Pracká pahorkatina

Pracká pahorkatina
Stará hora (307 m) u Újezdu u Brna
Stará hora (307 m) u Újezdu u Brna

Nejvyšší bod 355 m n. m. (Výhon)
Rozloha 298,42 km²
Střední výška 228,8 m n. m.

Nadřazená jednotka Dyjsko-svratecký úval
Sousední
jednotky
Konická vrchovina, Rousínovská brána, Bučovická pahorkatina, Dambořická vrchovina, Boleradická vrchovina, Hustopečská pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva, Adamovská vrchovina
Podřazené
jednotky
Šlapanická pahorkatina, Cezavská niva, Moutnická pahorkatina, Uherčická sníženina, Výhon, Tuřanská plošina

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Horniny sediment, spraš
Povodí Svratka
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIIIA-1F
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pracká pahorkatina je geomorfologický podcelek na jižní Moravě. Je součástí Dyjsko-svrateckého úvalu.

Pahorkatina je tvořena neogenními a čtvrtohorními sedimenty, které v západní části území tvoří říční terasy Svitavy a které jsou ve východní části jsou překryty sprašemi. Nad povrch vystupují mendipy z hornin pokleslého Českého masivu, ojediněle se zde vyskytují krasové jevy (Stránská skála). Nejvyšším bodem je vrchol Výhonu (355 m n. m.). Významným tokem je říčka Litava (Cézava) se svým širokým údolím. Územím pahorkatiny prochází dopravní koridory dálnic D1 a D2, dvě železniční tratě (trať Brno–Přerov a Vlárská dráha), nachází se zde také letiště Brno-Tuřany. V severní části Pracké pahorkatiny se v roce 1805 odehrála bitva u Slavkova.[1]

V prostoru Pracké pahorkatiny se nachází množství maloplošných chráněných území, na masivu Výhonu byl zřízen přírodní park Výhon.[1]

Člení se na Šlapanickou pahorkatinu, Cezavskou nivu, Moutnickou pahorkatinu, Uherčickou sníženinu, Výhon a Tuřanskou plošinu.[2]

Reference

  1. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 422. Dále jen Demek–Mackovčin. 
  2. Demek-Mackovčin, s. 58.

Zdroj