Drnholec

Drnholec
	náměstí Svobody od západu
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Mikulov
Obec s rozšířenou působností	Mikulov; (správní obvod)
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°51′27″ s. š., 16°29′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 854 (2023)
Rozloha	35,19 km²
Katastrální území	Drnholec
Nadmořská výška	184 m n. m.
PSČ	691 83
Počet domů	632 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Kostelní 368; 691 83 Drnholec ; drnholec@mikulovsko.cz
Starosta	Libor Růžička
	Oficiální web: www.drnholec.eu
	Drnholec
Další údaje
Kód obce	584444
Kód části obce	32522
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drnholec (německy Dürnholz^[4]) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje. Žije zde přibližně 1 900^[1] obyvatel.

Drnholec se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: U křížku, Výsluní, Šibeniční vrch, Sluneční vrch, Hajdy na jamách, Šternberg) a vede tudy 288 km dlouhá Cyklotrasa Moravská vinná stezka.

Název

Původní jméno vsi bylo Drnovice, výchozí tvar Drnovici byl pojmenováním obyvatel vsi. Pravděpodobně byl odvozen od osobního jména Drn ("lidé Drnovi"), vyloučit se nedá i odvození od obecného jména drn ("lidé od drnu"). Němečtí osadníci ve 13. století jméno povrchně zvukově upravili na Dürrenholz ("suché dřevo"), které bylo následně počeštěno na Drnholec.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[6]

Starostové obce

1575: Jörg Ladnbauer
1579: Wentzl Artmann
1690: Johannes Feldtgibl
1724: Matthias Schwanzer
1750: Michl Beutler
1848: Jakob Handl
1866 (–1869): Johann Matzka
1901–1923: Johann Gerischer
1924–1938: Anton Sogl
1938–1945: Josef Krebs
1945–1945: Karel Novak (Julius Krupica, Oldrich Bednarik, Alois Hromek, František Ligas)
1945–1947: František Cibulka
1947–1949: Josef Kralik
1949–1959: Stanislav Šeda
1959–1964: Stanislav Brychta
1964–1968: Josef Hájek
1968–1971: MVDr. Miloš Svoboda
1971–1976: Viktor Šedivý senior
1976–1981: Viktor Šedivý junior
1981–1990: Karel Šebesta
1990–1994: Stanislav Kulhavý
1994–2009: Josef Čápek
2009–2022 : Jan Ivičič
od října 2022 : Ing. Libor Růžička

Pamětihodnosti

Na návsi a v její východní části se nachází soubor nejvýznamnějších stavebních památek městyse, tvořený zámkem, kostelem, radnicí a farou.

Zámek Drnholec – jednokřídlý dvoupatrový renesanční zámek stojí na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje. Vznikl přestavbou staršího hradu během 16. století, za panství Tiefenbachů a následně stavební úpravou ve 30. letech 19. století.
Kostel Nejsvětější Trojice – pozdně barokní jednolodní chrám dle návrhu architekta Františka Antonína Grimma, vystavěný v letech 1750–1757.
Pozdně renesanční dvoutraktová budova radnice čp. 1 z konce 16. století.
Fara čp. 2 vedle kostela, původně loď románského kostela svatého Martina, roku 1757 přestavěná na faru.
Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody – Morový sloup na upomínku epidemie moru v letech 1714-1715. Sloup byl dokončen roku 1718, jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Sloup je zhotoven z lasturnatého vápence dovezeného z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou na pilířích sochy sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Náklady na zhotovení sloupu byly tehdy 350 zlatých.
Pozdně renesanční pylon ze 17. století zdobený ornamentem a reliéfními hlavami lvů.
Barokní socha svatého Floriána z 20. let 18. století od Štěpána Pagana.
Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1700.
Dřevěná rozhledna U Křížku z roku 2012, stojí západně od obce.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 244.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 196, 197.
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006