Pavlov (okres Břeclav)

Pavlov
Pohled na Pavlov od Dívčích hradů
Pohled na Pavlov od Dívčích hradů
Znak obce PavlovVlajka obce Pavlov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Mikulov
Obec s rozšířenou působností Mikulov
(správní obvod)
Okres Břeclav
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°52′27″ s. š., 16°40′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 609 (2023)[1]
Rozloha 13,03 km²[2]
Katastrální území Pavlov u Dolních Věstonic
Nadmořská výška 245 m n. m.
PSČ 692 01
Počet domů 290 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Na Návsi 88
692 01 Pavlov
obec.pavlov@worldonline.cz
Starosta Zdeněk Duhajský
Oficiální web: www.obec-pavlov.cz
Pavlov
Pavlov
Další údaje
Kód obce 584771
Kód části obce 118397
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlov (německy Pollau[4]) je obec v okrese Břeclav nacházející se na úpatí Pavlovských vrchů při pravém (jižním) břehu vodní nádrže Nové Mlýny asi 8 km severně od Mikulova. Žije zde 609[1] obyvatel.

Hlavním zdrojem bohatství obce vždy bylo vinařství. Už počátkem 17. století se zde pěstovala vinná réva na více než polovině půdy. Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Pod Pannama, Nad jezerem, Pod Pálavou, Slunný vrch, U Božích muk, Nová hora, Stará hora, Na výsluní, Sahara).

Název

Původní jméno vesnice bylo Pulín (z roku 1276 doložena i varianta Pulina), odvozené od osobního jména Pula (nebo Púla), které bylo domáckou podobou některého ze jmen Pulek, Pulec, Pulčík, Pulkava. Význam místního jména byl "Pulův majetek" (Pulina pak znamenalo "Pulova ves"). Jednak podobností základu jména vesnice se jménem Pavel (užívaného ve starší češtině v podobách Paulus, Paulík, Paula a jeho obecně známou latinskou podobou (předlohou) Paulus), jednak podobností se jménem pohoří Pálava, na jehož úpatí leží (a které je zdrojem přípony -ov), vznikla podoba Paulov poprvé doložená roku 1334. Z nového českého Paulov vzniklo i německé jméno Pollau. Místní obyvatelé vesnici až do 20. století nazývali Palava, což v 19. století krátce proniklo i do úředních záznamů. Koncem 19. století vznikl i umělý novotvar Polany pod vlivem objevu existence raně středověkého slovanského kmene Polanů na území Dolního Rakouska.[5]

Historie

Zdejší oblast byla osídlena již v době kamenné. První písemná zmínka o obci pochází z 11. století, kdy Pavlov patřil staroboleslavské kapitule.[6] Původně šlo o slovanskou osadu, avšak někdy počátkem 13. století se ve zdejší oblasti usídlilo německy hovořící obyvatelstvo. V tomto období byl nad obcí založen hrad Děvičky. Roku 1334 přešel Pavlov do majetku mikulovského panství, kde zůstal až do roku 1848. V roce 1526 přivedl Balthasar Hubmaier do Mikulova a jeho okolí novokřtěnce, kteří se usadili celkem v 56 obcích. První zmínky o novokřtěncích v Pavlově pocházejí z roku 1543.[6] Převažující německy hovořící obyvatelstvo zde žilo až do nuceného vysídlení v letech 1945–1946.

V období třicetileté války prošla Pavlovem vzhledem k jeho strategicky významné poloze řada vojenských jednotek, což mělo za následek rabování, požáry a mnohdy i smrt. Válku nepřežila celá čtvrtina obyvatel obce.[6] Velké požáry zachvátily obec i v letech 1696, 1713, 1833 a 1884. V roce 1658 byl postaven kostel zničený husitskými vojsky v roce 1426 a zasvěcen sv. Barboře. Mezi červencem a listopadem 1809 obsadilo Pavlov stejně jako okolní obce napoleonské vojsko. Roku 1866 během prusko-rakouské války pak další vojsko. Na základě Mnichovské dohody připadl Pavlov nacistickému Německu a 8. října 1938 byl obsazen wehrmachtem. Osvobozen byl 22. dubna 1945.

Na katastrálním území obce probíhaly v letech 1952–1972 archeologické výzkumy, které vedl brněnský archeolog Bohuslav Klíma. Vykopávky poskytly množství cenných nálezů z období gravettienu – doby lovců mamutů. Pavlov je proto archeologickou lokalitou evropského významu. V roce 2014 v obci začala výstavba Archeologického parku Pavlov.[7] Ta byla dokončena v roce 2016 a v roce 2017 získal objekt Českou cenu za architekturu.[8]

Obyvatelstvo

Nejvíce obyvatel v Pavlově žilo v roce 1900 – 1117. Roku 1930 měla obec 1089 obyvatel, velkou většinou německé národnosti (98,7 %) – ti byli v letech 1945–1946 vesměs vysídleni a značná část domů postupně odstraněna.[9] Po válce a dosídlení obce zde žilo 658 obyvatel, v roce 1991 pak 546 osob.[6]

Struktura

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 575  obyvatel. Z nich bylo 272  mužů a 303 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,7% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 526  lidí. Nejvíce z nich bylo (16,3%) obyvatel ve věku od 50 do 59  let. Děti do 14 let věku tvořily 11,6% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 5,9%. Z celkem 465  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 45,6% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 7,1% a bez vzdělání bylo naopak 1,1% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 261 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 87% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 61,3% patřilo mezi zaměstnance, 5,4% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,7% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[10]Úhrnem 208 obyvatel obce (což je 39,5%), se hlásilo k české národnosti. Dále 153 obyvatel bylo Moravanů a 4 Slováků. Celých 129 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[10]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[11]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Pavlov 981 1112 1123 1117 1105 1116 1089 658 608 532 504 546 543 526
Počet domů část Pavlov 197 205 224 232 247 250 280 162 143 136 135 163 207 214
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Náboženský život

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Pavlov u Mikulova. Ta je součástí děkanátu Mikulov – Brněnské diecéze v Moravské provincii.[12] Při censu prováděném v roce 2011 se 85 obyvatel obce (16%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 50 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 39 obyvatel k římskokatolické církvi (7% ze všech obyvatel obce). Úhrnem 182 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 259 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[10]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pavlově.

Od roku 1995 je obec chráněna jako vesnická památková rezervace pro soubor staveb lidové architektury – domů s barokními štíty řazenými vedle sebe kolmo k protáhlé stoupající návsi. Součástí rezervace je i Česká ulice – řada renesančních a barokních nadsklepních vinařských domů s jádrem z 16. a 17. století. Uprostřed návsi se nachází barokní farní kostel sv. Barbory z roku 1658 s pozdně gotickou věží a pozdně klasicistní přístavbou kostelní lodi. Pozoruhodný je i jednotně barokně formovaný hřbitov s výrazným vstupním průčelím.

Obec se nachází na okraji Národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska. Nad obcí se nachází na vápencovém bradle zřícenina hradu Děvičky. Na polích severně od obce bylo v 50. letech 20. století zkoumáno sídliště lovců mamutů. Část nálezů je vystavena v archeologické exposici v Dolních Věstonicích.

Galerie

  • letecký pohled od severu
    letecký pohled od severu
  • náves s obecním úřadem
    náves s obecním úřadem
  • ul. Na Návsi, kostelní věž
    ul. Na Návsi, kostelní věž
  • viniční domy
    viniční domy
  • stará hasičská zbrojnice
    stará hasičská zbrojnice
  • Archeopark Pavlov
    Archeopark Pavlov

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 250. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 226, 227.
  6. ↑ a b c d Historie obce
  7. ↑ U Pavlova roste nový archeopark za skoro sto milionů. Otevře za devět měsíců [online]. brnensky.denik.cz, 2014-12-17 [cit. 2014-12-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Česká cena za architekturu 2017: tyto krásy najdete u nás! | Obydlíčko. Obydlíčko. 2017-11-30. Dostupné online [cit. 2017-11-30]. 
  9. ↑ Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 544.
  10. ↑ a b c Pavlov (okres Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Pavlov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj