
Pohled na nádrže z Děviček
Pohled na nádrže z Děviček
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°54′10″ s. š., 16°37′15″ v. d.
Ostatní
Nadm. výška 164 m
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Popis

Segmenty druhé (Věstonické) hráze

Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže:

Přehradní nádrž Č. Rozloha
(ha)[1][p. 1] 		Délka
(km) 		Šířka
(km) 		Hloubka
(m)[1][p. 2] 		Obvod
(km) 		Objem
(m³)[1][p. 3] 		Nadm. výška
(m)[1][p. 4] 		Rok
dokončení 		Katastrální území
Mušovská I &0000000000000531.000000531 — — &0000000000000004.0400004,04 — &0000000012186000.00000012 186 000 &0000000000000171.540000171,54 1978 Drnholec, Brod nad Dyjí, Dolní Dunajovice, Pasohlávky, Mušov
Věstonická II &0000000000001033.0000001 033 — — &0000000000000005.0200005,02 — &0000000034000000.00000034 000 000 &0000000000000171.420000171,42 1980 Dolní Věstonice, Strachotín, Horní Věstonice, Mušov, Ivaň, Pouzdřany
Novomlýnská III &0000000000001668.0000001 668 &0000000000000007.8000007,8 — &0000000000000007.5400007,54 — &0000000087750000.00000087 750 000 &0000000000000171.240000171,24 1988 Dolní Věstonice, Strachotín, Nové Mlýny, Milovice u Mikulova, Pavlov, Šakvice

Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.

Využití

Střední nádrž je chráněnou přírodní rezervací
Pohled na horní nádrž ze silnice I/52

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy (v současnosti velmi omezené avšak s potenciálem do budoucna), výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, windsurfing) a rybolov.

Dopady výstavby

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.

Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií. Z některých vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině, jako ostatně všechny vodní plochy. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.[2][3]

Sporná zůstává také protipovodňová funkce díla.[zdroj?!] Například při významných povodních na jaře 2006 bylo toto vodní dílo spíše prvkem potenciálně zhoršujícím povodňovou situaci.[zdroj?!] Vzhledem k minimální retenční kapacitě, která je ovlivněna zejména zájmy energetickými a rekreačními, zadržela soustava relativně malý objem vody a následovalo její masivní odpouštění ještě v době trvajících vysokých průtoků na Dyji i jejích přítocích. O problematičnosti situace svědčí fakt,[zdroj?!] že Povodí Moravy s.p. jako správce vodního díla odmítalo sdělit množství odpouštěné vody i povodňové komisi v Břeclavi. Na omezení povodňových škod pod VDMN se tak mnohem výrazněji[zdroj?!] uplatnily tzv. suché poldry - ohrázované území v nivě Dyje tvořené převážně lužními lesy, loukami a ornou půdou.

Samotné vodní dílo je tak schopné tlumit spíše menší lokální povodně, které nepůsobí škody velkého rozsahu a většinu obcí v území významně neohrožují.[zdroj?!]

Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel sv. Linharta stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Plocha při maximální hladině
  2. ↑ Rozdíl kót maximální hladiny a dna nádrže. Pokud není uvedena kóta dna nádrže, je hloubka určena jako rozdíl kóty koruny hráze a výšky hráze nade dnem.
  3. ↑ Celkový objem nádrže
  4. ↑ Kóta maximální hladiny

Reference

  1. ↑ a b c d Soupis přehrad ČR. www.prehrady.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22. 
  2. ↑ KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 80-85813-99-8. S. 161–179.
  3. ↑ Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Zdroj