Pasohlávky

Pasohlávky
Centrum Pasohlávek s kostelem a obecním úřadem
Centrum Pasohlávek s kostelem a obecním úřadem
Znak obce PasohlávkyVlajka obce Pasohlávky
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Pohořelice
Obec s rozšířenou působností Pohořelice
(správní obvod)
Okres Brno-venkov
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°54′11″ s. š., 16°32′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 757 (2023)[1]
Rozloha 26,71 km²[2]
Nadmořská výška 175 m n. m.
PSČ 691 22
Počet domů 204 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Pasohlávky 1
691 22 Pasohlávky
obec@pasohlavky.cz
Starostka Martina Dominová (za Moravané)
Oficiální web: www.pasohlavky.cz
Pasohlávky
Pasohlávky
Další údaje
Kód obce 584762
Kód části obce 118222
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pasohlávky (německy Weißstätten[4]) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se v Dyjsko-svrateckém úvalu, na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I, součástí obce je také katastrální území zatopeného Mušova. Žije zde 757[1] obyvatel.

Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Římský vrch, Ovčárna, U Akátového lesa).

Název

Vesnice na území dnešních Pasohlávek se původně jmenovala Uhřičice či v ještě starší podobě Uhřičici, což bylo odvozeno od osobního jména Uhřík a znamenalo tedy "Uhříkovi lidé". Pod vlivem němčiny bylo jméno komoleno na Auerčice. Někdy po 13. století tato vesnice zpustla a byla obnovena v 16. století osadníky z Chorvatska, proto se jí vedle původního jména začalo říkat Charváty (německy Krabatendorf - "Chorvatská ves"). Na rozlišení od podobně znějících blízkých Uherčic dostaly Auerčice/Charváty přívlastek na bílém břehu (německy an der weißen Stätte ("na bílém místě") nebo Weißstätten ("Bílé místo")), na základě čehož se v 19. a začátkem 20. století užívalo též jméno Bílý břeh. V roce 1618 poprvé doloženo jméno Pasohlávky, které je zdrobnělinou jména Pasohlavi, což bylo původně buď žertovné označení pro lidi, kteří pásli hlavami, nebo šlo o množné číslo od osobního jména Pasohlav a označovalo tak sídlo Pasohlavovy rodiny. Jméno Pasohlávky označovalo původně nějakou osadu, která splynula se sousedními Uhřičicemi, ale zachovalo se jako pomístní jméno a v 17. století bylo vztaženo na celé Auerčice/Charváty, až nakonec v konkurenci ostatních jmen vesnice (zápis z roku 1846: "Weisstätten, Pasohlawký, také Bilý Bržech, kdysi Auercziče, také Charvatý") v 19. století převládlo.[5]

Historie

Už ve 2. století zde měla pevnost římská desátá legie císaře Marca Aurelia a byla tu i osada Markomanů.[6]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Roku 1930 zde žilo 1 021 obyvatel, velkou většinou německé národnosti (93,6 %) – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni a většina domů postupně odstraněna.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 2011 bylo zjištěno 694 obyvatel. Národnost moravskou deklarovalo 258 osob (37,17 %), národnost českou si zapsalo 244 obyvatel (35,15 %) a 12 lidí národnost slovenskou (1,72 %). Národnost neuvedlo 156 lidí (22,17 %).[8]

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 354 1 507 1 668 1 624 1 735 1 762 1 751 841 982 884 595 672 735 694 687
Počet domů 229 233 261 279 308 318 375 227 211 204 140 187 186 198 204

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pasohlávkách.

Samospráva

V letech 2006 až 2014 byl starostou Tomáš Ingr (Moravané). Ačkoliv komunální volby se svou stranou vyhrál i v roce 2014, vedení obce se vzdal. Starostkou Pasohlávek se stala jeho kolegyně Martina Dominová (Moravané), dosavadní místostarostka.[11]

Galerie

  • kostel sv. Anny
    kostel sv. Anny
  • usedlost č. p. 7
    usedlost č. p. 7
  • Aqualand Moravia
    Aqualand Moravia
  • autokemp Merkur
    autokemp Merkur
  • muzeum Mušov – Brána do Římské říše
    muzeum Mušov – Brána do Římské říše

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Dostupné online.
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 233. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 222, 223, 633
  6. ↑ Archeologové objevili u Pasohlávek předměty z římského osídlení, České noviny 26.10.2010
  7. ↑ Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 540.
  8. ↑ Pasohlávky (okres Brno-venkov): SLDB 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Pohořelice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ IVÁNEK, Lukáš. Ingr skončil. Pasohlávky nově vede Moravanka Dominová. Břeclavský deník [online]. 2014-11-15 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj