Hornomoravský úval

Hornomoravský úval
Plané loučky
Plané loučky
Nejvyšší bod 345 m n. m. (Jelení vrch)
Rozloha 1 315 km²
Střední výška 225,8 m n. m.
Nadřazená jednotka Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední
jednotky		 Drahanská vrchovina, Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Úsovská vrchovina, Nízký Jeseník, Moravská brána, Pobeskydská pahorkatina, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Vizovická vrchovina, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Vyškovská brána
Podřazené
jednotky		 Holešovská plošina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Uničovská plošina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Povodí Morava
Souřadnice 49°17′39″ s. š., 17°27′6″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIIIA-3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n. m.

Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.

Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu, kde je Napajedelskou branou propojen s úvalem Dolnomoravským. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.

Geomorfologická klasifikace:

Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Je zemědělsky hojně využívanou oblastí. Součástí národopisné oblasti Haná.

Panorama

Panoráma Hornomoravského úvalu z Křížového vrchu
Panoráma Hornomoravského úvalu z Křížového vrchu

Související články

Externí odkazy

Zdroj