Dillíský sultanát

Dillíský sultanát
دهلی سلطان
دہلی سلطنت
↓ 1206–1526 ↓
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Rozloha Dillíského sultanátu v letech 1321–1398
Obyvatelstvo
Státní útvar
taka
Státní útvary a území
Předcházející
různé indické dynastie:
Ghuridská dynastie Ghuridská dynastie
Gahadavala Gahadavala
Chandela Chandela
Paramara Paramara
Dévové Dévové
Seuna (Yadava) Seuna (Yadava)
Kakatiya Kakatiya
Vaghela Vaghela
Yajvapala Yajvapala
Chahamanas z Ranastambhapury Chahamanas z Ranastambhapury
Následující
Mughalská říše Mughalská říše
Bengálský sultanát Bengálský sultanát
Bahmanský sultanát Bahmanský sultanát
Gudžarátský sultanát Gudžarátský sultanát
Málvský sultanát Málvský sultanát
Vidžajanagarská říše Vidžajanagarská říše

Dillíský sultanát (persky دهلی سلطان, urdsky دہلی سلطنت) je označení pro období v dějinách Indie, ve kterém vládly muslimské dynastie. Jeho datace spadá do rozmezí let 1206–1526. Několik tureckých a paštunských dynastií totiž vládlo z Dillí. Jednalo se o dynastii Muizzí (1206–1290), Chaldží (1290–1320), Tughlakovců (1320–1413), Sajjdovců (1414–1451) a Lódíů (Paštunové, 1451–1526). V roce 1526 byl Dillský sultanát začleněn do rychle se rozmáhající Mughalské říše.

Počátky Dillíského sultanátu spadají do poslední čtvrtiny 12. století, kdy do Indoganžské nížiny vpadl Muhammad z Ghóru. Brzy se mu podařilo podrobit si Ghaznu, Multán, Láhaur, Sind i Dillí. Jeden z jeho generálů, Kutbuddín Ajbak, se prohlásil Dillíským sultánem a položil tak základ první, mamlúcké dynastii Dilliského sultanátu, která je někdy zvaná „otrocká“. Již počátkem 13. století se Dillískému sultanátu podařilo získat kontrolu nad územím od Chajbarského průsmyku po Bengálsko. Dynastie Muizzí skončila v roce 1290.

Historická mapa Dillíského sultanátu
Historie Turkických národů
Historie Turkických národů
Historie turkických národů
do 14. století
Turkucký kaganát 552–744
  Turkuti
  Západní Turkuti
  Východní Turkuti
  Modří Turci
Avarský kaganát 564–804
Chazarský kaganát 618–1048
Sır-Tardušové 628–646
Onogurie 632–668
  Dunajské Bulharsko
  Volžské Bulharsko
Kangarská unie 659–750
Türgešský kaganát 699–766
Ujgurský kaganát 744–840
Karlucký jabguluk 756–940
Karachánský chanát 840–1212
  Západní Karachánové
  Východní Karachánové
Kan-čouské království 848–1036
Kao-čchangské království 856–1335
Pečeněžský chanát
860–1091 		Kimäcký chanát
743–1035
Kumánie
1067–1239 		Oguzský jabguluk
750–1055
Ghaznovská říše 963–1186
Seldžucká říše 1037–1194
Chórezmská říše 1077–1231
Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307
Dillíský sultanát 1206–1526
  Dynastie otroků (Dillí)
  Dynastie Chaldží
  Dynastie Tughlakovců
Kypčacký chanát[1][2][3]1240–1502
Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517
  Dynastie Bahríovců
  Osmanská říše 1299–1923

Další dillískou dynastií se stali Chaldžíovci, kteří se již v době Muhammada z Ghóru stali vládci Bengálska. Podařilo se jim iniciovat státní převrat a eliminovat všechny mamlúky. Chaldžíovci dobyli Gudžarát i Málvu a snažili se rozšířit sultanát i na jih Indického subkontinentu. Jejich výboje na nějaký čas zastavil až Vidžajanagar.[4] Těmto i dalším dynastiím se podařilo vybudovat silnou říši se stabilní ekonomikou a rozsáhlou sítí obchodních tras. V době svého největšího rozmachu zabírala takřka celý Indický subkontinent. Pád Dillíského sultanátu přivodil až Bábur, první vládce Mughalů.

Seznam dillíských sultánů

Mamlúcká dynastie (1206–1290)

  • Kutbuddín Ajbak (1206–1210)
  • Aram Šáh (1210–1211)
  • Šamsuddín Iltutmiš (1211–1236)
  • Ruknuddín Fírúz (1236)
  • Razia ad-Dín (1236–1240)
  • Muiz ud din Bahram (1240–1242)
  • Aláuddín Masúd (1242–1246)
  • Násiruddín Mahmúd (1246–1266)
  • Ghijásuddín Balban (1266–1286)
  • Muizuddín Kajkubád (1286–1290)
  • Kajúmars (1290)

Dynastie Chaldží (1290–1320)

  • Džaláluddín Fírúz Šáh (1290–1294)
  • Aláuddín Šáh (1294–1316)
  • Kutbuddín Mubárak Šáh (1316–1321)

Dynastie Tughlakovců (1320–1413)

  • Ghijásuddín Tughlak Šáh I. (1321–1325)
  • Ghijásuddín Muhammad Šáh II. (1325–1351)
  • Mahmúd ibn Muhammad (březen 1351)
  • Firúz Šáh Tughlak (1351–1388)
  • Ghijásuddín Tughlak II. (1388–1389)
  • Abú Bakr Šáh (1389–1390)
  • Násiruddín Muhammad Šáh III. (1390–1393)
  • Sikandar Šáh I. (březen – duben 1393)
  • Mahmúd Násiruddín (sultán Mahmúd II.) (1393–1394)
  • Nusrat Šáh (1394–1398)

Dynastie Sajjdovců (1414–1451)

  • Chizr Chán (1414–1421)
  • Mubárak Šáh II. (1421–1435)
  • Muhammad Šáh IV. (1435–1445)
  • Aláuddín Álam Šáh (1445–1451)

Dynastie Lódí (1451–1526)

  • Bahlúl Chán Lódí (1451–1489)
  • Sikandar lódí (1489–1517)
  • Ibráhím Lódí (1517–1526)

(1526–1540 – dynastie Mughalů)

Dynastie Súrú (1540–1555)

  • Šér Šáh Súrí (1540–1545)
  • Islám Šáh (1545–1553)
  • Muhammad Ádil Šáh (1553–1554)
  • Firúz Dillíský (29. dubna – 2. května 1554)
  • Ibráhim III. (1554 – 1554/5)
  • Sikandar Šáh (1554/5 – 1555)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Delhi Sultanate na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CAVENDISH, Marshall. Peoples of Western Asia. New York: Marshall Cavendish Corporation, 2006. 364 s. 2007. ISBN 978-0-7614-7677-1, ISBN 0-7614-7677-6. (anglicky) 
  2. ↑ BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Brill NV, 2007. 280 s. 2007. ISBN 978-90-04-15388-2. (anglicky) 
  3. ↑ BORRERO, Mauricio. Russia: A Reference Guide from the Renaissance to the Present. New York: Facts On File, 2004. 162 s. 2009. ISBN 0-8160-4454-6. (anglicky) 
  4. ↑ ŠKUTKOVÁ, Karin. Vidžajanagar. Historická revue [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-16. 

Literatura

  • Fernand Braudel The Perspective of the World, vol. III of Civilization and Capitalism (Harper & Row), 1984.
  • Peter Jackson The Delhi Sultanate. A Political and Military History (Cambridge) 1999
  • Majumdar, R. C. (ed.), The History and Culture of the Indian People, Volume VI, The Delhi Sultanate, (Bombay) 1960; Volume VII, The Mughal Empire, (Bombay) 1973.
  • Nizami, Khaliq Ahmad Some Aspects of Religion and Politics in India in the Thirteenth Century (Delhi) 1961 (Revised Edition Delhi 2002)
  • Memoir of the Emperor Timur (Malfuzat-i Timuri) Timur's memoirs on his invasion of India. Compiled in the book: "The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period", by Sir H. M. Elliot, Edited by John Dowson; London, Trubner Company; 1867–1877
  • Dietmar Rothermund, Geschichte Indiens Vom Mittelalter bis zur Gegenwart, C.H. Beck.
  • Elliot, Sir H. M., Edited by Dowson, John. The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period; published by London Trubner Company 1867–1877. (Online verze: The History of India, as Told by Its Own Historians. The Muhammadan Period; by Sir H. M. Elliot; Edited by John Dowson; London Trubner Company 1867–1877

Externí odkazy

Zdroj